Článek
Že lidé v obchodech kradou, mě nepřekvapuje. Lidé jsou různí a ano, jsou mezi námi i nenechavci. Je mi celkem jedno, jestli někdo krade proto, že má hlad, nebo proto, aby věci obratem prodal a získal peníze. V obou případech je to krádež a ta by se měla trestat.
Vždycky jsem si ale myslel, že typický zloděj je na první pohled pochybná osoba, která strká vybrané věci do kapes, pod kabát, do batohů a kabelek. Prostě tam, kde nejsou vidět a kde je šance, že je dotyčný pronese. A tak se celkem nedivím tomu, když po mně pokladní nebo ochranka tu a tam chtějí vidět, co mám v batohu.
O batoh a kapsy vůbec nejde
Jak jsem ale při svém posledním nákupu zjistil, moje představa o zlodějích byla mylná. Nejen že už tolik nepoužívají kapsy a zavazadla, ale zlodějem není vždy jenom pobuda od pohledu. Může to být i obyčejný člověk, který má prostě nutkání přilepšit si na úkor supermarketu. Co ho k tomu vede, jakou má motivaci, to absolutně nechápu. Ale podle slov paní za kasou se to děje naprosto běžně.
Proč mi koukáte na vejce
Vyrovnám zboží na pás, postojím si ve frontě a už se dostávám na řadu. Pokladní hbitě markuje nákup a posílá ho na druhou stranu kasy, kde si ho mohu odebrat. V tu chvíli se jí do rukou dostanou plata kupovaných vajec – dvě balení po deseti. Tady se zastaví, otevře víko a zkontroluje obsah. U jednoho i u druhého balení.
„Proč mi koukáte na vejce?“ divil jsem se a ptal se pokladní. Dodal jsem, jestli je to snad proto, aby zkontrolovala, zda jich tam mám opravdu deset a jestli některé není rozbité. Ale kdeže – vůbec to není v mém zájmu. Naopak je to v zájmu supermarketu. Prý se najdou lidé, kteří vajíčka vyndají a místo nich si do krabičky něco schovají.
Dražší zboží za cenu vajec
Pokladní markuje dál a vypráví, že už několikrát zachytila ve vejcích úplně jiné zboží. Lidé tak zaplatí například 50 Kč za balení vajec, ale uvnitř je něco úplně jiného – často mnohem dražšího. Než se stačím nadechnout, co by se tam asi tak dalo schovat, sama pokračuje: drahé kousky sýra, uzenin, ale našla tam třeba i parfém, kosmetiku nebo cukrovinky.
Stojí jim to za to?
Opravdu lidem stojí za to takhle riskovat? Vždyť když na něco nemám, tak si to holt nekoupím. Takhle jednoduché to je. Ale chtít něco zkusit, ochutnat a kvůli tomu to ukrást? Co je to za logiku? Je velmi pravděpodobné, že člověka odhalí už ochranka přes kamery, nebo ho následně najde pokladní při kontrole, kterou musí dělat. Opravdu ta ostuda stojí za to? Někomu asi ano, a já to nechápu.
