Článek
Vadí mi, když si někdo myslí, že podnikání v gastronomii je o tom, že host je nějaká dojná kráva. Myslím, že správně vedený restaurační byznys by měl být i o nějakých rozumně nastavených cenách – s ohledem na vstupy a náklady. Pokud někde za pivo, které se pořídí v nákupu za pár desítek korun, chtějí stovku, už mi to přijde jako zlodějina. A já se šidit nenechám, to v žádném případě.
Dám si jedno pivo
Na výletě jsem zasedl na jednu restaurační zahrádku, počkal, až přijde číšník, a objednal jsem si jedno pivo. Až potom jsem si všiml cedule, že to bude docela drahá sranda. Že to pivo, normální běžný průmyslový ležák z velkého pivovaru, tam prodávají za 99 Kč. No, co už. Mám objednáno, tak holt to vypiji. Tak snad to pivo aspoň bude stát za to – snad bude dobré, dobře ošetřené, správně načepované.
Máte špinavou sklenici
Číšník přichází, nese mi moje pivo a jakmile ho postaví na stůl, tak to vidím. Na skle sklenice bylo nějak hodně bublinek. Vím, co to znamená – ta sklenice je špinavá, špatně umytá. V nějaké nádražce by to člověk dokázal odpustit, ale když má dávat za tenhle nápoj stovku, budu pes.
Číšník chtěl odejít, ale já ho zastavil a hned mu vytkl, že s pivem je problém. Že ho nechci do špinavé sklenice, že ho chci do sklenice nové. Čisté, dobře umyté. Číšník vzal sklenici, já mu ukázal bublinky a on se odporoučel pryč. Za chvíli už se ale vracel.
Takhle načepované ho nechci
Pivo patrně nenačepoval nové – podle toho, co nesl, to vypadalo, že jen vzal jinou sklenici, tu důkladně vymyl a potom tam moje pivo přelil. A já měl znovu problém – takhle pivo za stovku nevypadá. Takže další má stížnost na kvalitu čepování. Bylo vidět, že číšník to nese vcelku nelibě, ale je to jeho problém. Obojí jsou jeho chyby. Já jsem host, já platím nemalé peníze, tak chci, ať je to prostě dokonalé a ideální.
Takže znovu ho odnesl a napotřetí se už řítil s čistou sklenicí a dokonale načepovaným zlatavým mokem. Snad mi tam neplivl, pomyslel jsem si, když ho přede mě postavil. Ale jedno se mi nezdálo – jako by to byl podmírák. Tak holt počkám, uvidím.
Už nechci nic, na shledanou
Čekal jsem, až spadne pěna, a skutečně: pivo je pod míru a na můj vkus dost výrazně. Volám si číšníka, ukazuji mu to a on hned, že mi tam tedy dotočí. Na to konto jsem se zvedl, že tady už nic riskovat nebudu, ať si s tím dělá, co chce. Tři piva, tři chyby, já už tu nic nechci. Zaplaceno jsem neměl, takže jsem si mohl klidně odejít.
A toto je, milí hospodští, vzkaz i pro vás. Pokud chcete mít vysoké ceny, prosím, je to vaše volba. Ale čím dražší vše bude, tím důslednější bude také host. Takže když už po nás chcete velké peníze i za jedno blbé pivo, tak má být takové, jaké očekáváme. Jinak jste přišli nejen o tržbu, ale také o zákazníka. Sem se já totiž už nikdy vracet nehodlám.
