Článek
Před pár dny uplynuly dva roky od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Sama se přiznám, že mě tato událost velice emočně zasáhla, neboť se týkala i mých známých. Ovšem i tak jsem moc nechápala tehdejší paniku vedoucí k pálení autorů z dob cara, přejmenovávání ruské zmrzliny a podobně. Dobře, byli jsme naštvaní, ale Ukrajina nebyla zdaleka první ruský cíl. A ne jen ruský. Zbraněmi se řinčí na blízkém východě, v Africe i Asii. Vždyť to není tak dávno, co se opět rozhořel dlouholetý spor Izraele a Palestiny. Během ofenzivy židovského státu proti radikálnímu hnutí Hamás zemřelo přes dvacet tisíc Palestinců, z toho drtivou většinou byli obyčejní civilisté, jak uvedl na konci prosince loňského roku Deník.cz. Ale izraelští sportovci stále soutěží ve světových šampionátech. A když Spojené státy začaly útočit na jemenské cíle, česká společnost jen pokrčila rameny. Holt, když není válka za humny, je nám to fuk. Anebo je v tom i něco víc?
Válka v Jemenu
Jsou mainstreamová média objektivní? Na tuto otázku si odpovězte sami. Ovšem faktem je, že jsem ještě nikde ve veřejném ani hojně propagovaném soukromoprávním mediálním prostoru neslyšela například o „amerických okupantech“ nebo třeba „izraelských teroristech“. A to i přesto, že momentálně federace padesáti hvězd hojně bombarduje Jemen a nedaleko v Gaze umírají děti. Navíc zatímco izraelsko-palestinský konflikt je po Ukrajině téma obrovského mediálního rozsahu, o Jemenu vyšlo sotva pár článků.
Tyto dva konflikty jsou ovšem poměrně dost propojené. A nejen tyto dva. Celkově lze říci, že kromě izraelsko-palestinské rozepře spojuje téměř všechny války na Blízkém východě a v části Afriky událost Arabského jara. Ta totiž, podobně jako ukrajinský Euromajdan, byla první jiskřičkou, jež zažehla většinu občanských bojů, například v Libyi nebo Sýrii.
Zatímco tehdy Západ oslavoval „příchod demokracie do zemí třetího světa,“ načež se prokázalo i falšování dat novináři k tomuto obrazu, muslimský svět začaly trápit akorát problémy. Arabské jaro a následný vývoj po něm odstartoval i občanskou válku v Jemenu, která vypukla v roce 2014 mezi hnutím označovaným jako Hútíové (lze i Húsiové) a oficiální jemenskou vládou. V roce 2015 pak zahájila vojenskou intervenci Saúdská Arábie a po jejich boku i Spojené arabské emiráty (SAE) a další státy, které byly podporovány NATO, USA nebo třeba Británií. Je nutno zmínit, že se USA pokoušelo o diplomatické řešení, ovšem neúspěšně. Zato velice úspěšně výše zmiňované státy svými zásahy zničily životy tisíce jemenských civilistů.
Západní mocnosti dodaly SAE zbraně v hodnotě 3.5 miliard dolarů (kolik lidí mohly takové prachy zachránit před hladomorem, že?), které nejen, že se podílely na masakrování civilistů, ale ještě končily i v rukách nepřátelských radikálů, tj. Hútíů. Podle CNN jim je předala samotná Saúdská Arábie a SAE. Amnesty International tehdy vyzývala Západ, aby přestal zbraně dodávat, ale holt byznys je byznys a oheň se přece nejlíp hasí benzínem, nebo ne?
Od roku 2014 si tedy válka vyžádala životy 400 000 Jemenců, 85 000 dětí zemřelo jen v důsledku hladomoru vyvolaném blokádou ze strany Saúdů a dalšími válečnými událostmi. USA i Saúdové se navíc opakovaně dopouštěli válečných zločinů a porušování lidských práv, o čemž informovala například mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch.
Nynější boj s piráty
Nyní, kdy svět rozděluje konflikt na území Palestiny, Íránem podporovaní Hútíové se zcela logicky přidali na stranu Hamásu, který je na stejné ideologické vlně. Islamističtí radikálové začali kromě Izraele ale útočit i na civilní lodě v Rudém moři, jedné z nejdůležitějších spojek mezinárodního obchodu. Rada bezpečnosti OSN vyzvala Hútíe, ať s útoky přestanou, ale asi by bylo příliš optimistické očekávat, že extrémističtí piráti najednou začnou ctít mezinárodní právo. Je tedy složitou otázkou, jak takovou situaci vyřešit, ale určitě existuje vícero diplomatických způsobů než jen potírat násilí dalším násilím.
