Hlavní obsah

Náklady na zbrojení jsou plýtváním penězi za neschopnost diplomacie

Foto: Seznam.cz

Čím dál více lidí žije na hranici chudoby a musí si hledat druhou práci, aby měli na nájem. Ale hlavně, že zbrojovkám rostou zisky.

Článek

Bezpečnostní analytik Roman Máca hrdě tvrdí, že je třeba, aby Česká republika dávala 5 % HDP na obranu, a to vyšším daním a nižším důchodům navzdory. To samé shodou okolností tvrdí i Donald Trump, který po svém zvolení přesedlal z řešitele světových konfliktů na typickou nótu tvrdého „amerického imperialismu a militarismu.“ Abych pravdu řekla, vlastně jsem to tak trochu čekala, protože ač jsem ho sice považovala a stále považuji za menší zlo, pořád je to zlo. Tak snad to Grónsko ve zdraví přežije. Žhavá otázka ale zní: „Co na to Češi?“

„Mají peníze na válku ale nemůžou nakrmit chudé“

Stačilo si pouze přečíst titulek článku pana Mácy a ihned se mi vybavil jeden z veršů nejúspěšnějšího rappera v historii, Tupaca Shakura, jež zní „Mají peníze na válku ale nemůžou nakrmit chudé.“ (V originále „They Have Money For War But Can't Feed The Poor.“) Ten totiž, dle mého názoru, nadmíru vystihuje momentální stav (nejen) české politiky.

Mám totiž zato, že hlavní úlohou státu je zajistit sociální jistoty a spravedlnost pro všechny občany. Sem samozřejmě patří i bezpečnost, jenomže tenhle pojem je poslední roky dost zneužíván, zatímco v ostatních oblastech, přiznejme si, systém úspěšně selhal. Takže na co vlastně potřebujeme stát? Na generování zisku majitelů zbrojovek?

Dovolte mi uvést „vrchní vrstvu“ trochu do reality. Na podzim roku 2023 uvedli zástupci Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení, že dva miliony lidí v ČR žijí těsně nad hranicí chudoby a milion již spadl pod ni. 660 tisíc lidí bylo tehdy v exekuci a 1,27 mil. obyvatel hrozila ztráta bydlení. V květnu loňského roku pak informovala TV Nova, že počet živořících lidí v ČR narůstá a potravinové banky zaznamenaly oproti předchozímu roku o 30 000 více „zákazníků.“ Důvody jsou samozřejmě jasné. Náš stát (ne)bojuje s nedostupností bydlení, narůstá inflace, vše se zdražuje, zatímco mzdy se nehýbou a vláda vesele koketuje s konsolidačními balíčky jako rádcové Ferenc a Lorenc v pohádce Tajemství staré bambitky.

Zároveň v tom stejném období rapidně vzrostly zisky zbrojařských firem. Například tržby skupiny CSG dosáhly v roce 2023 hodnoty 42 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst o 71 %. Jednatelé zbrojních holdingů si navíc libují, jak byl rok příznivý, protože jim zlevnili energie a banky začaly spolupracovat. Na úkor tisíců mrtvých na Ukrajině, samozřejmě. Protože zde je momentálně největší odbytiště (nejen) českých zbraní.

Proč by nás Rusko (ne)mělo napadnout?

Takovým hlavním argumentem, proč do velké zbrojařské lobby, tedy chci říci, naší obrany, sypat ještě více peněz, který zastává i pan Máca, je jakási obava z Ruské federace. Ačkoliv je Putinova říše velkou jadernou mocností, která taktéž kope za svoje obchodní zájmy klidně přes mrtvoly, od roku 2022 jsem stále nenašla jedinou odpověď na otázku „Proč by nás Rusko mělo napadnout?“ a nechápu, jak je možné, že je tento spekulativní názor prezentován ve veřejném prostoru jako nějaký fakt. Každý, kdo straší lidi s tím, že „zítra bude Putin na hranicích Česka,“ šíří hoax.

Co tak vím, Rusko vyhlásilo „speciální operaci“ na Ukrajině a o Česku nebo jakékoliv jiné Evropské zemi nepadla ani zmínka. Lidé, co se označují za bezpečnostní analytiky, by jaksi měli vědět, že pokud by jediná ruská raketa záměrně dopadla na území členského státu NATO, vypukl by otevřený konflikt s aliancí 32 států, mezi něž patří i USA nebo Turecko. Jednalo by se tedy o třetí světovou válku, v níž by hrály velkou roli jaderné zbraně. Myslíte, že by Rusové, kteří si každý rok připomínají oběti Velké vlastenecké války, v níž téměř každá rodina přišla o nějakého předka, chtěli rozpoutat takové peklo? A i kdyby byl Putin přeci jen takový psychopat, jak si mnozí myslí, tak celá tahle „hurá akce“ postrádá smysl. Nicméně konec spekulací, pojďme hledat odpovědi v datech.

Válka na Ukrajině nezačala jen tak a rozhodně to nebylo v roce 2022 vpádem Ruské federace. Tohle jsem rozebírala v článku o povinné vojenské službě v Chorvatsku, který vyšel na jiném webu, nicméně znovu se to pokusím nějak stručně shrnout. V Donbasu se nachází jasný geopolitický cíl, který je zajímavý nejen pro Rusko. Doněcká a Luhanská oblast je totiž nejprůmyslovější zónou Ukrajiny s masivním výskytem nerostného bohatství. Až do 70. let 20. století tvořily tamější uhelné doly 87 % celkové produkce „černého zlata“ SSSR. Rozpad impéria a následná privatizace ale vedly k nesmírnému úpadku a s občanskou válkou přišla smrtelná rána. Podle nejpesimističtějších odhadů je nyní v provozu pouze 7 dolů z cca 150. Když tedy došlo k vyhlášení samozvaných lidových republik, jejichž vůdci nechali znárodnit veškeré průmyslové komplexy a vyhnali oligarchy, je logické, že toho Rusové využili. Zajímavé však, že až po osmi letech.

