(R)evoluce školního stravování?

Organizace NESEHNUTÍ s projektem Pestré jídelny dlouhodobě prosazuje, aby se školní stravování stalo nejen zdravějším, ale také udržitelnějším a vstřícnějším k různorodým stravovacím potřebám dětí. Jedním ze způsobů, jak docílit celoplošně zlepšení školního stravování, je společně se zvýšením platů zaměstnaných ve školních jídelnách i změna vyhlášky o školním stravování. Tato změna by měla zásadně přispět k rozmanitosti jídelníčku a zároveň reflektovat aktuální vědecké poznatky o výživě, který klade důraz na ekologii, zdraví a potřeby stravujících. Nicméně zatím není jasné, zda se nový návrh na změnu vyhlášky bude ubírat právě tímto směrem, nebo zda půjde jen o kosmetické změny.

Zájem o rostlinnou stravu v posledních letech prudce roste, a to především mezi mladými lidmi. Strava založená na rostlinných surovinách přináší mnoho výhod, včetně snížení rizika chronických onemocnění jako jsou vysoký krevní tlak, kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky typu 2. Má také pozitivní dopad na životní prostředí. Totiž nadměrná konzumace živočišných produktů je jedním z pěti největších producentů skleníkových plynů a tím zásadně přispívá ke klimatické krizi. Živočišná produkce zabírá tři čtvrtiny orné půdy, avšak poskytuje pouze jednu pětinu světových kalorií. Velkochovy takzvaných hospodářských zvířat znečišťují půdu, vodu a ničí naši krajinu. Navzdory těmto faktům však snaha o zavedení rostlinných jídel do školních jídelen naráží na řadu překážek.

Pestré jídelny požadují zařazení alespoň dvou vyvážených bezmasých jídel za týden, a z toho alespoň jedno čistě rostlinné.

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy přislíbilo zahájení legislativního procesu přijetí nové vyhlášky o školním stravování na půlku listopadu. Konkrétní návrh na změnu ale veřejnosti doposud nebyl představen. Ministerstvo školství i zdravotnictví ho úzkostlivě tají. Na veřejnost se tak dostávají sice oficiální ale jen kusé informace o plánovaných změnách. Například minulý týden zveřejnil Státní zdravotní ústav infografiku, dle které to vypadá, že se bude oproti původním slibům maso a mléčné produkty spíše navyšovat než snižovat. Rostlinné potraviny (zelenina, ovoce, luštěniny) se mají zvyšovat jen velmi nepatrně. Pokud by tomu tak mělo opravdu být, pak jde tato změna proti aktuální výživovým doporučením.

Pestrými jídelnami je avizovaný požadavek na 2 bezmasá jídla za týden a v případě více variant na výběr, pak požadavek aby alespoň jedna varianta oběda byla bezmasá. Zmíněná infografika naznačuje, že v bezmasých pokrmech bude nadále převažovat jako zdroj makronutrientů mléko a mléčné produkty a tedy ani v těchto variantách nemůžeme očekávat výrazné navýšení rostlinné složky. Tento návrh je podle NESEHNUTÍ minimálně nedostačující vzhledem k již zmíněným negativním dopadům živočišné stravy, ale i k pozitivním dopadům té rostlinné.

Věříme, že zavedení zdravých a udržitelných pokrmů do školních jídelen by mělo být prioritou. Děti mají mít možnost volby a příležitost seznámit se s různými druhy stravy, které respektují jak jejich zdraví, tak i budoucnost naší planety.

Socializace u obědů je některým stravníkům znemožněna

Nadále zůstává nejasné také to, jak a jestli vůbec zajistí nová vyhláška možnost naobědvat se dětem a studujícím se specifickými stravovacími potřebami. Ti si dnes často nemohou donést do jídelny ani vlastní oběd, nemluvě o nemožnosti výběru z nabídky školních obědů a jsou tak ze školního stravování vyloučeni. To má také neblahý vliv na socializaci dětí a dospívajících. Přitom stanoviska Ombudsmana (Výroční zpráva o ochraně před diskriminací, 2017, str. 47) mluví jasně: „Škola musí v každém případě umožnit veganům a vegetariánům konzumování přineseného jídla ve školní jídelně spolu s ostatními, v opačném případě by se dopustila diskriminace.“ Toto samozřejmě platí i pro děti se specifickými stravovacími potřebami ze zdravotních důvodů. Školy si této své povinnosti často nejsou vědomé a proto považujeme za nutné, aby právě tento minimální nárok byl ve vyhlášce jasně specifikovaný.

Pod úrovní minimálních mezd

Systém školních jídelen se v současnosti potýká s kapacitními problémy. Kuchaři a kuchařky a další pracovníci jsou nedostatečně finančně ohodnocováni, stát jim mnohdy nenabízí ve svých tabulkových tarifech ani minimální plat. Aby školní jídelny mohly nabízet plnohodnotné obědy pro studující, musí být personál řádně finančně ohodnocen. Navýšení platů by mělo být nedílnou součástí změn ve školním stravování.

Nová kuchařka rostlinných obědů do školních jídelen

Jídelny v současné době nemají k dispozici recepty na rostlinná jídla. Proto projekt Pestré jídelny vyvíjí kuchařku s těmito recepty. Recepty jsou navrhovány tak, aby byly nutričně vyvážené, realizovatelné v prostředí školní jídelny a zároveň chutné a atraktivní pro děti. Vznik těchto receptů můžete podpořit i finančně na Darujme.

Pestré jídelny nejsou jen o rostlinné stravě, ale o budoucnosti našich dětí. O budoucnosti, která je zdravější, spravedlivější a udržitelnější. Je na čase, aby ministerstva školství a zdravotnictví svým návrhem nové vyhlášky o školním stravování reflektovala tyto hodnoty a díky tomu jídelnám cestu k udržitelnějšímu a zdravějšímu stravování usnadnila.

Legislativní proces přijetí nové vyhlášky se má údajně zahájit do konce listopadu. Budeme pak mít jen pár dní si návrh nastudovat a zaslat naše návrhy na úpravu. Určitě nás sledujte o našich připomínkách a o možnosti i vašeho zapojení vás budeme informovat.