Článek
Sny má každý, i když si někteří myslí, že se jim nic nezdá. Pro některé jsou sny zcela bez významu, pro jiné jsou jako druhé dějství – třeba historického příběhu nebo hororového dobrodružství. Dříve se snům přikládala větší důležitost a často se na jejich základě činila i důležitá rozhodnutí. Dnes už se na sny tolik nedá. Většinou v nich mozek zpracovává zážitky ze dne a z toho se pak vytvoří sen nebo noční můra. Často se ve snech objevují naše touhy, představy a dokonce i útržky z minulého života. Můžeme v nich potkávat známé tváře ze vzpomínek, ale i úplně cizí lidi nebo zvláštní bytosti. Někteří lidé si myslí, že sny nemají, což ale není tak úplně pravda – většinou je mají, jen si je kvůli pracovnímu vytížení nebo únavě jednoduše nepamatují. Spánek je pro člověka celkově obrovsky důležitý. Není to jen pauza, během které tělo odpočívá – během noci se střídají různé fáze, každá s vlastním úkolem, které společně udržují tělo i mysl v rovnováze.
Fáze spánku:
Fáze 1 – lehké ponoření
Začíná první fáze spánku. Tělo se zklidňuje, dech zpomaluje a mozek přechází do klidnějších vln. Jsme na hranici bdělosti a spánku – stačí drobný zvuk a hned jsme vzhůru. Mě se to stává hodně často - bohužel.
Fáze 2 – lehký spánek
Tělo se přepíná na úsporný režim, svaly povolují a mozek tlumí okolní vjemy. V této fázi strávíme většinu noci – je to takový bezpečný přechod mezi bdělostí a hlubokým spánkem.
Fáze 3 – hluboký spánek
Tady tělo opravuje poškozené tkáně, posiluje imunitu a regeneruje svaly. Z této fáze se člověk těžko probouzí, ale je právě ona, která nám ráno zajišťuje pocit opravdového odpočinku.
REM spánek – svět snů
Právě v této fázi se nám zdá většina živých snů. Mozek je aktivní skoro stejně jako přes den, jen tělo je dočasně paralyzované, aby nás sny nepřiměly pohybovat končetinami. Právě tady vznikají ty nejdivočejší a nejfantastičtější příběhy, které by nás přes den nikdy nenapadly.
Celý spánkový cyklus — od lehkého přes hluboký spánek až po REM — se během noci několikrát opakuje. Když je narušen, rozladí to celé tělo i mysl a ráno se cítíme vyčerpaně.
A pak jsou tu sny lucidní. To je takový zlatý klíč do vlastního světa, kde je možné skoro všechno. Při lucidním snění se v mozku zvýší úroveň vědomí, aktivuje se část, která umí přemýšlet a uvědomovat si souvislosti – vědci tomu říkají metakognice (myšlení o myšlení). Díky tomu vám ve snu dojde, že to, co prožíváte, není realita. Najednou se otevírá svět, kde si můžete vybírat, co chcete dělat, kam chcete jít nebo koho chcete potkat. A není žádné tajemství, že spousta lidí využívá lucidní sny i k erotickému snění. Mozek si ve snu nedává tolik zábran a fantazii pustí na špacír. Když víte, že je to jen sen, máte pocit úplné svobody. Pro některé lidi je to dokonce jeden z hlavních důvodů, proč se lucidní snění učí. Jenže udržet si tu myšlenku, že je to sen, je nejtěžší. Mozek vás rád vtáhne zpět do běžného snu, kde se děj rozjede po svém. Proto existují různé techniky, jak si udržet kontrolu. Říká se jim reality checky – malé testy, které děláte přes den, aby se spustily i ve snu:
- Zacpete si nos a zkusíte dýchat. Ve snu to půjde.
- Podíváte se na ruce. Ve snu vypadají divně.
- Přečtete si nápis dvakrát. Ve snu se většinou změní.
- Podíváte se na hodinky. Čas ve snu poskakuje, jak chce.
Když tyhle testy děláte pravidelně i ve dne, mozek je začne provádět automaticky. A ve chvíli, kdy vám něco nesedí, bleskne vám hlavou: „Aha! Já přece spím.“ A celý svět snu se vám otevře. Existují i speciální techniky, jak luciditu vyvolat. Jedna z nejznámějších je MILD — před spaním si jen dokola opakujete, že si chcete uvědomit, že sníte nebo WILD. Je až překvapivé, jak to dokáže fungovat. Teď si možná někteří čtenáři řeknou, že je to celé blbost – třeba proto, že sami mají pocit, že sny vůbec nemají, nebo nikdy žádný lucidní sen nezažili. Jenže i na to existují historické zmínky a popisy, pokud se to tak dá nazvat.
Lucidní sny nejsou žádná moderní novinka – lidé je znali už stovky let před námi. První zmínky o vědomém snění se objevují už u Aristotela, který popisoval okamžiky, kdy si člověk během snu uvědomí, že spí. Později, kolem 8. století, začali buddhističtí mniši v Tibetu praktikovat speciální formy jógy, které měly za cíl udržet mysl bdělou i během spánku. Šlo o techniky, které měly člověka naučit pracovat s vědomím a ovládat sny úplně stejně, jako ovládá meditaci. O lucidní snění se zajímali i sufijští mistři, kteří ho brali jako cestu k hlubšímu poznání. Ve větším měřítku se ale zájem o vědomé snění začal objevovat až v 19. století. Tehdy se do tématu pustil markýz d'Hervey de Saint-Denys, který patřil k prvním lidem, jež luciditu nejen popisovali, ale také aktivně zkoumali a zaznamenávali. A až mnohem později, ve 20. století, udělal velký průlom Stephen LaBerge, který vědecky dokázal, že lucidní sny skutečně existují. Jeho práce nakonec přiměla vědecký svět, aby tento zvláštní stav vědomí začal brát vážně. Doporučuji film Počátek, který je tak trochu o lucidním snění.
Zdroje:
vlastní zkušenosti
kniha: Průvodce lucidním sněním - Thomas Peisel, Dylan Tuccillo, Jared Zeizel (doporučuji)
https://www.nationalgeographic.cz/veda/lucidni-sneni-racte-vstoupit-do-sveho-snu-a-stat-se-jeho-reziserem/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1nkov%C3%BD_cyklus
https://www.csfd.cz/film/254156-pocatek/prehled/
