Článek
Nepopírám, že se najdou jedinci, kteří mohou mít skutečně vážné psychické problémy. Právě ti by měli být v péči kvalitních psychologů. Jenže často jim zabírají místo ti, kteří do ordinací vůbec nepatří. A za to, že jsou na tom psychicky špatně, můžeme do velké míry my. Protože je v tom utvrzujeme.
A hypochondrii znáte?
Čím se vyznačuje hypochondrie? Primárně tím, že úplně běžné, normální a standardní stavy si dotyční interpretují tak, že jsou abnormální. A začnou sami sebe přesvědčovat o vlastním onemocnění. V tu chvíli to výrazně ovlivňuje život člověka — jak jeho vnější chování, tak i vnitřní prožívání. A čím víc je utvrzovaný ve své „pravdě“, tím hůř.
Cítit se špatně je normální
To prostě k životu patří. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Jednou máš radost ze života, podruhé tě štve celý svět. A zatímco pocity radosti bychom si měli užívat plnými doušky, na negativa je vhodné co nejrychleji přestat se soustředit. Jak? Třeba tím, že přijdeme na jiné myšlenky.
My, dříve narození, jsme to řešili různě. Šlo se s přáteli na pivo, člověk se věnoval koníčkům, dobrým pomocníkem byl i sport. A nebylo žádným tajemstvím, že čím víc měl člověk podobných aktivit, tím míň času měl na negativní myšlenky — jen pozor, nic se nemá přehánět. Přemíra aktivit může vést i k opaku, protože najednou nezbývá čas vůbec na nic.
Nedělejme z nich chudáky
Vyslechnout, vcítit se, poradit, respektovat — ano, to je samozřejmé. Ale nic se nemá přehánět. Akceptujme, že se naše děti nemusí cítit ve své kůži, vyjděme jim vstříc, ale nedělejme z nich chudáky. Aspoň ne dlouhodobě. Je to podobné jako u jakékoliv jiné „nemoci“ — když člověka začneš dlouhodobě opečovávat tak, že ho v tom vlastně udržuješ, jde to s ním z kopce.
Problém jsou i běžné situace
Všechno se nám začíná vymykat z rukou, protože pro mladší generace jsou problémem i úplně běžné situace. Možná by si někdy měli zkusit žít život jako jejich rodiče.
Třeba když se plánovala letní dovolená: auto napakované až po střechu, papírový autoatlas v ruce a jelo se. Ubytování se často řešilo až na místě — jezdilo se po přímořském městečku a bez znalosti cizí řeči se člověk ptal, jestli nemají volný apartmán. A až když se našla telefonní budka, zavolalo se v krátkém drahém hovoru domů, že jsme v pořádku.
Takže milí mladí: zapomeňte na mobily a počítače. Zapomeňte na Google Maps, Mapy, Airbnb, Booking, Kiwi, IDOS, Revolut, Drozd, Uber, Bolt, Translator i na naučené cizí jazyky. Vyštrachejte doma starou papírovou mapu, kapesní slovníček, sedněte do auta a vyrazte na týdenní trip po Evropě. Možná si pak uvědomíte, jak žili vaši rodiče — a jestli náhodou ty vaše „problémy“ nejsou jen k smíchu.