Mohou lodě plout jinudy? Samozřejmě. Jenomže to by pak plavbu protáhlo o dva týdny a ještě by to přineslo obrovské náklady. To si přece „vyspělá západní kapitalistická společnost, jež se orientuje výhradně na zisky a chce všechno hned a za co nejmíň peněz,“ nemůže dovolit. No a tak prostě Američané společně s Brity, ač jim rezoluce Rady bezpečnosti nedala mandát pro vojenské nasazení, zaútočili.
Na druhou stranu, skrze průliv Báb al-Mandáb proudí i léky z Indie a Číny a to už je celkem průšvih, když dorazí pozdě nebo vůbec. Sami jsme svědky toho, že některé léky chybí v Česku dlouhodobě a není to nic příjemného, obzvláště když vládě je to úplně šuma fuk. Tím lze tedy zčásti americký útok ospravedlnit, ovšem i tak si kladu otázku, proč vozíme léky přes válečnou zónu z Indie a Číny a nejsme schopní si je sami vyrobit. No, asi je vám jasné, že odpověď spočívá opět především v ceně. Zkrátka, čert vem bezpečnou nezávislost a soběstačnost, když můžeme celý průmysl odevzdat do rukou Asiatů, a ještě zatěžovat planetu absolutně neekologickým dovozem všeho možného v gigantickém množství, hlavně, že je to levnější a majitelé korporací více vydělají. Když se pak něco pokazí, násilí to vyřeší. Jak „západní.“
Ještě samozřejmě můžu polemizovat nad tím, zda by se nezbytné věci (tím myslím právě léky a podobně, trička z Bangladéše vyrobená v továrnách s dětskou prací a čipy pro Teslu fakt počkaj) nedaly dovážet jinak, než námořně, ovšem to byste tento článek četli ještě zítra. A jsou tu jiné věci, o nichž chci mluvit.
Irák a Sýrie jako další cíle
Aby toho nebylo málo, kromě Jemenu útočily USA počátkem února i v Sýrii a Iráku. Tuto akci označují za zásah proti íránským milicím, který ospravedlňují třemi zabitými americkými vojáky v Jordánsku. Zdali je přítomnost amerických vojáků na Blízkém východě prospěšná, či nikoliv, to už opět nechám na vašem uvážení.
Je ale třeba si uvědomit, že to standardně není poprvé, co USA na Irák útočí. Já vím, že je to více než dvacet let, ale myslím, že všichni víme o invazi USA a kolegů z Británie, který proběhl v roce 2003 samozřejmě bez mandátu Rady bezpečnosti, při níž se vesele páchaly válečné zločiny.
Tato invaze, jež spadala pod tzv. „Operaci trvalá svoboda,“ měla být odpovědí na teroristické útoky 11. září 2001, ovšem nikdy se neprokázalo, že byl Irák za tragédii jakkoliv zodpovědný. Ba naopak, útočníci pocházeli ze s USA spřátelených zemí. Kromě Iráku pak ještě navštívila nezvaná „svoboda“ i Afganistán nebo Somálsko. A přesto zůstala nepotrestána.
Dvojí metr
Pokud čistě teoreticky odejmeme všechny ideologie a vlajky, dostáváme jednoduchý univerzální model ozbrojeného konfliktu, v němž figuruje nezvaná vysoce militarizovaná mocnost, jež pod záštitou jakési ochrany práv „svých“ občanů a potírání terorismu zahajuje útok na cizí legitimní stát, který si nedokáže (nebo ani nechce) udělat doma pořádek. Proč mi přijde, že by se tento stejný model dal aplikovat i na Ruskou federaci? Anebo částečně i na Izrael, kterému se taktéž vše odpouští a ještě se vyzbrojuje. Dále najdeme i podobnost pro Čínu, jež si nárokuje Tchaj-wan a okupovala Tibet nebo již zmiňovanou Saúdskou Arábii a tak dále.
Nejvíce podobností ale najdeme právě v prvním příkladu. Máme tu dvě impéria, která spojují dekády soupeření ve studené válce. Jedna bojuje proti neonacistům, druhá se odvolává na Islámský stát. Obě napadly legitimní zemi a páchají válečné zločiny. První by ráda sesadila jistého Zelenského, její soupeřka se prostě jen tak rozhodla, že chce odstranit Saddáma Husajna. Rozdíl? Necelých dvacet let. A pak taky to, že zatímco u jedné války se svět předháněl v odsuzování a podpoře napadených, která se částečně převrhla až do nesmyslné xenofobie, ta druhá tiše a zcela beztrestně zmizela v propadlišti dějin a ještě ji považujeme za vzor demokracie. Jako vážně?
Jak je možné, že Spojené státy útočily ve Vietnamu, Afganistánu, Iráku, Jemenu, Sýrii, Libyi a dalších státech a světu to bylo jedno? Navíc je mu to zřejmě jedno pořád, protože se bombarduje i teď a sankce nepřichází. A nejen USA. Izraeli posíláme zbraně, do Spojených arabských emirátů lítáme na dovolenou a vše, co jde, objednáváme z Číny. Dokonce i ruští sportovci jezdili na olympiádu, když probíhala válka v Čečensku, Gruzii anebo i na Ukrajině mezi lety 2014-2021.
