Za socialismu bylo nebe modřejší, tráva zelenější a lidé se měli víc rádi

Nežijeme v dokonalé době, je tu inflace, vysoké ceny energií, ne každý se má dobře. Výměnou za to ale máme téměř ve všem svobodu. Takhle prostě kapitalismus funguje a fungovat bude. A to je dobře. Z kohokoliv, kdo začne vzpomínat na krásy socialismu, mám osypky. Buď se měl díky členství ve straně skutečně dobře, nebo si to negativní moc nepamatuje.

No jasně, a také já jsem byl mladší a krásnější. Tohle je asi jediný neoddiskutovatelný fakt, se kterým lze souhlasit. Za socíku jsem byl logicky mladší než teď a při pohledu do zrcadla a fotografie z té doby, jsem byl opravdu i krásnější. Ale tím ty krásy daného režimu končí. Já si v souvislosti s ním vybavuji trochu jiné věci.

Co tady vůbec nebylo (a že toho bylo hodně), to nám v podstatě nechybělo. Vlastně jsme ani nevěděli, že něco takového existuje. Jednou do roka na Vánoce skoro nepoživatelné pomeranče z Kuby, a to bylo jedno z málo přičichnutí k bohatšímu výběru potravin. Nevím, proč na tohle vzpomínat s láskou. Já jsem naopak radši, a čert vem ekologickou stopu, že si můžu klidně každodenně koupit ovoce z druhého konce světa. Nebo že si můžu koupit párky od těch, kde je mouka a kuřecí separát, po ty, kde je kvalitní maso.

Jestli je v současné době něčeho nedostatek, tak primárně proto, že se chováme jako blázni. Za covidu jsme vykoupili mouku, těstoviny a rýži. Před pár lety jsme zase vzali útokem čerpací stanice a vykoupili AdBlue. V době nachlazení jsme si udělali doma zásoby léků, že by se za ně nemusela stydět lecjaká lékárna – které potom chyběli. To, že se chováme jako hloupé stádo, je jediný důvod určitého nedostatku. Ale za socialismu? Tam za to mohlo vždy to dokonalé centrální plánování a papírové plnění plánů na 110 procent. Realita v obchodech ale byla jiná.

Neplést si nedostatek s nedostupností. Nedostatek znamenal, že to prostě nebylo. Ale opravdu vůbec. A nedostupnost? To znamená, že zboží přece jen trochu bylo, ale jenom tak pro někoho. Takže dlouhé fronty, nebo dokonce úplatky byly na denním pořádku. A to jenom proto, aby si člověk mohl koupit úplně normální věc, jako trochu slušnější kolo pro syna, pračku, televizi.

Nepopírám, že náklady na bydlení jsou teď celkově vyšší. Ale co jiné komodity? Zamyslete se nad tím, kolik jste vydělávali a kolik přepočtu na váš plat vyšly obyčejné potraviny. Na konci toho úžasného státního zřízení se sedačka, pračka, sporák, televize prodávali za stejnou cenu, jako teď. V té době ale byla průměrná mzda kolem 3 tisíc, dnes je to 40 000. Když si pomyslím, že jsem v té době kupoval sedačku za 10, sporák za 4, pračku za 6 a televizi za 13 tisíc, jdou na mě mrákoty.

Ty byty zdarma, ty byly. Jenom jste se sice museli upsat na desítky let podniku kde jste dělali, často žili v jednom kamrlíku tři generace lidí, ale dostali jste byt. Jak skvělé. To pardon, ale já radši budu pracovat tam, kde se mi to líbí a bydlet budu tam, kde budu sám se svou rodinou. Ne ještě s tchýní a s tchánem, se kterým budeme kromě koupelny sdílet i obývák a ložnici.

Na papíře, dokonalost sama. Realita? Nikdo nevěděl, z čeho se konkrétní produkty opravdu skládají, kolik tam je klíčových surovin, ale i různých náhražek a chemických doplňků. O tom, že se mohly suroviny nahrazovat za levnější, už nikdo nemluví. Co vše se dalo zužitkovat a namlet do jídla, to radši nevědět. Dnes, když už nic jiného, je vše povinné uvádět na složení vše, co produkt obsahuje. Produkty procházejí testy, kontrolami. A kvalita? Už jsem to zmínil, můžu si koupit párky z mouky, i z masa. A to platí u všeho.

Pustit si v hospodě hubu na špacír, to nebylo spojeno jenom s rizikem toho, že přes ni dostanu. Hrozilo mnohem více, a to za pár opileckých vět směrem ke státnímu zřízení. Teď můžu po hospodách vykřikovat cokoliv o jakémkoliv politikovi. Pokud nezačnu překračovat zákony, hrozí mi maximálně to, že dostanu těch pár facek.

A jestli tohle všechno někdo opravdu ze své hlavy vytěsnil, nezoufejte. Stále existují země, kde tento ráj přetrvává. A díky dnešní svobodě můžete ČR bez obav opustit a vyrazit do země zaslíbené. Ať znovu okusíte to modřejší nebe, zelenější trávu a radost místních.

Zdroj: ZaKomunistu