Hlavní obsah

Martin Dejdar chtěl s filmem za 170 milionů uspět v zahraničí. Dluhy ho však tížily roky

Foto: Petr Novák (Che) / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0.

Herec Martin Dejdar

Nepříjemné návštěvy věřitelů, obavy o rodinu a roky splácení. Martin Dejdar se kvůli ambicióznímu filmovému projektu dostal do vážných finančních problémů. Proč se očekávaný zahraniční úspěch změnil v břemeno, které si nesl ještě mnoho dalších let?

Článek

Film, který měl dobýt zahraničí

Panství mělo premiéru 11. února 1999 v pražském kině Lucerna. Dejdar v něm nejen hrál, ale působil také jako koproducent. Do filmu se podařilo získat zahraniční herce v čele s Peterem O'Toolem, Gretou Scacchi a Gabrielle Anwar. Základní údaje o filmu, jeho premiéře a tvůrcích uvádí Filmový přehled Národního filmového archivu.

Příběh se odehrává v Anglii roku 1908. Inspektor Scotland Yardu Thomas Hatcher přijíždí na odlehlé panství vyšetřit záhadnou smrt mladého čeledína. To, co zpočátku vypadá jako nešťastná náhoda, se postupně mění v podezření na vraždu.

Ambicím odpovídal i rozpočet. Ten se podle později uváděných údajů vyšplhal přibližně na 170 milionů korun, což byla na tehdejší české poměry mimořádná částka. TV Nova uvádí, že šlo o třetí nejdražší český film. Za filmem přitom nestálo velké zahraniční studio, které by výrobu zaplatilo. Podle Novy se Dejdarovi podařilo získat peníze prostřednictvím úvěru.

Plán byl jednoduchý: film se prodá do zahraničí a příjmy z distribuce pomohou půjčku splatit. Panství mělo mezinárodní obsazení, bylo natočeno v angličtině a od začátku mířilo především na zahraniční publikum.

Zpočátku se přitom zdálo, že zahraniční trh skutečně nabízí šanci na návratnost investice. Film se dostal i do zahraniční distribuce. V českých kinech se mu ale výrazněji nedařilo. Podle dobové zprávy Hospodářských novin z 26. února 1999 ho po prvních dvou týdnech od premiéry vidělo 16 954 diváků a tržby dosáhly 1 206 747 korun.

V zahraničí byla situace podle Dejdara příznivější. V rozhovoru pro Blesk v roce 2008 uvedl, že se jen ve Spojených státech prodalo více než 75 tisíc DVD. V rozhovoru zároveň tvrdil, že producenti z těchto prodejů nedostali očekávané peníze.

Právě tady se ale celý příběh začal komplikovat. Podle Dejdara se totiž peníze z prodeje filmu nevracely producentům tak, jak očekávali. Zásadní problém měla představovat nevýhodně nastavená smlouva se zahraničním distributorem, který podle jeho slov nevyplatil očekávané příjmy.

V rozhovoru pro Český rozhlas z října 2003 Dejdar mluvil o nezkušenosti producentů a velmi špatné smlouvě s distributorem. Tvrdil také, že se film prodal poměrně dobře po celém světě, ale peníze z distribuce k producentům nedorazily. Přesné znění smlouvy ani úplné finanční vyúčtování se však z dostupných veřejných informací nepodařilo spolehlivě doložit.

Úvěr mezitím zůstával splatný bez ohledu na to, kolik peněz film skutečně vydělal. M. D. M. Production se dostala do vážných finančních problémů a jejich následky dopadly i na samotného Dejdara. Už krátce před premiérou se o dluzích společnosti psalo také v dobovém článku iDNES.cz z 14. února 1999.

Kdo stál za produkční společností?

Film vznikal pod hlavičkou společnosti M. D. M. Production, v níž působil Martin Dejdar jako koproducent a Michael Šváb jako producent. Filmový přehled uvádí oba v produkčních údajích. Šváb byl zároveň Dejdarovým švagrem.

