Článek
Friendly fire aneb když ohňostroj míří domů
Letos mi první silvestrovskou historku telefonovala moje sestra. Naštěstí bez zásahu záchranných složek, ale daleko k tomu opravdu nebylo. Skupina mladých rodin s dětmi se sešla v posázavském penzionu. Pro radost nejmenším se dospělí rozhodli odpálit prskavky dřív, aby pak byl klid.
Vymysleli geniální aranžmá: třpytivý oblouk z volně prodejných rachejtlí nad vstupním schodištěm. Rachejtle byly umístěny do vypitých lahví v systému hodném profesionálních pyrotechniků. Mužská část osazenstva povolala ženy a děti, připravena sklízet obdiv.
Obdiv přišel. Trval asi tři vteřiny.
Pak se přihlásil zákon akce a reakce, doplněný o klouzající skleněné lahve – a výsledkem byla palba do vlastních řad. „Friendly fire“ v plné parádě. Ani Rychlopalný Bill by takhle neroztančil dav.
Výsledek? Překvapivě mírný: jedna luxace kotníku, jedna luxusní modřina, povrchová popálenina zad, hýždí a stehna – a jedno dítě… v šoku, ale v náručí matky, které mělo obrovské štěstí. Kdyby stálo na zemi, bylo by, s ohledem na jeho výšku, opravdu zle.
👉 Poznámka záchranáře:
I na Silvestra platí fyzikální zákony. O Murphyho zákonech ani nemluvě.
Rachejtle a obličej: špatná kombinace
Druhá vzpomínka už je záchranářská.
31. 12., 21:11 hodin, výjezd: úraz – tvář. Muž, 45 let. Poznámka: rachejtle
Pokud někomu bouchne pyrotechnika do obličeje, není to nic k smíchu. Na místě už také žádné veselí neprobíhalo: řvoucí děti, vynervovaná manželka, barvitě nadávající tchán, tchyně v bezvědomí a sténající poraněný.
Lékař jen suše poznamenal, že nás zapomněli upozornit, že jde o hromadné postižení osob, a rozdělil tým do práce. Jediný, kdo dokázal podat smysluplnou informaci (po filtraci vulgarismů), byl starší muž: „Ten deb… chtěl dětem vodpálit raketu, nešlo to, tak do ní čuměl a vrtal se v tom… a pak PRÁSK!“
Po odšroubování rukou zabořených do obličeje to vypadalo dramaticky: očazené vlasy, ožehnuté čelo, krev. Naštěstí měl poraněný v posledním zlomku vteřiny pud sebezáchovy – uhnul hlavou.
Raketa sklouzla po brýlích. Brýle zničené. Manželka hysterická: „Multifokální skla od Ježíška! Čtyřicet tisíc!“
Co na to tchán, si domyslete sami.
Zmije v gauči aneb Silvestr na dispečinku
A nakonec perla z deníčku dispečerky.
Půlnoc se blíží, telefony zvoní bez přestání: „Záchranná služba, jak vám mohu pomoci?“
„Pani… hahaha… my máme problém… kámoše uštkla ZMIJEEEE!“
Po dlouhém dolování informací se ukáže: chata, žádné auto, alkohol. Posádka vyjíždí s poznámkou „obtížná komunikace s oznamovatelem“.
Pravda byla lepší než fantazie. Parta chlapců pořádala večer závody v čurání do sněhu. Jeden z nich se pročůral až ke zmiji, schované v listí. Pod vlivem destilátů dostali geniální nápad: vzít chudáka hada do tepla.
Zmije se schovala do gauče. Zapomněli na ni. Až skoro do půlnoci, kdy si na ni jeden z nich sedl. Jen ve slipech. Rozsudek napadeného plaza byl rychlý.
👉 Poznámka dispečerky:
„Tak jsem jako první případ nového roku avizovala nemocnici „uštknutí zmijí“. V nemocnici si mysleli, že jsme na dispečinku opilí.“
Silvestrovské přání na závěr
Přejeme vám krásný konec roku.
Slavte, smějte se… a když už se rozhodnete testovat zákony vesmíru, dělejte to aspoň bez dětí v náručí a hadů v gauči.
A kdyby něco – my jsme tu.
