Článek
Seděla jsem v čekárně.
Takové té dlouhé, průchozí nemocniční chodbě, kde se lidé střídají na židlích a každý čeká na své číslo. Dveře ordinací se otevírají a zavírají, automat na kávu hučí a někde v dálce klape hůl o podlahu.
Dvě ženy vedle mě si povídaly.
„A oni tam jen seděli,“ říkala jedna. „Sanitka stojí před domem a oni nikam nejedou.“
Druhá přikývla. „To nechápu. Člověku je zle a saniťáci si tam něco píšou.“
Podobnou větu záchranáři slyší docela často. Někdy rozzlobeně. Někdy úzkostně.
„Proč ještě nejedete?“
„Co se děje?“
„Proč tam jen sedíte?“
Zvenku to totiž opravdu může vypadat zvláštně. Sanitka stojí. Majáky blikají. Dveře jsou zavřené. A zdánlivě se nic neděje.
Jenže právě v těch chvílích se uvnitř sanitky často odehrává to nejdůležitější…
Pohled zvenku
Sanitka stojí před domem. Modré světlo se odráží od oken a pravidelně osvětluje ulici. Dveře vozu jsou zavřené. Uvnitř pacient a záchranáři. Minuty běží.
„Proč už nejedou?“ ptá se někdo.
„Nevím. Asi si píšou papíry.“
„Vždyť je mu zle!“
Někdo nervózně přechází sem a tam. Další se snaží podívat dovnitř přes okno.
„To nechápu. Proč tam jen sedí?“
Pohled zevnitř
Uvnitř sanitky sedí pacient, muž kolem padesátky. Je bledý. Potí se. Drží se za hrudník.
„Jak dlouho to bolí?“ ptám se.
Kolega lepí elektrody na hrudník. Monitor zapípá. Na displeji se objeví křivka. Stačí jeden pohled. Infarkt.
Já zajišťuji žilní vstup. Kolega už vytahuje telefon.
„Kardiocentrum, dobrý večer, máme muže, padesát let, bolesti na hrudi, EKG STEMI…“
Venku někdo klepe na dveře sanitky.
„Proč nejedete?!“
Protože právě teď děláme to, co může rozhodnout, jestli ten člověk do nemocnice vůbec dojede.
Sanitka není jen tak nějaký odvoz
Ve filmech to vypadá jednoduše. Sanitka přijede. Pacient se naloží. Siréna.
Akční filmy ještě přidají dramatické ošetřování při jízdě, nejlépe ve vysoké rychlosti.
Jenže vozy záchranné služby jsou ve skutečnosti malé jednotky intenzivní péče na kolech. Posádka musí během několika minut vyšetřit pacienta, zjistit, co se vlastně děje, natočit EKG, zajistit žilní vstup, podat léky a kontaktovat přijímající nemocnici.
To všechno se děje ještě před odjezdem.
Někdy by odjezd byl chyba
Existují situace, kdy by okamžitý odjezd byl spíš hazard. Pacient může mít extrémně nízký tlak, nebezpečnou arytmii, těžkou dušnost, křeče nebo náhlé zhoršení stavu. V takové chvíli se pacient nejdřív stabilizuje na místě.
Zajistí se dýchací cesty. Někdy je nutné zastavit poruchu srdečního rytmu. Podají se léky.
Až potom se jede.
Protože rozjet se s nestabilním pacientem může znamenat, že se jeho stav během prudce změní.
Kam vlastně jet?
Další věc, kterou veřejnost často netuší: pacient se nevozí automaticky do nejbližší nemocnice.
Infarkt patří do kardiocentra. Mozková příhoda do iktového centra. Vážný úraz do traumacentra.
Záchranáři proto často ještě na místě telefonují s nemocnicí. Popisují stav pacienta. Posílají EKG. Domlouvají přijetí.
Když sanitka dorazí, tým už ví, jaký pacient přijede, a může být připravený.
Minuty, které nejsou vidět
Z pohledu rodiny venku je to čekání. Z pohledu posádky uvnitř vozu je to závod s časem.
Monitor pípá. Pacient lapá po dechu. Jeden záchranář zajišťuje pacienta a měří hodnoty, druhý mluví s nemocnicí.
A někdo venku se pořád ptá:
„Proč ještě nejedete?“
Odpověď je jednoduchá.
Protože někdy je nejdůležitější práce hotová ještě dřív, než sanitka nastartuje.
Medicínské okénko
V přednemocniční péči platí zásada: nejdříve stabilizovat, potom transportovat.
Moderní sanitky jsou vybavené podobně jako jednotky intenzivní péče a posádky mohou zahájit léčbu ještě před příjezdem do nemocnice.
Sanitka běžně disponuje:
- monitorem a defibrilátorem
- kyslíkovou terapií
- léky pro akutní stavy
- vybavením pro zajištění dýchacích cest
- možností přenosu EKG do nemocnice.
Několik minut práce na místě může výrazně zvýšit šanci pacienta na přežití.
Až příště uvidíte sanitku stát před domem, možná si vzpomenete, že uvnitř právě někdo bojuje o pár minut života.
Zdroje
Ministerstvo zdravotnictví ČR. (2011). Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Publikováno na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-374
European Resuscitation Council. (2021). ERC Guidelines for Resuscitation 2021. Publikováno na: https://cprguidelines.eu
Tintinalli, J. (2020). Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide. McGraw-Hill. ISBN 978-0071794763.
