Od Samhainu k dýni: Jak keltský rituál přežití změnil náš vztah ke smrti

Halloween. Pro jednoho komerční kýč, pro druhého vítaná hravá tradice. Jak je možné, že tento svátek, který se ve své moderní americké podobě zdá být tak povrchní, stále rezonuje s lidmi po celém světě?

Odpověď leží hluboko pod povrchem – v prastarém keltském rituálu, který reflektoval největší strach lidstva: smrt a temnotu.

Zatímco křesťanské Dušičky (Památka zesnulých) jsou svátkem ticha, pietní vzpomínky a pokory, Halloween je jejich hlučným, karnevalovým protipólem. Ten se zrodil z keltského svátku Samhain, který se slavil před více než 2000 lety v noci z 31. října na 1. listopadu.

Samhain, jehož název se volně překládá jako „konec léta“, nebyl pouhou oslavou sklizně. Byl to kosmický zlom, bod, kdy se keltský rok symbolicky dělil na světlo a temnotu. Světlo slunečné poloviny roku končilo a začínala vláda zimy, hladu a tmy. V keltském cyklu symbolizoval Samhain smrt života a počátek nové existence, hluboký mytologický koncept.

Klíčovou vírou bylo, že v tuto noc se hranice (závoj) mezi světem živých a říší mrtvých stírá a mizí. Nebyla to však jen příležitost pro zlé duchy; Keltové věřili, že se mohou vrátit i duše jejich předků – moudří rádci nebo i rozhněvaní pomstychtiví duchové. Tento čas byl proto esenciálně spojen s nejistotou a nutností provést zúčtování. Cílem rituálů, které se během Samhainu konaly, nebylo slavit, ale přežít a zajistit prosperitu kmene pro nadcházející temné měsíce.

S cílem duchovní ochrany a regenerace zapalovali Keltové obrovské posvátné ohně na kopcích, které fungovaly jako magická bariéra proti nebezpečným bytostem z druhého světa a zároveň očistně. Jelikož byl Samhain časem kontaktu s duchy, byly prováděny oběti a bylo zvykem prostírat stůl i pro zemřelé příbuzné, symbolicky je přijmout zpět do rodiny a ujistit se, že jim je projevována úcta.

Právě z této potřeby přežít a komunikovat s neznámým se rodí dodnes nejznámější symboly. Masky a kostýmy nebyly převleky pro zábavu, ale o strategii k matení a obraně; lidé se oblékali do strašidelných masek, aby se maskovali mezi duchy, kteří by je jinak mohli unést nebo jim uškodit. Maska se stala vnější podobou strachu, kterou duchové ignorovali. Původní lucerny nebyly dýně, ale vydlabané tuříny nebo řepa. Jejich světlo mělo dvojí účel: osvětlit cesty lidem a duchům a zároveň děsit zlé entity a odhánět je z vesnice. Až v Americe, kam zvyk přinesli irští a skotští imigranti v 19. století, byla řepa nahrazena lépe dostupnou dýní.

S příchodem křesťanství do keltských oblastí se pohanské zvyky začaly mísit s novými náboženskými svátky. Církev se snažila Samhain potlačit, ale jelikož byly jeho kořeny příliš hluboké, rozhodla se jej asimilovat. Papež Řehoř IV. v 9. století přesunul Svátek Všech svatých (All Saints' Day) na 1. listopad.

Tím se předvečer (31. října) stal známý jako All Hallows' Eve (Předvečer Všech svatých), který se postupem času zkrátil na nám známý Halloween. Tento krok byl typický – církev vzala mocný pohanský rituál a dala mu nový, křesťanský rámec. Nicméně staré zvyky (maskování, lucerny) v lidové tradici přežily.

Masovou a komerční podobu získal Halloween až po obrovské vlně imigrace do USA, kde se tradice rozvinula a zjednodušila. Původní náboženský nebo rituální smysl ustoupil do pozadí.

Dnes vnímáme Halloween jako řízenou expozici strachu. Je to den, kdy si hrajeme se smrtí a temnými tématy v naprosto bezpečném, hravém a komerčně zajištěném prostředí (kostým nás chrání, dýně svítí, cukroví uspokojuje).

Z hluboké historické úvahy o Samhainu si můžeme odnést pochopení, proč nás tento svátek tak fascinuje: Hluboko uvnitř lidská psychika potřebuje rituál zúčtování s temnou stránkou života a s koncem. Halloween nám dává bezpečnou, hravou a karnevalovou formu, jak se s těmito prastarými strachy konfrontovat.

Je to největší psychologický trik: strachu se zbavíme tím, že si na něj na jeden den zahrajeme.

Tento článek je historickou a psychologickou úvahou, inspirovanou následujícími klíčovými koncepty a prameny, které osvětlují původ a kulturní vývoj svátku: