Už aby nekvalifikovanou pracovní sílu nahradili roboti. Ušetříme všichni

Co je to nekvalifikovaná pracovní síla? To je vlastně člověk, který toho moc neumí. Který vlastně neumí nic. A který je snadno nahraditelný. Nejenom jakýmkoliv jiným člověkem, ale věřím, že velmi brzy bude nahrazený i robotem. A je to přirozená cesta, jak mohou ušetřit nejenom firmy, ale jak můžeme ušetřit i my.

I nekvalifikovaná pracovní síla má pochopitelně nárok na mzdu. Bohužel tu příliš nefunguje princip, běžný na kvalifikovaných pozicích. Kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel snaží najít optimální výši, přijatelnou pro obě strany. V případě nekvalifikované pracovní síly zasahuje do výše mzdy stát. A určuje, že takový člověk musí pobírat alespoň částku, která se nazývá minimální mzdou. A její výše je aktuálně 18 900 Kč.

To znamená, že jakýkoliv člověk, který nic zvláštního neumí, ale zastane tu nejobyčejnější i nejjednodušší práci v dané firmě, má nárok při klasickém úvazku a plné docházce, na 18 900 Kč měsíčně. Méně prostě dostat nesmí. Přitom před deseti lety jsme mluvili zhruba o polovině, to se jednalo o částku 8 500 – 9 200 korun českých.

Pokud firma nějakou nekvalifikovanou pracovní sílu zaměstnává, je pochopitelně nutné, aby se daný zaměstnanec firmě vyplatil. Tedy, aby i jeho práce, ze které mu plyne státem garantovaný minimální zisk, generovala zisk i firmě. A jak toho docílit? Když už se vyčerpají všechny možnosti, jak dosáhnout co největší produktivity, je nutné udělat ten nejméně populární krok – zdražit.

Ty počty jsou jednoduché. Když nebudeme brát v potaz nic jiného, ale jenom minimální mzdu daného nekvalifikovaného zaměstnance, vychází jediné. Pokud se jeho mzda za posledních deset let zvedla dvojnásobně, pochopitelně to vede k tomu, že se musel dvojnásobně zdražit i daný produkt – pokud si chtěl zaměstnavatel zachovat stejný zisk. A protože se dá očekávat, že minimální mzda nekvalifikovaných pořád poroste, promítne se to i na cenách zboží a služeb.

Nekvalifikovaný pracovník může být nahrazen nejenom jiným člověkem, ale i robotem. Takový robot nepotřebuje dovolenou, nepotřebuje nemocenskou, neproplácí se mu přesčasy a klidně může pracovat i 24 hodin denně, 365 dní v roce. V tu chvíli, kdy je jedinou vyjednávací schopností nekvalifikovaného zaměstnance to, že mu mzdu garantuje stát, je pomrkávání po robotizaci očekávatelný krok ze strany mnohých firem.

Ze strany nekvalifikovaných není důvod se rozčilovat. Pokud dělají práci, kterou za ně může dělat nejenom jakýkoliv jiný člověk, ale dokonce i stroj, měli by zapřemýšlet sami nad sebou. Zdá náhodou oni sami nejsou tím, kdo by měl trochu máknout. Minimálně na svém vzdělání, kvalifikaci, dovednostech a schopnostech. Protože jedině ten, co něco umí, se o své místo nemusí bát. A nepotřebuje stát k tomu, aby si dupl o vyšší mzdu.