Článek
Když se návštěva změní v zakázku
On přijde.
Jenže ne proto, aby byl s vámi. Přijde proto, že potřebuje … potřebuje svůj osobní servis: kafe, úpravu účesu, přestávku před basketem. Aby měl u kávy vyplněný čas, přidá žádost o instalaci aplikace a nakonec i otázku, co má říct praktickému lékaři, aby získal další neschopenku….
Na první pohled drobnosti.
Ve skutečnosti ale varovné signály: z partnerství se stává jednostranný servis.
Partner nebo servis?
Psychologové popisují vzorec, kdy jeden z partnerů systematicky využívá druhého pro své pohodlí a potřeby, zatímco jeho emocionální investice je minimální (Winnicott, 1965; Stern, 1985).
Ve zdravém vztahu totiž funguje vzájemnost – oba dávají i přijímají. Když se ale balanc vychýlí, vzniká pocit, že člověk je víc pečovatel než partner. Postupně se vytrácí blízkost a zůstává jen únava.
Etické dilema: hranice a odpovědnost
Zarážející je moment s neschopenkou.
Požádat partnerku o rady, jak „co by nejspíš prošlo před lékařem“, není jen osobní záležitost. Je to etické dilema:
- Lhaní podkopává důvěru ve zdravotnický systém.
- Partner je stavěn do role spolupachatele.
Najednou už nejde jen o vztah, ale o hodnoty. A žena stojí před otázkou: „Podpořím to, i když vím, že je to špatně? Nebo nastavím hranici a řeknu ne?“
Proč v tom zůstáváme?
Mnoho žen v podobných situacích zažívá ambivalenci:
- Loajalita – snaha podržet, vždyť můj partner „potřebuje pomoc“.
- Naučený vzorec – generace žen byly vychovávány k obětavosti a v podstatě poslušnosti.
- Naděje – že partner jednou projeví vděk, že se změní…
Jenže naděje se často mění v chronickou únavu. A vina v sebeobviňování: „Jsem hloupá, že to dělám.“
Nejste hloupé. Jen jste pořád ještě věřily.
Jak poznat hranici
V rámci osobni ochrany našich duší je dobré se naučit rozpoznat nebo aspoň tušit hranice. Zde je jsou základní orientační otázky :
- Vzájemnost – dává i on vám, nebo jen bere?
- Emoce – cítíte se po jeho odchodu blíž, nebo prázdná?
- Etika – nežádá po vás věci, které jsou proti vašim hodnotám?
- Úcta – respektuje vás, nebo vás bere jako samozřejmost?
Pokud většina odpovědí vyznívá jednostranně, je čas nastavit hranice.
Závěr
Návštěva, která má být blízkostí, se promění v servisní zakázku. A partner, místo aby péči ocenil, ještě pronese, že vaše společné zkušenosti byly „otřesné“.
Tohle není láska. Tohle není ani úcta a respekt.
Tohle je využívání.
A vaše hranice nejsou luxus. Jsou nutnost.
Doporučené zdroje:
- Harriet Lerner – Tanec hněvu
- Robin Stern – Manipulace v lásce
- Don Dutton – Narcissistic Personality and Abuse Dynamics
