Článek
Jedni budou neustále opakovat, že vlastnictví nemovitosti je lepší, druzí zase tvrdit, že je lepší volbou pronájem. A já? Já se stavím na stranu druhou. Tedy věřím, že kdybych si před 10–15 lety koupil za pár drobných byt nebo dům s hypotékou na pár korun, skákal bych radostí až do stropu. Ta nemovitost výrazně stoupla na ceně a splátky hypotéky zůstaly stejné navzdory tomu, že platy enormně vyskočily.
Ano, kdo koupil v minulosti nemovitost, ten si jásá. Jejich ceny rostly a skutečně šlo o velmi dobrou investici. Ale teď, v současné době? Stačí se podívat na to, kolik takový byt stojí, a musí být každému jasné, že kdo ty miliony nemá našetřené na účtu, tomu se to nemůže vyplatit.
Bič jménem hypotéka
Hypotéka je dobrý sluha, ale zlý pán. Ano, je to možnost, jak získat několik milionů na koupi vysněné nemovitosti. Zároveň je to ale závazek, který si člověka uváže na desítky let. A zdánlivě nízký úrok udělá vzhledem k částce takovou cifru, že se z ní musí protáčet panenky.
Stačí se podívat na vysněný byt, na jeho cenu a tenhle údaj zadat do kalkulačky. A člověk jenom zírá, kolik by měsíčně musel zaplatit, jak dlouho si na krk tenhle úvěrový produkt uváže a kolik vlastně bance přeplatí. A přesto zástupy lidí hypotéku berou a věří, že dělají dobře.
Nechápu, že na tohle je někdo schopný kývnout
Taky se mi líbil jeden byt. Dispozice 3 + 1 v novostavbě, menší okresní město, cena pět milionů korun. Ty pochopitelně nemám, a tak bych si musel vzít hypotéku. Stačilo ale pár minut a bylo mi jasné, že do toho dnes půjde jenom blázen. Na pětimilionovou nemovitost mi dokážou půjčit jenom 4,5 milionu. Těchto 4,5 milionu bych splácel 30 let s úrokem 4,49 %. Zdá se to výhodné?
Možná na první pohled. Ale když vyjde, že měsíční splátka bude 22 865 Kč a k tomu je třeba připočíst ještě 2 056 Kč, člověku zamrzne úsměv. Třicet let dávat měsíčně z platu pryč skoro 25 tisíc – to není moc hezké. A co víc, z těch 4,5 milionu, které si člověk od banky půjčí, jí zaplatí 8 993 707 Kč. Ano, vlastně dvojnásobek. To pořád není lichva?
„Nechápu, že na tohle je někdo schopný kývnout,“ vyděsila mě kalkulace hypotéky. Nedovedu si představit, že bych dal měsíčně z příjmu pryč 25 tisíc a že bych dobrovolně bance během třiceti let dal za její služby 4,5 milionu. Na tohle nikdo soudný přece nemůže kývnout.
Tak kolik jich máte?
Určitě se vyrojí záplava těch, kteří mi budou tvrdit, jak je koupě vlastní nemovitosti na hypotéku výhodná. Po bitvě je ale každý generál. Kdybych koupil nemovitost před třiceti lety, byl bych také spokojený, že platím měsíčně „pár tisíc“ a mám nemovitost v hodnotě milionů, která stála pár set tisíc. Ale čeká nás stejný scénář i teď? Porostou ceny nemovitostí – jak rychle a o kolik?
Pokud někdo věří, že strmý nárůst bude i nadále pokračovat, otázka je jednoduchá: kolik už máte těch nemovitostí? Proč do nich tedy neinvestujete – je to přece zlatý důl. Za deset patnáct let budete za vodou, nemusíte hrábnout na práci, zabezpečíte svou rodinu na pár generací. Tak co, jdete do toho? Troufnu si tvrdit, že najednou ne, protože si tím růstem zas tak jistí nejste, viďte? Ale po bitvě to generálové budete jak vyšití.