Šváb se později dostal do povědomí veřejnosti především kvůli závažné trestné činnosti. V roce 2014 mu soud v případu únosů a vražd podnikatelů uložil doživotní trest vězení. Rozsudek tehdy ještě nebyl pravomocný; definitivní potvrzení trestů přišlo v roce 2016, kdy Ústavní soud odmítl stížnosti odsouzených. Informoval o tom Český rozhlas – Radiožurnál a později také ČT24. Zda měl Šváb konkrétní podíl na tehdejších finančních problémech filmu, ale nelze z dostupných zdrojů jednoznačně určit.

Dluhy, které se táhly roky

Finanční problémy spojené s Panstvím nezůstaly jen záležitostí produkční společnosti. Dejdar v pořadu České televize 13. komnata Martina Dejdara popisoval, jak se následky filmového projektu promítly do jeho života. Později také mluvil o nepříjemných návštěvách věřitelů a obavách o rodinu.

Část závazků nakonec splácel z vlastních peněz. Aby je dokázal uhradit, musel se pořádně otáčet. Vedle filmových a televizních rolí bral práci v dabingu, hrál v divadle a věnoval se také moderování. Právě kombinací různých pracovních aktivit se snažil zvládnout splácení dluhů a zároveň zabezpečit rodinu. Jeho pracovní nasazení v tomto období popisuje i zmíněná 13. komnata.

Jak dlouho ho následky filmu provázely, ukázal i rok 2015, kdy se objevily zprávy o exekuci na 750 tisíc korun. Herec tehdy vysvětlil, že jde o starou záležitost související s Panstvím, a uvedl, že závazky řádně splácí. iDNES.cz tehdy citoval jeho vyjádření.

„Tyto věci se bohužel táhnou dlouho,“ řekl tehdy v rozhovoru pro iDNES.cz a dodal, že mu následky filmu znepříjemňují život už sedmnáct let.

Psychické dopady a pocit křivdy

Tlak věřitelů a náročné pracovní tempo znamenaly i velký nápor na hercovu psychiku. Později v některých rozhovorech neskrýval svůj pocit křivdy.

Martin Dejdar se při natáčení filmu Panství podle svých slov setkal se zradou ze strany lidí z filmové branže. Tvrdil, že někteří spolupracovníci mu házeli klacky pod nohy, vyhrožovali mu a dokonce mu měli odvést štáb přímo z natáčení.

„No, jistěže mě zradili!“ prohlásil Dejdar v roce 2002 pro iDNES.cz v rozhovoru, v němž podrobně popisoval svou zkušenost s Panstvím. Zároveň tvrdil, že proti Panství byla od počátku vedena mediální kampaň. Za důvod považoval skutečnost, že se mu podařilo natočit finančně nezávislý film bez zázemí zavedené produkční společnosti. Účast zahraničních hvězd v čele s Peterem O'Toolem podle něj činila projekt výjimečným.

Dejdar také kritizoval uzavřené prostředí českého filmového průmyslu, v němž podle něj hrají důležitou roli osobní vazby a známosti. Kdo přijde s něčím výjimečným, ale nesnaží se získat přízeň zavedených lidí, může podle jeho slov narazit na odpor.

Film, který se stal drahou zkušeností

Dnes už Martin Dejdar o Panství příliš mluvit nechce. V rozhovoru pro Blesk v roce 2008 uvedl, že dluhy splácel deset let, a zároveň odmítal představu, že by samotný film byl automaticky neúspěšný nebo prodělečný. Zůstává pro něj připomínkou velkého filmového snu, který se změnil v dlouholetý finanční problém. Samotného rozhodnutí film natočit ale nelituje a v rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2002 ho označil za dobrý film.

Jeho příběh ukazuje, že ani zahraniční hvězdy, ambiciózní projekt a prodej do světa ještě nezaručují, že se investované peníze vrátí těm, kteří za filmem stojí.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz