Pískání v uchu a horší sluch: kdy může jít o nádor sluchového nervu?

Nádor sluchového nervu zní jako velmi vážná diagnóza už jen proto, že se nachází v hlavě. Ve skutečnosti se tímto názvem nejčastěji označuje vestibulární schwannom, nezhoubný nádor, který vyrůstá z buněk obalu nervu přenášejícího informace o sluchu a rovnováze. Dříve se označoval také jako akustický neurinom. Je však třeba zdůraznit, že nejde o rakovinu – vestibulární schwannom je nezhoubný nádor, který nemetastazuje a obvykle roste pomalu. To však neznamená, že je neškodný, protože svým růstem může nádor začít utlačovat nejen samotný nerv, ale také okolní struktury. Ročně se vestibulární schwanomm objeví přibližně u 3 až 5 lidí ze 100 000. To je více, než uváděly mnohé starší studie, což ale především s lepší diagnostikou a širší dostupností magnetické rezonance, díky nimž se daří odhalovat i menší nádory.

Vzniká ze Schwannových buněk, které vytvářejí ochranný obal nervových vláken. Nejčastěji vyrůstá z vestibulární části VIII. hlavového nervu, tedy vestibulokochleárního nervu, který má dvě hlavní části: kochleární přenáší do mozku informace o zvuku, zatímco vestibulární informace důležité pro rovnováhu. Proto je přesnější označení vestibulární schwannom než dříve používaný název nádor sluchového nervu.

Vestibulární schwannom obvykle roste pomalu a u některých lidí se jeho růst dokonce na dlouhou dobu zastaví. Přesto může postupně způsobovat potíže. Problém totiž není v tom, že by se nádor choval jako rakovina, ale v tom, že při svém růstu zabírá prostor v oblasti, kudy procházejí důležité nervy.

Ve většině případů se vestibulární schwannom objeví náhodně a bez zjevné příčiny. Vzniká v důsledku genetických změn v některé ze Schwannových buněk, které naruší kontrolu jejího dělení, což v důsledku vede ke vzniku nádoru. U naprosté většiny pacientů (bez genetického onemocnění) jde o změnu, která vznikne během života pouze v buňkách nádoru.

Existuje však i vzácná dědičná forma spojená s neurofibromatózou typu 2 (NF2), při níž se vestibulární schwannomy často objevují na obou stranách. NF2 souvisí s mutací genu NF2, který za normálních okolností pomáhá regulovat růst buněk. Dědičná forma se typicky projeví v mladším věku a může být spojena také s dalšími nádory nervového systému.

Typickým příznakem je postupné zhoršování sluchu na jednom uchu. Člověk si nemusí všimnout, že slyší hůře, protože změna může být pomalá a týká se pouze jedné strany, takže se na problém často přijde až při vyšetření sluchu.

Dalším častým příznakem je tinnitus (ušní šelest), tedy pískání, hučení nebo šumění v uchu, přičemž je důležitá zmíněná jednostrannost. Samotný tinnitus je velmi běžný a ve většině případů je způsoben jinou příčinou, od poškození sluchu hlukem přes změny související s věkem až po jiná onemocnění ucha. Pokud se však objeví jen na jedné straně a společně se zhoršováním sluchu, je vhodné provést vyšetření.

Protože vestibulární schwannom obvykle vyrůstá z části nervu spojené s rovnováhou, mohou se objevit také závratě, nejistota při chůzi nebo pocit zhoršené stability. Tyto potíže však nejsou pro nádor příliš specifické a u řady pacientů mohou být jen velmi mírné.

Pokud ale nádor roste dál, může časem začít utlačovat i okolní hlavové nervy. Větší nádor tak může například ovlivnit trojklanný nerv a způsobit poruchu citlivosti nebo brnění v obličeji. Při útlaku lícního nervu se zase může objevit pokles koutku úst nebo potíže s pohybem svalů na jedné straně obličeje.

Naštěstí se takové projevy obvykle neobjevují u malých nádorů, a u mnoha lidí je odhalen v době, kdy způsobuje především jednostrannou poruchu sluchu nebo tinnitus.

Prvním krokem bývá vyšetření sluchu, které může ukázat rozdíl mezi pravým a levým uchem. Pokud výsledky nebo charakter obtíží vyvolají podezření na problém v oblasti sluchového nervu, může být doporučeno zobrazovací vyšetření.

Nejdůležitější metodou je magnetická rezonance, která dokáže vestibulární schwannom zobrazit a určit jeho velikost i přesnou polohu. Díky moderním zobrazovacím metodám dnes dokážeme odhalit i velmi malé nádory.

Možná je to překvapivé, ale nález vestibulárního schwannomu automaticky neznamená, že je nutná okamžitá operace. U menších nádorů, zejména pokud nezpůsobují významné potíže, může být vhodné pouze pravidelné sledování pomocí magnetické rezonance. Pokud však nádor prokazatelně roste nebo způsobuje výrazné obtíže, přichází v úvahu léčba chirurgickým odstraněním nebo ozářením pomocí stereotaktické radiochirurgie.

A právě pomalý růst a nezhoubná povaha vestibulárního schwannomu umožňují v řadě případů postupovat velmi opatrně. Cílem léčby není jen nádor odstranit, ale pokud možno také uchovat sluch, rovnováhu a funkci okolních hlavových nervů.

Sheikh MM, De Jesus O. Vestibular Schwannoma. In: StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; August 23, 2023.

Wang JZ, Landry AP, Ellenbogen Y, Zadeh G. Vestibular schwannomas: Key research questions and priorities. Handb Clin Neurol. 2025;212:69-79. doi:10.1016/B978-0-12-824534-7.00021-4