Článek
Mluvíme o jednom z největších rozvojových území, která Praha za posledních několik desetiletí získala. Na místě bývalého brownfieldu vyroste úplně nová čtvrť pro desítky tisíc lidí. Je to projekt, který bude podobu města ovlivňovat celé generace.
Jsem přesvědčený, že Nákladové nádraží Žižkov mohlo být novým ekonomickým centrem Prahy. Místem, kde vedle bytů vzniknou kanceláře nejvyšší kvality, sídla technologických firem, výzkumných společností nebo mezinárodních institucí. Čtvrtí, kam lidé nebudou jen večer přijíždět domů, ale kam budou ráno přijíždět za prací lidé z celé Prahy. Právě taková místa vytvářejí prosperitu města a dávají vzniknout pracovním příležitostem, které udrží talentované lidi doma.
Neříkám to proto, že bych chtěl stavět mrakodrapy za každou cenu. Říkám to proto, že Praha dnes zoufale potřebuje nová ekonomická centra. Historické jádro už nemůže nést další administrativní výstavbu a rozšiřovat kanceláře po jednotlivých menších projektech po celé metropoli nedává dlouhodobě smysl. Moderní evropská města proto vytvářejí nové čtvrti, které kombinují bydlení, práci, služby i veřejný prostor. Vznikají živá místa, která fungují od rána do večera, ne jen několik hodin denně.
Přitom jsme měli na stole návrhy, které ukazovaly, že podobná ambice není nereálná. Renomovaní architekti přicházeli s vizemi, které mohly dát Praze novou dominantu i nový ekonomický impuls. Místo toho se postupně ustupovalo od odvážnějších řešení a vítězila opatrnost. Chápu, že každé velké rozhodnutí vyvolává obavy. Jenže právě přehnaná opatrnost bývá často důvodem, proč česká města promarní příležitosti, které už se nemusí nikdy opakovat.
Jedním z nejčastějších argumentů proti ambicióznější výstavbě jsou výškové budovy. Rozumím tomu, proč jsou lidé citliví na panorama Prahy. Pohled na Pražský hrad nebo historické centrum je jednou z největších hodnot našeho města a musí zůstat chráněný. To ale neznamená, že každá vyšší budova automaticky představuje problém. Praha není skanzen. Je živým městem, které se vyvíjí stejně jako Vídeň, Hamburk nebo Kodaň. Pokud budeme každou novou dominantu předem odmítat, tak jako se to třeba stalo s původním projektem Evy Jiřičné na Žižkově, odsoudíme se k tomu, že budeme růst jen velmi obtížně.
Výškové budovy navíc nejsou otázkou prestiže ani architektonického ega. Jsou především ekonomickým nástrojem. Globální společnosti, technologické firmy nebo investoři si vybírají města, která jim dokážou nabídnout kvalitní pracovní prostředí. Tam, kde vznikají špičkové kanceláře, vznikají také dobře placená pracovní místa. Přicházejí lidé s vyšší kupní silou, rozvíjejí se restaurace, obchody, kulturní život i služby. Prosperita se nepřenáší jen na jednu ulici. Postupně ovlivňuje celé okolí.
Samozřejmě to neznamená, že bychom měli rezignovat na dopravu nebo veřejné služby. Právě naopak. Každá větší výstavba musí být od začátku spojena s investicemi do veřejné dopravy, škol, školek i zdravotnictví. Proto dlouhodobě podporuji rozvoj kolejové dopravy a posilování kapacity městské hromadné dopravy. Kvalitní čtvrť totiž nevzniká jen díky architektům. Vzniká tehdy, když všechno funguje dohromady.
Podobně zjednodušeně se často mluví také o cenách bydlení. Objevuje se představa, že každá nová výstavba automaticky zdražuje okolí. Ve skutečnosti je hlavním důvodem dnešních cen právě to, že se v Praze staví příliš málo. Lidé přibývají rychleji než nové byty a výsledkem je trvalý růst cen. Větší nabídka sama o sobě problém nevyřeší, ale bez ní se situace nezlepší nikdy. Odmítat výstavbu a současně chtít dostupnější bydlení jednoduše nejde.
Nákladové nádraží Žižkov bude důležitou součástí Prahy bez ohledu na to, jak bude nakonec vypadat. Přesto si myslím, že jsme měli mířit ještě výš. Měli jsme odvahu vytvořit čtvrť, která by nebyla známá jen počtem nových bytů, ale také tím, že se stala novým ekonomickým motorem hlavního města. Praha podle mě nepotřebuje být nejopatrnější metropolí v Evropě. Potřebuje být městem, které dokáže využít příležitosti, když se objeví. A těch opravdu velkých v životě každého města mnoho nepřijde.