Jak ale říkám, není to strategické území jen pro Rusko. Byly to totiž primárně Spojené státy a NATO, kdo chtěl tehdy postavit vlastní vojenskou základnu v Doněcku a „potřeboval“ Euromaidan. Možná to zní jako dezinformace, nicméně se jedná o oficiální verzi historie, která je doložená v záznamech ze shromáždění Rady bezpečnosti OSN, případně uniklých amerických dokumentů již z roku 2008, které byly uveřejněny na platformě WikiLeaks. Ideální rozbor přinesl nezávislý vědec a historik ze švýcarského Institute for Peace and Energy Research, Dr. Daniele Ganser, ve své publikaci „Nezákonné války: jak země NATO sabotují činnost OSN: kronika doby od Kuby po Sýrii,“ kterou vydalo nakladatelství Grada. Na konci knihy shrnul Ganser ukrajinský problém slovy:

„2014: Na Ukrajině svrhly USA 20. února s využitím prostředků tajné války po nezákonném převratu prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko poté bez mandátu OSN, a tudíž rovněž ilegálně, obsadilo poloostrov Krym. Dne 16. března se většina obyvatel Krymu vyslovila pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku, jež bylo také obratem provedeno. Na východě Ukrajiny se rozhořela občanská válka. Rada bezpečnosti OSN Ukrajinu neochránila.“ [1]

Ale to pan Máca, jakožto bezpečnostní analytik, zřejmě ví. A taky by měl vědět i to, že my Češi jsme stále oficiálně přátelé Ruska. Že to zní neuvěřitelně? Nekecám. Mezi lety 1993 a 2002 uzavřela Česká republika několik bilaterálních smluv s Ruskou federací o vzájemném přátelství, které česká vláda prozatím nikdy nevypověděla, což znamená, že mají plnou právní účinnost a jelikož ratifikované mezinárodní smlouvy a úmluvy mají v českém právním řádu nejvyšší právní sílu, stojí tím pádem nad naší Ústavou. Kompletní seznam platných právních dokumentů naleznete na webových stránkách Českého velvyslanectví v Moskvě.

Diplomacie selhala na „druhé“ straně

Proč česká vláda ony výše zmíněné smlouvy nevypověděla zůstává záhadou, nicméně pokud tak nehodlá učinit, pak by je alespoň měla přestat porušovat. Pan Máca ve svém článku píše: „Tvrdit, že nechci vydávat peníze obranu, protože chci mír, je jako říkat, že nechci být vykraden, ale u toho všem ukazovat, že mám dveře svého domu dokořán a zloděj může kdykoliv volně a beztrestně přijít. Nebo jako kdyby žena řekla, že nechce být znásilněna a u toho by rozhlašovala, jak ve tři ráno chodí domů pěšky přes temný les.“ [2] Pominu to, že tento výrok je urážlivý vůči obětem znásilnění, jelikož hraničí s „mohla si za to sama“, sice ano, rozhlašovat že jdu domů sama přes temný les je hloupost, ale 100 % viny nese vždy pachatel, avšak to už je jiné téma.

„Nechci vydávat peníze na obranu, protože chci mír“ je naprosto logické tvrzení. Míru se totiž nedosahuje zbraněmi, ale diplomacií. Nicméně ta v roce 2022 naprosto umřela. Zloděje domů (nebo chcete-li Putina do Prahy) si zve Česká republika právě tím válečným štvaním. Země, která chce mír a bezpečnost, rozhodně nevypadá tak, že vládní činitelé vyvěšují na veřejné budovy portréty prezidentů jaderných mocností v pytli na mrtvoly, vyjadřují se na sociální síti agresivně a xenofobně vůči národům, které nesouhlasí s jejich politikou a angažují se v dodávkách enormního počtu zbraní a munice do válečných konfliktů. V neposlední řadě země, která chce mír a bezpečnost, potírá jakékoliv projevy rasismu a nenávistných ideologií, takže hoši, co tehdy ta Bandera Party v Plzni nebo Azov tour v Praze? Hm?!

Když tedy chceme efektivní obranu, co začít efektivní diplomacií a přestat neustále provokovat Putina výhružnými výroky?! Nechci nic říkat, ale bratři Slováci vědí, co dělají. A na úplný závěr si dovolím jedno zamyšlení: Je opravdu zajímavé, že na investice do „obrany České republiky“ nejsou peníze a je třeba brát neprivilegované vrstvě daňových poplatníků, avšak na Ukrajinu denně proudí miliardy korun. Inu, jak to řekl Tupac Shakura „Mají peníze na válku ale nemůžou nakrmit chudé.“

Zdroje:

Článek vyjadřuje osobní názor autorky. Veškeré faktické informace a citace pochází z níže uvedených zdrojů. Odkazy se zároveň nachází přímo v textu.

[1] GANSER, Daniele. Nezákonné války: jak země NATO sabotují činnost OSN: kronika doby od Kuby po Sýrii. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-271-0499-4 Dostupné online: https://www.researchgate.net/publication/329354371_Daniele_Ganser_Nezakonne_valky_Jak_zeme_NATO_sabotuji_OSN_Kronika_doby_od_Kuby_po_Syrii

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz