Článek
Od března 2022 dochází v Džanínu a odlehlých oblastech na severu Izraele, okupovaného Západního břehu Jordánu, k intenzivnějším bojům. Tyto razie byly nařízeny izraelskou nacionalisticko-náboženskou vládou v reakci na sérii palestinských pouličních útoků.
Tábor v Džanínu je již dlouho znám jako útočiště militantů s rozsáhlým arzenálem lehkých zbraní a výbušnin. Izraelská armáda opakovaně obviňuje militantní skupiny z umístění základen bojovníků v hustě obydlených městských oblastech, jako jsou uprchlické tábory, které vznikly již v roce 1948. Mnoho bojovníků žije v táborech společně se svými rodinami, což strategicky znemožňuje provádět v těchto oblastech rozsáhlé vojenské operace.
V lednu izraelské síly provedly operaci v Džanínu, při které zabily sedm ozbrojenců a dva civilisty. Minulý měsíc došlo ke střetu mezi ozbrojenci a izraelskými jednotkami, který trval několik hodin a při němž bylo zabito šest Palestinců a více než 90 jich bylo zraněno. Sedm izraelských příslušníků bylo zraněno při výbuchu miny, která poškodila jejich obrněné vozidlo. O všem informovala izraelská armáda.
Palestinští ozbrojenci v odvetě zastřelili čtyři Izraelce poblíž židovské osady, což vyvolalo násilnosti ze strany osadníků v palestinských městech, kde docházelo k podpalům budov a vozidel, informovala Al Jazeera.
Tento eskalující trend k nejhorším násilnostem od palestinské intifády v letech 2000-2005 přichází v době, kdy již delší dobu neprobíhají mírové rozhovory ohledně palestinské státnosti, palestinské politické vedení je oslabené a židovské osady na okupovaném území se stále rozšiřují pod vedením nejkonzervativnější izraelské nacionalistické vlády.
Džanin byl místem nejhoršího krveprolití během druhé intifády, která vypukla po selhání mírových jednání podporovaných Spojenými státy v roce 2000 a přerostla v ozbrojený konflikt mezi Izraelem a militantními skupinami.
Z Džanínu pochází mnoho sebevražedných atentátníků, kteří byli v čele povstání, a v dubnu 2002 izraelské obrněné jednotky provedly ničivou operaci v táboře jako součást rozsáhlejšího zásahu proti oblastem, kde Palestinci získali omezenou autonomii na základě dohod z 90. let minulého století.
Po dvaceti letech se Izrael znovu obává rostoucího počtu ozbrojenců v Džanínu a jejich zásobování munici. Izrael tvrdí, že tábor slouží jako centrum plánování a přípravy útoků militantů a také jako útočiště pro bojovníky, kteří jsou financováni Hamásem nebo skupinou Islámský džihád podporovanou Íránem. Opakovaně na tento problém upozorňuje premiér Izraele Benjamin Netanjahu na Twitteru.
Odpálení dvou improvizovaných raket militanty nedaleko Džanínu minulý měsíc vyvolalo v Izraeli obavy z opakování situace v Pásmu Gazy, kde islamistické frakce převzaly kontrolu poté, co Izrael v roce 2005 stáhl své osadníky. Izraelským vojskům ztěžuje práci nedávné nasazení komand v přestrojení za Palestince při menších nájezdech do Džanínu, protože militantní skupiny zaminovávají úzké uličky a cizinci jsou rychle odhaleni.
Tyto faktory přispěly k rozsáhlé izraelské operaci, která začala začátkem července a zahrnovala více než 1 000 vojáků. Izrael ji také podpořil údery bezpilotních letounů, jejichž cílem bylo zničit infrastrukturu a zbraně militantů. Mezi objevy izraelské armády v Džanínu patří velitelská místnost s kamerovým systémem pokrývajícím celý tábor, tunel a zbrojnice skryté pod mešitou. Izrael tvrdí, že ve městě zatkl 120 podezřelých bojovníků a zabil nejméně devět ozbrojenců. Pět z deseti zabitých Palestinců bylo potvrzeno jako militanti, uvedla později na Twitteru izraelská vláda.
V Džanínu jsou přítomny různé militantní skupiny, včetně Íránem podporovaného Islámského džihádu, islamistického Hamásu, který ovládá Gazu, a ozbrojeného křídla frakce Fatah pod vedením prezidenta Mahmúda Abbáse. Bojovníci těchto skupin působí pod označením Brigády Džanín.
Jejich rostoucí přítomnost je částečně důsledkem pasivity bezpečnostních složek Palestinské samosprávy podporované mezinárodními partnery prezidenta Abbáse, která tvrdí, že Izrael podkopává jejich legitimitu na ulicích. Síla militantů také vychází z výhod slabé pozice 87letého Abbáse, jehož snaha o mírové jednání s Izraelem zkolabovala v roce 2014 a žádné nové perspektivy nejsou v dohledu. K tomu přispívá vnímání vnitřní nekompetentnosti a korupce v palestinských orgánech.
Lze předpokládat, že počet útoků v oblasti Džanínu bude nadále pokračovat. Izraelci si zvolili minulý rok nejkonzervativnější pravicovou vládu od svého založení a své osady nadále rozšiřují. Situaci nepomáhá ani fakt, že od roku 2014 neprobíhají žádná jednání a území za hranicemi Izraele se stává baštou islámských teroristických skupin.
