Článek
Jízda vlakem je nuda. Pokud nejste nějaký extra fanoušek železnice, který by byl přilepený na okně a pozoroval okolí, hledáte si zábavu, abyste cestu prostě přečkali. Někdo poslouchá hudbu, jiný čte noviny, další knihu. Někdo spí, jiný zase civí do mobilu a sleduje videa. Vše je v pořádku, pokud tím dotyčný nezačne výrazně obtěžovat okolí.
Sedím a dívám se z okna
Cestuji jen patnáct minut; na tak krátkou trasu nemá cenu vytahovat knihu ani si nasazovat sluchátka. Prostě sedím, koukám z okna a těším se, až budu v cíli. Paní naproti to má asi jinak: má u sebe velký kufr a v ruce mobil. Možná ji čeká ještě dlouhá cesta. Chápu, že se nudí a chce se zabavit, a tak v mobilu neustále něco hledá. Nesleduji, co přesně – sedí naproti.
Ať je to slyšet
Vlak je spíš muzejní kousek, takže hluk je opravdu enormní. Paní spustí nějaké video a protože ho neslyší, neváhá použít tlačítko hlasitosti, které nastaví snad na maximum. Video sice nevidím, ale podle zvuku si dovedu představit, co se tam odehrává: nějaké bláboly o zdraví, burcování, výzvy k demonstracím, kritika všech a všeho. Pomalu tuším, odkud vítr vane, ale to je vedlejší – ať si každý věří, čemu chce.
Tady máte stovku na sluchátka
Několikrát se na ženu podívám; když zvedne oči od displeje, střetneme se pohledem. Na mém naštvaném výrazu je jasně vidět, že jí naznačuji, jak nevhodné její chování je. Ale nic se nemění, znovu skloní hlavu k mobilu a poslouchá dál.
Rozhodnu se pro -řekněme- zábavnější vysvětlení. Vytáhnu peněženku, ze které vyndám stodvacetikorunu… vlastně ne, jen stokorunu. Nakloním se k paní a zaklepu jí na paži. Lekne se, zvedne zrak. „Tady máte stovku na sluchátka,“ podávám jí bankovku. Samozřejmě si ji nebere, nechápe, proč jí peníze cpu do ruky. Vysvětlím, že díky sluchátkům už nebude nikoho rušit a svůj obsah si vychutná jen ona.
Zafungovalo to
Stokorunu si nevzala, viditelně se cítila uražená a ztrapněná. Ale zabralo to: několikrát zmáčkla boční tlačítko a ve vagonu bylo konečně ticho. Byl jsem sice trochu drsnější, ale účinný. Když ona nemá ani špetku slušnosti, proč bych já měl být přehnaně ohleduplný? Ať sama pozná, jaké to je, když někdo obtěžuje ostatní. Třeba si to zapamatuje a příště už ty sluchátka – dneska za pár korun – opravdu bude mít. A lidé kolem budou mít klidnější cestu.
