Vítrholc vezou vše, co potřebují. Lásku a underground

Nová nahrávka, která vyšla jedenadvacet let od debutu sdružení Vítrholc s názvem 100, se drží nálepky ‚andrgránd‘ a ‚devadesátky‘. Nejde však o pouhou reminiscenci ani škatulkování. „Je spousta undergroundů, každý má ten svůj. Je to něco živého a neustále nového,“ vysvětluje samplerista, bubeník a básník Dominik Bárt.

„Underground? Když tě někde nechtějí, vytvoř si vlastní scénu,“ vysvětluje básník a publicista Karel Škrabal, jeden ze zakládajících členů sdružení.

„Nejde o styl, jen o nálepku, která spojuje často odlišné tvůrčí principy jednotlivých členů sdružení, kteří netvoří proto, aby své posluchače bavili, ale aby společně s nimi hledali zálivy jinakosti v současnosti a nabídli další alternativu,“ zamýšlí se kytarista a básník Dalibor Maňas, jehož texty tvoří páteř většiny skladeb na novém albu.

„Když někoho ten underground v názvu odradí, není to na škodu. Vítrholc poslouchají především lidé, kteří nepřestali hledat – posluchači, kteří si muziku nepouští, ale opravdu ji poslouchají,“ shodují se Vítrholc.

„My nikdy neděláme nic na první dobrou, protože to prostě neumíme. A od devadesátek se na tom nic nezměnilo,“ přibližuje další z nálepek nového CD Maňas.

Za nejdůležitější odkaz devadesátek přitom Vítrholc považuje skutečnost, že Michal Kocáb ze země vyprovodil ruské vojáky, ne slogany typu kdo si pamatuje devadesátky, ten si je neprožil – a Vítrholc si je prožil i přesto, že si je pamatuje: i když došlo k několika změnám v obsazení souboru a snížení věkového průměru členů, zůstává Vítrholc pevně zakořeněn v roce 1994, kdy byl založen. „Devadesátky, které se přelévají,“ komentuje to trefně básnířka Eli Hondl, dítě devadesátek a v současnosti nejmladší člen uskupení.

Nejtřeskutější částí All We Need Is Underground jsou nastříhané básnické texty autorů sdružení, ale také střípky z básní autorů současných i pozapomenutých: Anny Pammrové, Jana Zábrany, Daniela Hradeckého, Romana Krištofa, Ivony Pekárkové a dalších. „To je hrubej vál!“ vnímá takové skladby Starej Vondrous, mýtická postava, kterou můžete zahlédnout na hudebních festivalech postávat pod pódiem s poloprázdným kelímkem piva.

Někdy se debata nad texty lehce vyhrotila. „Musíme si dát kritickou chvilku,“ popsal to se sobě vlastním akademickým nadhledem Dominik Bárt. A Krista Kašpar přidává: „Neříkej láska,“ čímž cituje sama sebe ze skladby Láska.

O hudební poloze se vedly debaty jako na kolotoči. „Trip-hop hardcore drum and bass…“ naznačil samplerista, kytarista a hlavní aranžér skladeb Palo Pohořelský. „Je to spíš trip-hop'n'roll,“ přidává se Filip Klega, básník a basák, a začíná být jasné, že hudbu na albu nelze jednoznačně zařadit do té či oné škatulky.

Novince nechybí ani kouzlo a tajemství okřídleného Deus ex machina. „Sedí Bůh a Bůh na baru a…“ píše kytarista Jaroslav Škvarna. Věci se dějí bez emocí, pomalu, jako je tomu u důchodců. Často dílem náhody - to třeba když se při nahrávání alba samo od sebe změnilo BPM, nebo když se při míchání hlas pozpátku zničehonič objevil i na konci skladby. A tak to i zůstalo…

Vítrholc bude v nejbližších dnech k vidění na festivalu Literatura žije v Českých Budějovicích 24. 4. a na koncertě v Hostinci U Lípy ve Zborné u Jihlavy 25. 4.

Vítrholc

Karel Škrabal, básník a publicista

Dalibor Maňas, básník, kytarista (ex Valerian's Future, Já jsem poznal…)

Jaroslav Škvarna (ex Ser Un Pejchaleros)

Petr Sasín „SassBass“ (ex Nesselsdorf)

Palo Pohořelský (ex Valerian's Future)

Mirka Ábelová, básnířka, textařka (Kollerband ČeskosLOVEnsko)

Krista Kašpar, básnířka, performerka (In Sáček)

Eli Hondl, básnířka

Elena Pecenová , básnířka, výtvarnice (Diskotéka avantgard)

Dominik Bárt, básník, hudebník (Šamanovo Zboží, Diskotéka avantgard, Divné siluety), editor edice Mlat nakladatelství Větrné Mlýny

Filip Klega, básník, hudebník, literární promotér (Literární suroviny spolu s Ivanem Motýlem)

Alexandr Borovička, bubeník – kmenová kapela Baron Samedi

Zdroj informací: tisková zpráva z facebookové skupiny Vítrholc