Článek
Ale nebyl to sen. Místo obvyklého „mami, mám hlad“ vyšla z jejích úst série zvuků, která zněla jako skutečný jazyk, ale žádný, který bych kdy slyšela.
Počátek záhady
Vše začalo v pondělí ráno. Emma se probudila obvykle veselá, ale když otevřela ústa, místo češtiny začala mluvit něčím, co znělo jako směs románských jazyků s prvky, které jsem nedokázala identifikovat. Slova měla logickou strukturu, používala je v kontextu a zdálo se, že jim rozumí. Když jsem jí řekla, ať si vezme svetr, ukázala na něj a řekla něco, co znělo jako „vestara blanca“.
Nejprve jsem si myslela, že si hraje nebo napodobuje něco z televize. Ale Emma byla konzistentní. Celý den používala stejné výrazy pro stejné věci, jako by měla v hlavě kompletní slovník neznámého jazyka.
Hledání odpovědí
Panika přišla druhý den, kdy se chování nezměnilo. Okamžitě jsem volala pediatrovi, který nás pozval na vyšetření. Doktor Novák byl zprvu skeptický, ale když Emma začala mluvit tím záhadným jazykem i v jeho ordinaci, výraz jeho tváře se změnil.
„Nikdy jsem nic podobného neviděl,“ přiznal. „Fyzicky je dítě v pořádku, neurologické funkce jsou normální. Ale tohle…“ Doporučil mi kontaktovat specialistu na dětskou neurologii a také lingvistu.
Profesor Svoboda z Univerzity Karlovy, expert na osvojování jazyka, byl fascinován. „Vaše dcera vykazuje znaky toho, co by mohlo být spontánní vytvoření jazyka,“ vysvětlil. „Je to extrémně vzácné, ale ne nemožné. Děti mají neuvěřitelnou schopnost jazykové kreativitity.“
Vědecké pozorování
Následující týden jsem pečlivě zaznamenávala vše, co Emma říkala. Zjistila jsem, že její „jazyk“ má skutečně logickou strukturu. Slova pro čísla následovala vzorec, měla konzistentní gramatiku a dokonce různé časové formy. Když chtěla něco z minulosti, použila jiný slovesný tvar než pro přítomnost.
Neurolog doktor Černý provedl řadu testů včetně EEG a MRI. „Mozek vaší dcery je zcela normální,“ ujistil mě. „Dokonce vykazuje zvýšenou aktivitu v oblastech odpovědných za jazyk a kreativitu. Je to fascinující.“
Lingvista professor Smith z Cambridge, kterého jsme kontaktovali prostřednictvím videohovoru, byl nadšený. „Možná jsme svědky něčeho, co se stává jednou za desetiletí,“ řekl. „Vaše dcera si možná vytvořila vlastní jazyk - to se nazývá ‚idioglossia‘ nebo ‚cryptophasia‘.“
Možná vysvětlení
Experti nabídli několik teorií. První byla, že Emma podvědomě kombinuje fragmenty jazyků, které slyšela v médiích či od ostatních lidí, a vytváří z nich nový systém. Druhá teorie naznačovala, že má mimořádně rozvinuté jazykové centrum mozku, které ji spontánně vede k jazykové kreativitě.
Psycholožka doktorka Horáková dodala další perspektivu: „Některé děti v určitém věku prožívají období intenzivní fantazie a kreativity. Emma možná podvědomě testuje hranice komunikace.“
Nejzajímavější byla teorie profesora Svobody o „jazykové hře“. „Děti často experimentují s jazykem,“ vysvětlil. „Emma možná objevila, že může vytvářet vlastní slova a pravidla, a tato hra ji tak bavila, že pokračovala.“
Průlom v porozumění
Po dvou týdnech pozorování jsem udělala objev. Emma používala svůj tajemný jazyk hlavně ráno a večer, v době, kdy byla nejklidnější a nejkreativnější. Během dne, kdy byla aktivní a hrála si, se vracela k češtině.
Když jsem se začala učit její slova a odpovídat jí v jejím „jazyce“, rozzářila se. Zdálo se, že čekala na to, až někdo vstoupí do její jazykové hry. Postupně mi ukázala, že dokáže přepínat mezi češtinou a svým jazykem podle situace.
Současný stav
Dnes, po měsíci od začátku této záhady, Emma stále používá svůj speciální jazyk, ale už ne výlučně. Naučila mě základní slova a někdy si v něm povídáme. Stala se z toho naše tajná komunikace, něco, co sdílíme jen my dvě.
Odborníci pokračují ve studiu jejího případu s jejím souhlasem a mým povolením. Emma je šťastné, zdravé dítě, které možná jen ukázalo, jak neuvěřitelně kreativní dokáže být dětský mozek. A já jsem se naučila, že rodičovství někdy znamená přijmout záhady, které možná nikdy úplně nevyřešíme, ale které nás mohou překvapit a obohatit způsoby, které jsme si nikdy nedokázali představit.
Někdy se ptám, co Emma skutečně myslí a cítí, když mluví svým tajemným jazykem. Možná je to její způsob, jak prozkoumat svět možností, nebo prostě radost z objevování síly slov. Ať už je důvod jakýkoliv, jsem ráda, že můžu být svědkem této jedinečné cesty jejího vývoje.
