Článek
Měla jsem s sebou přehled svých investic – dluhopisy, státní fondy, pár stabilních akcií a něco v penzijním připojištění. On se podíval, zvedl obočí a začal se smát:
„Takhle se dneska neinvestuje. Tohle je pasivní čekání na důchod, ne strategie.“
Mluvila jsem o tom, že mám ráda jistotu. Že se nechci třást nad grafy a hledat zlaté hřiby na trhu. Odpověděl jen:
„Jistota je iluze. Chcete růst? Musíte riskovat.“
Zkoušel mě přesvědčit na „agresivnější strategii“. Říkal tomu „moderní diverzifikace“, ale ve skutečnosti šlo o mix kryptoměn, startupových fondů a derivátů, které ani pořádně nevysvětlil. Když jsem odmítla, obrátil list, a i když zůstal profesionální, bylo cítit, že mě odepsal jako příliš opatrnou, možná i hloupou.
Roky plynuly. Moje investice pomalu, ale jistě rostly. Někdy méně, někdy více – ale vždy předvídatelně. Nezbohatla jsem přes noc, ale také jsem nikdy nemusela hasit paniku. Věděla jsem, že čas je můj spojenec.
Před několika měsíci jsem na něj znovu narazila – tentokrát v článku. Byl vyšetřován kvůli finančnímu poradenství hraničícímu s podvodem. Jeho klienti přišli o miliony, protože doporučoval schémata bez řádného rizikového rámce. Některé firmy, které protlačoval, zkrachovaly, jiné ani reálně neexistovaly. Nakonec přišel o licenci.
A víte, co bylo nejhorší? Četla jsem výpověď jedné paní, která popsala přesně ten stejný rozhovor, který jsem kdysi měla já. A ona na ten risk kývla.
Dnes už vím, že není slabost být konzervativní, když rozumíte sami sobě. Není to zbabělost – je to disciplína. Každý rok, kdy člověk odolá zbrklosti, je jako cihla do domu, který se neotřese při první bouři.
Dnešní svět miluje rychlost. Ale peníze nejsou závod. Jsou jako strom – roste pomalu, ale stabilně, pokud ho nezničíte snahou přinutit ho k růstu přes noc.
Závěr?
Raději být nudná s portfoliem, než vzrušená – a zbankrotovaná.
A hlavně: nejlepší strategie je ta, které věříte, protože jí rozumíte.
Citát na závěr:
„Investování není o tom být nejchytřejší. Je to o tom být trpělivý.“ – Warren Buffett
