Článek
Když se se zakládáním SVJ začínalo, možná to vypadalo jako skvělý nápad. A vlastně proč ne — lidi v jednom domě si budou sami rozhodovat, co chtějí, co nechtějí, kam budou investovat peníze a kolik budou platit. Společenství vlastníků jednotek má na papíře dobrý základ, ale praxe zase ukazuje, že to umí být pořádná noční můra.
Budeme platit víc
Jakmile jde o peníze, znamená to nejen hojnou účast, ale hlavně plamennou diskusi. Tentokrát jsme řešili zvýšení příspěvků do takzvaného fondu oprav — tedy zvednutí částky za metr čtvereční, kterou každý měsíčně odvádí. Z těch peněz se pak dělají opravy, investice a další nutné věci.
Na pozvánce to téma bylo jasně uvedené, stejně jako návrh, o kolik by se to mělo zvednout. Bylo jasné, že to bude oheň. A taky že jo. Zatímco my mladší jsme byli většinou pro, starousedlíci z řad seniorů byli samozřejmě proti. A začal boj.
Odmítám platit víc
Pan Dvořák, samozvaný mluvčí několika seniorů, hned a rázně utnul debaty o tom, že by se mělo platit víc. Má prý malý důchod, jakž takž vyžije a nechce dávat měsíčně několik stovek navíc do nějakého fondu oprav. A ostatní mu jen přitakávali. Že je to prý zbytečné, že se vždycky platilo stejně a že k tomu nejsou objektivní důvody.
Marně jsme se snažili vysvětlit, že se rychleji našetří na plánované investice, že si nebudeme muset tolik půjčovat, že nepřeplatíme na úrocích, a že peníze se dají i trochu zhodnotit. Bez šance. Tahle „stará garda“ naše argumenty nebrala. Upřímně — ani je pořádně neposlouchala.
Co z toho budu mít
Když se pan Dvořák takhle pasoval do role mluvčího, zeptali jsme se ho napřímo: proč nechcete, aby se dům opravil, vylepšil a aby se vyřešily problémy?
Chvíli se zamyslel a pak to vystřelil úplně na rovinu. A přísahám, že půlku schůze tím rozesmál:
„Víte, já už jsem starý, kdo ví, jak dlouho tu budu. Mně je úplně fuk, jak to s tímhle domem dopadne. Já se žádné modernizace stejně nedožiju, tak na ni odmítám přispívat.“
Na jednu stranu to bylo vtipné. Na druhou ale strašně sobecké. Ten byt přece jednou zdědí jeho příbuzní. Ti by byli rádi, že mají bydlení v dobře fungujícím, opravovaném a revitalizovaném domě. Jenže tohle mu nevysvětlíte. Prý ať se zvelebí za jejich peníze, ne za jeho.
A jak to dopadlo? Špatně. Zálohy do fondu oprav se zvyšovat nebudou — hlasování bylo jasné. Takže SVJ zase ukázalo, jak nesmyslný systém to je, když máte v domě lidi, co jedou styl „po nás potopa“.
