Článek
Byl jednou jeden seriál, na který si dnes pamatuje skoro každý, kdo v devadesátých letech zapínal odpoledne televizi. Nesl název Esmeralda a do Česka dorazil z Mexika, kde vznikl v roce 1997. V hlavní roli se představila Leticia Calderón jako slepá dívka a po jejím boku Fernando Colunga v roli Josého Armanda. Zpočátku šlo ‚jen‘ o další telenovelu, ale velmi rychle si získala mimořádnou pozornost. Vysílal se každý všední den odpoledne a postupně si našel své místo v denním programu. Lidé chodili z práce rovnou domů, aby nepřišli ani o jediný díl. Příběh slepé dívky, která se navzdory těžkému osudu nevzdává, dokázal diváky dojmout a často i rozplakat. Skutečný poprask nastal ve chvíli, kdy bylo vysílání na čas přerušeno. Diváci psali dopisy, podepisovali petice a mluvilo se dokonce o protestech. Dnes to může znít úsměvně, tehdy ale byla součástí každodenního zakončení dne. Dokonce se kolem ní rozjela zelená mánie v oblékání – stačilo třeba u vietnamce o pouti říct ‚barva Esmeralda‘ a bylo jasné, že chcete zelené tričko. Asi každý, kdo čte tento článek, ví, jak seriál skončil. Jaký osud ale potkal představitelku hlavní hrdinky?
Leticia Calderón k herectví směřovala od dětství. Narodila se v roce 1968 v mexickém státě Sonora a už jako dospívající dívka se poprvé postavila před kameru. Bylo jí teprve čtrnáct let, když začala získávat zkušenosti v menších rolích po boku známých herců. Postupně se objevovala v několika populárních telenovelách a pomalu si budovala jméno. V polovině osmdesátých let začala dostávat výraznější role a krátce nato přišla i její první hlavní příležitost. Přesto nic nenasvědčovalo tomu, že by ji jednou čekala sláva takového rozsahu. Esmeralda totiž překvapila i samotné tvůrce – z původně ‚obyčejné‘ telenovely se stala celosvětově úspěšná záležitost. Zajímavé bylo, že Leticia do té doby často hrávala spíše energické a rozhodné ženy. Postava tiché, křehké a slepé dívky pro ni představovala zcela novou hereckou výzvu. Právě tato proměna však na diváky zapůsobila nejvíc. Po úspěchu přišla další výrazná role v telenovele Labyrinty vášně, za kterou získala prestižní cenu Premios TVyNovelas. Paradoxem zůstává, že za Esmeraldu, svou nejslavnější postavu, žádné ocenění tehdy nedostala. Na její popularitě to ale nic neubralo – její tvář byla známá po celém světě.
Leticia Calderón v roce 2015.
Zatímco kariéra dosahovala vrcholu, její osobní život procházel složitým obdobím. První manželství s dentistou Marcem Lópezem vydrželo jen krátce. Po rozvodu sama později vzpomínala, že tehdy prožívala těžké chvíle a snažila se zahnat smutek po svém. Právě v tom období potkala muže, který měl na dlouhé roky ovlivnit její život. Právník Juan Collado ji brzy požádal o ruku a Leticia souhlasila. Zvenčí vše působilo jako pohádka – slavná herečka, úspěšný manžel, pohodlný život. Uvnitř však začala mít pocit, že se pomalu vzdává sama sebe. Snažila se vyhovět manželovi ve všem, přizpůsobit se a mlčet. Sama později přiznala, že se cítila jako v zlaté kleci. Narození synů jí změnilo pohled na život. Veškerou energii věnovala rodině, především staršímu Lucianovi, který se narodil s Downovým syndromem. Mateřství se stalo jejím středem vesmíru a herectví na čas ustoupilo do pozadí.
Pak přišel okamžik, který ji zasáhl nečekaně. Po operaci kolene se vrátila domů a zjistila, že manžel odešel. Bez vysvětlení, bez rozloučení. Později vyšlo najevo, že ji opustil kvůli jiné ženě. Právě tohle Leticia nesla nejhůř – ne samotný rozchod, ale způsob, jakým se stal. Navzdory bolesti se nikdy nesnížila k veřejnému obviňování. Opakovaně zdůrazňovala, že dokáže pochopit, když se někdo zamiluje do někoho jiného. Co ale pochopit nedokáže, je odchod beze slov. Přesto se časem dokázala s bývalým manželem domluvit a dnes spolu vycházejí v klidných vztazích, především kvůli dětem. O svém vztahu k synovi napsala knihu Luciano, anděl mého života, v níž otevřeně popsala strach, nejistotu i postupné přijetí. Zároveň se začala veřejně angažovat v oblasti práv lidí s Downovým syndromem a bořit předsudky, které kolem nich stále přetrvávají.
Po několika letech se k herectví vrátila naplno. Znovu se objevuje v telenovelách i seriálech a práce má dostatek. Nedávno se navíc po jejím boku objevil i její syn Luciano, když si zahrál v závěru jedné z novějších telenovel. Pro fanoušky to byl silný a dojemný moment. Leticia Calderón dnes klade větší hodnotu na rodinu, klid a smysluplnou práci než na červené koberce a slávu. I když žádná její role už nepřekonala Esmeraldu, její skutečný osud je možná ještě silnější než ten televizní. A co vy – vzpomínáte si, jaké to bylo sledovat Esmeraldu?
