„Můžu klidně dělat do tmy, noční klid začíná v deset,“ odbyl jsem souseda

Mít dobré sousedské vztahy, to je něco jako výhra v loterii. Lidé jsou různí a pravděpodobnost, že narazíte na někoho, kdo je opravdu dlouhodobě v pohodě, je z mého pohledu minimální. Kdo má to štěstí, může se radovat. Kdo ne, může být rád za dlouhodobou apatii. A potom je tu třetí situace, kdy jsou sousedské vztahy skoro až vyhrocené a jednomu vadí to, druhému zase tamto. To je přesně můj případ.

Kdo chce vytápět dřevem, myslí na cenu. Samozřejmě, dá se dřevo objednat tak, že ho člověku přivezou již naštípané ve velikostech, jaké potřebuje. Ale všechno tohle je potřeba zaplatit. A nestojí to málo. Nejlevnější naopak je domluvit se s nějakým hajným, který dovolí pokácet si pár vybraných a označených stromů. Ty si poté nařezat na menší, naložit na vlek a přivézt k domu. A tam nastane ta pravá práce.

Ano, je to namáhavé, je to časově náročné, ale rozhodně se to vyplatí. Problém ale nastává, že příprava dřeva je holt spojena s určitým hlukem. Ale když ho potřebuji připravit, nemám jinou možnost. Samozřejmě se snažím i o nějakou ohleduplnost. Nebudu to dělat po obědě, kdy chodí menší děti spát. Nebudu to dělat v neděli, kdy lidé odpočívají.

Ano, mohl bych na tom dělat celý den, od rána do večera, třeba v neděli. A nesnášela by mě celá obec. Já se rozhodl to rozfázovat na několik dní. Začal jsem vždycky odpoledne a končil chvíli po setmění, v podvečer. Tedy v časech, které ostatní až tak neotravují. Děti nespí, lidé přijíždějí z práce, chystají večeři atd. Ale našel se někdo, komu to vadilo. Samozřejmě můj soused, jak jinak.

Netrvalo to ani 15 minut a už došlo ke konfrontaci. Ale bylo mi to tak nějak jedno. Chápu, že tenhle hluk je asi přes nějakou limitní míru, ale ruku na srdce. Nikdo, nikdy, nikde třeba nesekal trávu, nevrtal, nepoužíval sbíječku atd.? Není to přece věc, kterou dělám denně, 8 hodin, 365 dní v roce. Dělám ji jednou za rok, doslova pár hodin. A ještě ve dnech a časech, abych opravdu nějak extra nerušil.

Tak jsem ho poslal k šípku. A ještě si přisadil, že můžu klidně pracovat až do tmy, protože noční klid začíná v deset. Což je pravda. A nakonec, začít bych s tím mohl klidně znovu ráno v 6:00. Když bych někomu chtěl dělat naschvály, udělám to přesně takhle. To, že jsem zvolil den v týdnu odpoledne, a ještě si to rozkouskoval, ukazuje jen na to, že myslím na určitou ohleduplnost.

Ale bohužel, tichou motorovou pilu ani cirkulárku ještě nevynalezli. Až k tomu dojde, může mi ji soused koupit a bude mít dokonalý klid. Do té doby, jednou do roka, bude muset počítat s tím, že si připravuji dřevo. Nebo, a to je úplně nejlepší nápad, se může klidně někam odstěhovat.