Článek
S politickou situací v zemi dlouhodobě nejsou spokojené více než tři čtvrtiny lidí. Přesto s tím nikdo nic dělat nechce. Zasloužíme si tedy vůbec demokracii?
První článek jsem na Médiu publikoval symbolicky 17. listopadu. Zabýval se tím, zda vůbec máme demokracii. V dnešním článku bych se rád zamyslel nad tím, zda si ji vůbec zasloužíme. A zda pro ni něco děláme.
V minulém století bojovaly za demokracii stovky, možná tisíce lidí. Demonstrací se účastnily statisíce lidí. Chtěli prý demokracii. Ale co pro ni chtěli udělat?
A co pro ni chceme udělat dnes?
Podle nejnovějších údajů není s politickou situací v zemi spokojeno 77 % lidí. Za vlády Andreje Babiše (aktuálního favorita voleb) byl tento podíl ještě o něco vyšší – v roce 2021 bylo nespokojených 86 % lidí (tedy i většina voličů hnutí ANO).
Přesto letos, ve volebním roce 2025, jako bychom na svoji tehdejší ale i současnou nespokojenost zapomněli a rovné dvě třetiny lidí chtějí volit buď strany stávající vládní koalice nebo hnutí ANO, které vládlo do roku 2021 (a se kterým nebyli spokojeni). Při započítání donedávna vládních Pirátů se přiblížíme téměř k 75 % lidí, kteří si vyberou ze stran, které byly v posledních osmi letech ve vládě. Jsme tedy skutečně nespokojení? Nebo jsme jen líní přemýšlet o alternativách, tím méně se sami angažovat pro změnu?
Jistě, není revoluční rok 1989. Nelze očekávat masové vzedmutí statisíců lidí. Ale když jsem si četl nedávnou glosu Václava Dolejšího (zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-glosa-volici-i-sponzori-by-byli-ale-chybeji-stranici-269816), která již v titulku říká „nikdo nechce do politiky“, pokládal jsem to za alarmující.
Nepodařilo se najít lidi pro vznik nové strany. Dost možná se nepodařilo najít ani 1000 lidí, kteří by byli ochotni „jen“ podepsat petici (mimochodem – i petice, které lze nyní podpořit snáze než kdy dříve, mají často jednotky či maximálně desítky podpisů z celé republiky – i kliknutí je nám zřejmě zatěžko).
Tedy – peníze by byly, potenciál zjevně také, nespokojení voliči hledající alternativu také nechybějí. Ale nikdo se nechce angažovat. Zasloužíme si tedy vůbec demokracii? Nebo by nám bylo lépe v totalitě (protože konečně i ty volby jsou otravné)?
Nebo namísto „pravdy a lásky“ zvítězila lenost a pohodlnost? Bohužel však nikoliv nad lží a nenávistí, i s těmi jsme se totiž ve své lenosti patrně smířili.
Čím si myslíte, že to je? A byli byste sami ochotni něco udělat pro změnu, nebo jste spokojeni? Zapojte se do diskuze pod článkem (můžete také napsat přímo autorovi, kontakt najdete na profilu).
