Článek
Nikdy by mě nenapadlo přinést si například do restaurace vlastní jídlo a pití. Ale na vánoční trhy? Proč ne. Je to veřejný prostor, náměstí, kde probíhá nějaký kulturní program. Nemám povinnost, když se ho účastním, dávat peníze trhovcům za to, že mi připraví něco k pití nebo k jídlu. Stejně jako si mohu na náměstí během celého roku jíst a pít vlastní zásoby, můžu to dělat i v době vánočních trhů.
Dal bych si, ale stojí to peníze
Ne, že bych si pro korunu nechal vrtat koleno. V restauraci za dobré jídlo a dobré pivo své peníze vždycky rád utratím. Ale že bych na vánočních trzích dostal něco opravdu dobrého, to už několik posledních let říct nemohu. Připadá mi, že ceny stoupají rychleji než kvalita. Ta zůstává stejná, možná se dokonce snižuje, ale cena rok od roku roste.
Mám na svařák, na klobásu i na nějaký jiný pokrm. O peníze nejde. Chci si za ně pochutnat. Chci, aby to stálo za to. Nechci klobásu s minimem masa, stejně jako nechci svařák z krabicového vína, naředěného vodou. Za něco podobného své peníze jednoduše dát nechci.
Svařák mám v termosce a cukroví v kapse
A tak jsem ten, kdo po vánočních trzích bloumá s batůžkem, ve kterém mám termosku s horkým, doma udělaným svařákem. Z dobrého vína, s kořením, přesně tak, jak to mám rád. A vyšlo mě to na zlomek toho, co by chtěl za stejný objem trhovec s pochybnou kvalitou. V ruce držím termohrnek, pomalu usrkávám a užívám si vánoční atmosféru. Bez zklamání z toho, že jsem pro trhovce jen chodící peněženka, kterou je třeba co nejrychleji vyprázdnit.
Čas od času sáhnu do kapsy, kde mám sáček s vánočním cukrovím. No jo, ke svařáku není nic lepšího než něco sladkého. Také domácí výroby, bez rizika, že koupím něco pochybného, kde není ani gram másla, a kde byl důraz při výrobě kladen hlavně na to, abych byl ošizen.
Kde jsi to vzal? No přece doma
Procházím se po trzích, prohlížím stánky, poslouchám hudbu. Tu a tam potkám přátele a známé, kteří se pochopitelně diví, z čeho piji svařák a proč šmátrám do kapsy. A ne, nikdo mě nemá za „socku“, ale za „průkopníka“. Prý je to dobrý nápad. Podle toho, jak mluví o nabídce a její kvalitě, to vypadá, že nás každý den bude na trzích s vlastní termoskou a vlastním cukrovím víc a víc.
No, milí prodejci, kteří nás berete na hůl, můžete si za to sami. Já své peníze radši utratím v restauraci, kde se kvalitně a dobře najím a napiji, než abych je odevzdal u stánku s bůhvíčím.