Článek
Dokážu pochopit, že se někomu příliš nelíbí doba, ve které žije. To je v pořádku, to se může stát. Ale aby někdo velebil socialismus a to, jak ta doba byla skvělá? To mě dokáže hodně rozčílit. Ti lidé to doslova líčí, jako by bylo nebe modřejší a tráva zelenější. Ale faktem je, že realita byla úplně jiná.
Všechno bylo lepší
Michal je můj kolega, jediný jeho problém je, že je extrémně naštvaný na dnešní dobu a velebí socialismus. Podle něj bylo všechno lepší. Prostě bylo jídlo kvalitnější, lidé na sebe byli milejší, měl se lépe, byl spokojenější. Mně úplně skřípou zuby, když tohle slyším. Jídlo že bylo kvalitnější? Když si dnes může každý koupit cokoliv od totálního odpadu až po nejkvalitnější produkt, kterému socialistické normy nesahají ani po kotníky?
A lidé že měli k sobě blíž? Když se člověk v hospodě bál říct nahlas svůj názor? O tom, že jedinou zábavou pro mnohé byla ta hospoda nebo lavička před panelákem, ani nemluvě. Cestovat se nedalo, nabídka mnoha produktů byla omezená, prodej pod pultem byl běžný kolorit. Proboha, po tomhle se lidem opravdu stýská? Nebo si to idealizují?
Co bylo minulou středu
Už jsem vzdal normální argumentaci, u Michala s ní nemám šanci, vždy si mele svou. Tak když zase povídal o tom, co všechno si ze „socíku“ pamatuje, jak co vonělo, jak co chutnalo, zeptal jsem se ho na „zákeřnou“ otázku. Povídám: „Michale, co bylo minulou středu u nás v práci v jídelně k obědu a jaké to bylo?“
A teď začala smršť otázek, proč to chci vědět, proč se na to ptám, co je to za hloupou otázku, proč mi má odpovídat… „No, ptám se, abych se přesvědčil o tvé paměti, tak co jsi měl k obědu a jaké to bylo?“ A teď začal jmenovat asi tři jídla a nebyl si jistý, které bylo ve středu.
To je ta tvoje paměť
A já se začal smát na celé kolo. Tak tohle je ta tvoje paměť? Ty tady budeš mluvit o tom, že víš, co a jak chutnalo před desítkami let, když si nevzpomeneš ani na svůj oběd před nedávnem? Trochu trapas, Michale.
On se začal vymlouvat, trapně se obhajovat, a já ho zastavil a říkám: „Věřím, že sis na té době jistě našel něco pozitivního, to ti neberu. Ale přestaň si to automaticky všechno malovat narůžovo. Neděláš nic jiného než si to idealizuješ jen proto, že jsi na současnou dobu naštvaný. Ale reálně si nepamatuješ nic, tak tu papouškuješ své domněnky, protože víš, že je nikdo nedokáže nijak ověřit. Jasně, klidně měj k této době výhrady, ale buď s minulostí objektivní a fér.“