Anna Karenina Putina nevolila
Fakt by mě zajímalo, co pokryteckou evropskou společnost najednou tak vyburcovalo k protiválečné angažovanosti, když byla a je u zbytku světa zcela lhostejná. Je to tím, jak jsem již psala v úvodu, že není-li válka za humny, tak nás to nezajímá? No, ale nás to nezajímalo, i když za humny byla. Možná se skutečně bojíme další vlny ruské okupace ve stylu šedesátého osmého anebo prostě chceme jen projevit solidaritu s našimi slovanskými bratry.
Ať ale za naším „prozřením“ stojí cokoliv, dost by mě ale zajímalo, co některé z nás tehdy v roce 2022 vedlo až k takové nenávisti, že rozbíjeli výlohy českých poboček Sberbank, jejíž hlavní akcionář sídlil ve Vídni, zakazovali Mrazíka a chtěli přejmenovat ruskou zmrzlinu. Potom se začali pálit autoři jako Gogol, Tolstoj, Dostojevskij a podobně, kteří s Putinovou vládou nemají absolutně nic společného a mezitím se ze dne na den přejmenovávaly ulice. Těch, co se na takových aktech, které nejen, že Ukrajině nijak nepomohly, ale ještě odporovaly veškerým zásadám slušnosti a demokracie, bych se ráda zeptala: „Kde jste byli, když se válčilo v Gruzii? Kde máte vlajku Iráku? Proč jsme nezakázali sportovcům ze SAE účast olympiádě? Proč jsme nepřejmenovali americké brambory a nehrajeme afgánský fotbal? Proč nakupujeme na čínských obchodech, když bytostně nesnášíme komunismus? Proč vlastně korporace z Číny a USA neodešly tak, jak odešly z Ruska?“
Inu, svět prostě není jen Ukrajina nebo Gaza. To ale asi většina lidí, kteří se zajímají o dění kolem sebe, ví. Tenhle článek je zkrátka jen má úvaha nad tím, jak je možné, že v demokratickém světě existuje dvojí pohled na takřka stejný zločin. Připomínáme-li si smutné výročí války na Ukrajině neměli bychom opomíjet i zbytek světa, protože solidarita zkrátka nemá barvu pleti ani občanství.
Jenomže zbrojní byznys, je prostě zbrojní byznys…
Zdroje:
Oběti izraelské ofenzivy: https://www.denik.cz/ze_sveta/obeti-pasmo-gazy.html
Válka v Jemenu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jemensk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_(2014%E2%80%93sou%C4%8Dasnost)
Arabské jaro: https://a2larm.cz/2021/01/pred-deseti-lety-prislo-arabske-jaro-a-hned-po-nem-nastala-kruta-zima/
Arabské jaro: https://is.muni.cz/el/sci/podzim2012/Z0099/um/36607250/RG_Afriky__Australie_a_Oceanie_-_Arabske_jaro_materialy.pdf
Intervence Saúdské Arábie v Jemenu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%A1_intervence_v_Jemenu
Rada bezpečnosti vyzvala Hútie k neútočení: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-rada-bezpecnosti-vyzvala-husie-aby-skoncili-s-utoky-v-rudem-mori-londyn-hrozi-odvetou-40456911
CNN americké válečné zločiny: https://edition.cnn.com/interactive/2018/09/world/yemen-airstrikes-intl/index.html
CNN americké zbraně: https://edition.cnn.com/interactive/2019/02/middleeast/yemen-lost-us-arms/
Oběti války v Jemenu: https://www.aljazeera.com/news/2021/11/23/un-yemen-recovery-possible-in-one-generation-if-war-stops-now
Americko-britský úder: https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-zbytecna-valka-zbytecna-valka-americko-britsky-uder-proti-povstalcum-v-jemenu-40457085
Protesty proti ruské invazi: https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2022/mar/23/russia-protests-vodka-mustard-poutine
Operace trvalá svoboda: https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Trval%C3%A1_svoboda
Ilegální invaze do Iráku: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/irak-ilegalni-agrese-usa-osn-dopady-vyroci-20-let-turecek_2303281630_kac
Válka v Iráku: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Ir%C3%A1ku
Nálety USA v Jemenu: https://www.e15.cz/jemen-mapa-usa-rude-more-nalety-utoky-2024
Útoky USA v Sýrii a Iráku: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/iran-bagdad-utoky-usa-suverenita-odveta-smrt-vojaci.A240203_070221_zahranicni_tty
Útoky USA v Sýrii a Iráku 2: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-usa-zahajily-odvetne-utoky-40459492
