Článek
Ano, mám nadváhu, nemám moc dobrou fyzičku a mám elektrokolo. Pro někoho jsem líný povaleč, pro druhého člověk, co se chce začít aspoň trochu hýbat. Bohužel, my na elektrokolech jsme pro některé jedince doslova trnem v oku. Dokonce slýchám, že nejsme praví cyklisté, ale jenom cykloturisti. A já se ptám, co je na tom špatného?
Kdo je to cyklista?
Nikdy by mě nenapadlo to nějak rozlišovat. Nikdy jsem si nemyslel, že je nějaká skupina cyklistů a cykloturistů. Prostě jsem měl za to, že jsme všichni lidé, kteří rádi jezdí na kolech. Ano, a někteří na nich mají motorek, jiní ne. Ale ono je to trochu jinak. Cyklista je nejenom člověk, který jezdí na klasickém neelektrickém kole. Hlavně je to ale člověk, který jezdí v tempu, jezdí dálky a neustále zlepšuje svou fyzičku a posouvá limity. Nehrozí, že by se někde zastavil u stánku a dal si třeba pivo nebo něco na zub.
Po tomhle vysvětlení přesně vím, o koho se jedná. Jsou to ti šílenci v dresu, jedoucí ve skupině, po celé šířce jízdního silničního pruhu, i když hned vedle je cyklostezka. Jsou to ti jedinci, kteří si hrají na peloton na Tour de France a absolutně nerespektují jakákoliv pravidla silničního provozu. Jsou to ti, kteří když dojedu autem, mám obrovský problém se před ně jednoduše a bezpečně dostat.
Kdo je to cykloturista?
No, to je ten zbytek. Ať už na klasických nebo elektrických kolech. Ti, kteří jedou jenom při pěkném počasí, kteří jedou ve vyhlídkovém tempu a nemají problém se čas od času v nějakém stánku občerstvit, chvíli posedět a pokračovat dále. Cykloturista je ten, který se nežene nikam jako blázen, ale jízdu na kole bere spíše jako kratochvíli, příjemný koníček, během kterého může poznat zajímavá místa a prohlížet si krajinu. A teď se podržte, tohle prý nemá s cyklistikou nic společného.
Radši budu špatný cykloturista
Když bych si měl vybrat, radši se dobrovolně zařadím do kategorie těch špatných cykloturistů. Těch, kteří nemají potřebu si na silnicích něco dokazovat, těch, kteří nemají potřebu hrát si na závodníky. Jízdu na kole, byť na tom elektrickém, beru jako relax. Znám pravidla silničního provozu, dodržuji je, snažím se být ohleduplný. Jezdím tak, abych to měl pod kontrolou a nebyl nebezpečím pro sebe a pro ostatní. Nemám problém v méně přehledných úsecích rukou ukázat autu, že může předjíždět. Stejně tak mi nevadí se uhnout na krajnici, protože chápu že málokomu v autě by se chtělo několik km táhnout za někým, kdo jede maximálně 25 km/h.
A že denně najedu pár desítek kilometrů, při kterých se spíše kochám po okolí a zastavím tam, kde se mi to líbí? Tak ať, nevidím na tom nic špatného. Lepší než se bezhlavě hnát za něčím, někdy skoro do hrobu…
Je nás moc?
Ano, chápu, že když je hezky a vyrojí se nás hodně, že to může působit jako apokalypsa. Jako třeba v Třeboni. Ale na druhou stranu, že někdo vyrazí pokochat se krásami města a dá si oběd? Je snad lepší, když by doma sedl do smradlavého auta a přijel tím? Jak by asi vypadaly ulice města, kdyby každý, kdo tam je na kole, přijel ve dvou autem? Myslím, že o dost hůře. Nebo snad máme radši sedět doma na gauči a nikam nejezdit, pokud nejsme kovanými cyklisty?
