Hlavní obsah
Lidé a společnost

Zalehl jsem slečnu. Já už se směju, ona ne

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Ňouma story

Historka z tramvaje pro pobavení. Aneb když máte opravdu den blbec.

Článek

Asi se to stane každému z vás. Probudíte se, chcete vstát a u toho se praštíte o roh postele. Ejhle, tohle bude vážně blbej den. A taky byl.

Každé ráno začínám šálkem zeleného čaje. Sypaný gunpowder, ten miluju. Pokud se vám teda zrovna nerozsype po celé kuchyni. Pokud vám zrovna nepraskne hrnek, když do něj naléváte vodu o teplotě 90 stupňů. Jo, to se stává.

Taky se vám stane, že ráno prostě nedokážete vstát z wc včas. No a autobus vám prostě před nosem ujede. V Praze žádné překvapení. Však za 10 minut jede další. Kdepak ten další pro jistotu vynechá. To už se začnete dostávat do stresu, stihnu já dnes tu ranní poradu v práci?

Hurá, konečně jede autobus. Teď na přestupní zastávce vystoupit a rychle doběhnout na tramvaj. I ta zavře před nosem. Cestující za okýnkem se smějí, já s hlasitým funěním už méně. Naštěstí tramvaje jezdí častěji. Tak teď už jen v centru přestoupit na správné číslo směr Anděl. Vybíhám z tramvaje. Vidím číslo sedm a opět nastupuju. „Uf, tak tu poradu snad dnes ještě na poslední chvíli stihnu,“ říkám si a očekávám, že tramvaj zatočí. Nezatočí, jede rovně. Není to sedmička, ale sedmnáctka. Doprčic. Pouštím se madla a nechápavě zírám z okénka. Tramvaj prudce brzdí, já se kácím dolů. Jenže hned vedle mě stojí slečna. Teda už nestojí. Nestihnu říct ani pardon a už na ni padám. Doslova ji zalehávám. Chudák celá leží na podlaze tramvaje a já na ní. Je mi trapně a zároveň se mi chce smát. Slečna se teda rozhodně nesměje. Zbytek tramvaje ale ano. Chvíli mi trvá, než se zvednu. Tmavovlásce, jejíž dlouhé vlasy se stále ještě válí po zemi, to trvá déle. Podávám ji ruku, abych ji pomohl na nohy. Nechce, nedivím se. „Nashledanou a ještě jednou promiňte,“ volám provinile mezi dveřmi, když opět vybíhám z tramvaje. Zaslechnu jen: „Polib si, debile.“

Běžím zpátky na předcházející zastávku. Celý zpocený pak doběhnu se zpožděním do práce, abych se od kolegy dozvěděl, že týden plánovaná „hodně důležitá schůzka“ se zrušila.

Když vám taky začne den na prd a všechno se s prominutím s… Doporučuju zalézt zpátky do postele, on se ten den bez vás nepose..

Krásný den.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám