Článek
Praha 3 patří podle celkových statistik mezi bezpečnější části Prahy. To ale neznamená, že můžeme přehlížet místa, kde se lidé dlouhodobě necítí bezpečně.
Právě tady začíná odpovědná politika. Ne tvrzením, že je všechno v pořádku, ani vytvářením dojmu, že je Praha 3 nebezpečná. Je potřeba pojmenovat konkrétní problémy a hledat řešení, která budou fungovat přímo v ulicích.
Bezpečnost začíná v ulicích
Jedním z důležitých nástrojů je viditelná přítomnost městské policie. Nejde přitom jen o počet zásahů. Důležitá je každodenní přítomnost strážníků, kteří znají konkrétní ulici, její obyvatele i problémy.
Praze 3 by proto prospělo posílení okrskové práce městské policie. Jarov, Žižkov i Vinohrady jsou různá území s různými problémy. Místní strážník, který zná obchodníky, obyvatele i problémová místa, může být mnohem efektivnější než hlídka, která územím pouze projíždí.
Zvláštní pozornost si zaslouží místa, na která obyvatelé opakovaně upozorňují, například okolí Olšanské, Basilejského náměstí, Husitské, dolního Žižkova nebo Ohrady. Je to o tom, aby hlídka na místo dorazilo několikrát během dne a opravdu situaci aktivně řešila a neprocházela pouze kolem.
Ještě citlivější je bezpečnost dětí. U škol přitom nejde pouze o kriminalitu. Nebezpečným místem může být také špatně osvětlený přechod, nepřehledná křižovatka nebo ulice, kde se ráno potkává velké množství aut, cyklistů a chodců.
Městská část může tyto problémy systematicky mapovat. U každé základní a mateřské školy dává smysl prověřit stav přechodů, osvětlení a dopravního značení a vytipovat místa, kde je potřeba změna. U nejrizikovějších přechodů pak může být v ranní špičce účinnější pravidelný dohled než další dopravní značka.
Ve tmě se bezpečně necítíme
Podobně praktickým problémem je veřejné osvětlení. Existují místa, kde se člověk po setmění necítí dobře jednoduše proto, že na něj není pořádně vidět. Může jít o park, podchod, cestu ke stanici metra nebo průchod mezi domy.
Místo nahodilého řešení jednotlivých stížností by proto dávalo smysl vytvořit přehled nedostatečně osvětlených míst na celé Praze 3 a postupně je řešit ve spolupráci s hlavním městem.
Moderní veřejné osvětlení navíc nemusí znamenat pouze více světla a vyšší náklady. Chytré systémy dokážou intenzitu osvětlení přizpůsobovat situaci a pohybu lidí.
Dobré osvětlení samozřejmě nevyřeší kriminalitu samo o sobě. Je ale jednoduchým způsobem, jak zlepšit přehlednost veřejného prostoru a odstranit místa, kterým se lidé po setmění raději vyhýbají.
Otevřená drogová scéna není normální součástí města
Samostatnou kapitolou je otevřené užívání drog a problémy, které se s ním pojí.Přehlížení problému nepomůže nikomu. Fungovat musí kombinace kontroly veřejného prostoru, práce policie a terénních sociálních služeb. Tam, kde dochází k otevřenému užívání drog nebo jinému narušování veřejného prostoru, musí být jasné, že pravidla platí pro všechny.
Současně je ale potřeba pracovat s lidmi, kteří se v takové situaci ocitli, kteří o pomoc stojí a nabídnout jim cestu ven. Stejný princip platí u lidí bez domova. Smyslem sociální politiky nemá být pouze přesouvání problému z jednoho místa na druhé. Terénní práce má význam tehdy, když vede ke konkrétní pomoci a k návratu člověka do pracovního procesu a k samostatnému životu.
Nová čtvrť nesmí znamenat nové bezpečnostní problémy
Bezpečnost je potřeba řešit s dostatečným předstihem. Největší změnou Prahy 3 v příštích letech bude rozvoj území Nákladového nádraží Žižkov.
Do nové čtvrti přijdou tisíce lidí a s nimi přirozeně vzroste také potřeba veřejných služeb, dopravy, škol, parků i bezpečnosti.
Chybou by bylo začít kapacitu městské policie řešit až ve chvíli, kdy se objeví první problémy. Stejně jako se při plánování nové čtvrti počítá s dopravou nebo školami, měla by být od začátku součástí plánování také bezpečnost.
Bezpečná Praha 3 proto není městská část s co největším počtem kamer, strážníků nebo represivních opatření. Je to městská část, která zná svá problémová místa, dokáže na ně rychle reagovat a především umí problémům předcházet.
