Článek
K autorovi článku bych dodal asi toto: Řadí se k těm, kteří ať už z naivity své vlastní, nebo zcela záměrně, nevidí v pořádání sjezdu krajanského sdružení potomků našich bývalých spoluobčanů žádný problém. Takže mé vidění této akce. Tito spoluobčané německé národnosti nikdy nepřijali vznik Československa v roce 1918 za své. Vše vyvrcholilo v roce 1938 a volbami těchto lidí, kdy se jich více jak 90% přiklonilo k jejich předákovi Henleinovi a sabotážemi, pašováním zbraní z Německa, napadáním státních úřadů a vraždami a konec konců připojení se k Hitlerovskému Německu, čímž jasně prokázali ve velké většině svůj nepřátelský postoj ke státu, ve kterém žili. Ne všichni se tak chovali a proto jich po roce 1945 mohlo v republice zůstat v počtu cca 60 tisíc. Cca 2,7 milionu bylo v kontextu té doby vysídleno. Naprostá většiny z nich časem pochopila a uznala, že sabotáže proti vlastnímu státu a přiklonění se k Německu, jehož čelní představitelé měli v plánu Čechy z jedné třetiny povraždit, z jedné třetiny poněmčit a třetinu vysídlit, v duchu jejich přesvědčení, že Češi v tomto prostoru nemají co pohledávat, po prohrané válce, nebyl dobrý nápad. Po více jak 80 letech to stále nepochopila hrstka z nich, v počtu několika stovek, možná tisíc lidí, sdružených pod vedením Posselta. To, že z naší strany v roce 1945 došlo během pár měsíců k excesům nelze omluvit a bylo to po roce 1989 dostatečně publikováno. Přesto rozsah těchto nepřístojností, včetně vražd je nesouměřitelný s tím, co se stalo sedm let předtím. Vše na nejvyšší státní úrovni řešila ona tolik citovaná smlouva mezi námi a Německem v roce 1997. Všem těm věčným usmiřovatelů včetně našich politiků současné opozice a členům neziskovky z Brna, která sem Posselta pozvala bych si dovolil poznamenat toto. Slovo „usmíření“ je podstatné jméno rodu středního a je složeno ze slova smíření a předložky u. Jestliže ona výše citovaná smlouva mezi oběma státy deklarovala smíření s danými skutečnostmi během uplynulých desetiletí, dokládá Posseltova skupina a jejich sympatizantů z naší strany, že toto smíření neberou tak úplně vážně a volají po dalším a dalším usmiřování. Je to politická provokace, nemyslitelná ve všech zemích, odkud byli Němci vysídleni. Člověka musí nutně napadnout, který se přiženil do rodiny, kdy tchán byl bratranec Kubiše, který položil svůj život za obnovení republiky a tchánovi nejbližší členové rodiny včetně jeho matky, sestry a dalších skončili před popravčí četou v jistém koncentračním táboře, jestli si všichni ti z naší strany uvědomují dosah svého jednání pro budoucnost.
