Článek
Už jsem se setkal s tím, že se lidi v obchodech klidně i poperou, jen aby dokázali urvat něco, co má být v akci. Stejně tak jsem už zažil i to, že si akční zboží klidně kradou z košíku, jen aby ho měli. Ale to, že by mi někdo zboží v košíku vyměnil, to se mi ještě nestalo. Teda, až do nedávného nákupu.
Vybírám to správné
Vybíral jsem dvě balení toastového chleba, a protože jsem věděl, že ho nesním na posezení, hledal jsem hlavně taková, která budou mít nejdelší trvanlivost. Je v obchodech běžnou praxí, že to, co vydrží nejdéle, je obvykle schované vzadu. A skutečně, našel jsem tam dvě balení, která vydržela o tři dny déle než ta ostatní. Bylo jasné, že tohle prostě stoprocentně beru.
Hodil jsem je do košíku a pokračoval v nákupu, koukal jsem, co mají v akci. A tak jsem se zabral do vybírání toho, co bych mohl koupit, že jsem nechal košík chvíli osamocený a šel prohlížet regály. A to byla chyba, jak jsem později zjistil.
Promiňte, spletla jsem si košík
Mé nepozornosti využila dáma, kterou jsem zbystřil, jak vytahuje dva toastové chleby z mého košíku. Už jsem na ni chtěl vlítnout, co že si to dovoluje, krást moje nákupy. Ale vidím, že ona drží v ruce dva toastové chleby a v mém košíku dva stále jsou. Tak se zarazím a mezitím začne paní hned povídat, že se mi omlouvá, že si jenom spletla nákupní košík. Že myslela, že tento je její, a tak si tam pečivo hodila.
Už najednou nejsem naštvaný, už jsem milý, už jsem v pohodě a už se nezlobím. Jsem v pohodě, v tu chvíli chápu, že splést se může každý. Beru svůj košík, projdu ještě celý obchod a mířím si to k pokladně. Tam si nechám vše namarkovat, vše zaplatím a potom už mířím s nákupem k domovu.
Není to můj chleba
A doma vybaluji nákup, kouknu důkladně na trvanlivost toastového chleba a zjistím, že to není ten můj. Zjistím, že tam mám jiný, tenhle má projít za tři dny. Ten, co jsem kupoval, měl vydržet mnohem více. Ach jo, postesknu si. Ne, nespletl jsem se v obchodě, naletěl jsem té paní, která mi tvrdila, že se spletla.
Ale ona se nespletla, ona se prostě rozhodla, že mi ten chleba vymění. Protože chtěla takový, co jí vydrží dlouho. Jasně, chápu to. Ale v regálu už nebyl. Tak co ona udělala? Ona prostě viděla v košíku ten můj a rozhodla se, že to vymění. No, přijde vám to normální? Mně tedy ne, ale jí očividně ano. A já zase pochopil, že drzost některých kupujících očividně nezná mezí.
