Článek
Uvědomuješ si, že tu s ním nejsi sama?! Kdo z těch, co stojí ve frontách, chce poslouchat řev toho tvýho zlatíčka? Já myslím, že nikdo. A byla bych pro, aby v případě, že se tohle děje, matku za rameno popadla ostraha a i s ječícím dítkem ji vyvedla ven z obchodu. Ať se vrátí, až se uklidní.
Vem si to tuhle. Ženská přilítne do fronty, nahází zboží na pás a ječí: „Franto! Neutíkej! Musíme zaplatit! Poď sem!“. Vyběhne za svou ratolestí, hrubě ji popadne za ruku a vláčí ji zpátky. „Tady se postav!“ poručí dítěti. „Jděte před nás!“ poručí stejným tónem zákazníkovi za ní. To mě zaujme. Těším se, že dotyčný jí ten řev oplatí. Nekoná se. Tiše ji předejde.
Další má děti dvě. Blond vlasy sčesané do culíku, brýle, přísně sevřené rty. Nebýt toho, byla by docela sympatická. Rychle hází zboží z kočárku na pás. „Tomáši!“ protíná vzduch její řev, „Neolizuj to!!! Kolikrát jsem to říkala?!“ Mám chuť ji praštit. Řev ve mně probouzí zvíře.
„Sáro!!!“ objevuje se ve dveřích další pravidelná zákaznice.„Tady budeš!“ posazuje dceru dovnitř vozíku. Opravdu musí celej krám vědět, že se zrovna tahle dvojice dostavila? Možná je to varování. U cukrovinek začne holka kňourat, co všechno by chtěla, matka od pohledu sociálně slabší po ní bude hulákat, ať se po sladkostech nenatahuje.
V některých restauracích mají děti zakázaný vstup. Nedivím se.
Děti mám docela ráda, matky ne.
Nezvládáš svý dítě? Neposlechne? Leze ti na nervy?
Nech ho doma!
Cože? Že nemůže být samo doma, protože je malý?
Dej ho k babičce. Chůvě. Sousedce.
Nemáš hlídání? Zůstaň doma taky, pošli nakoupit muže.
Nejde to? Objednej Foodoru, Wolt, Rohlík, Košík, cokoliv.
Rozváží Tesco i Globus. Možností je spousta.
A pak jsou tu akční babky. Vezmou toho svýho dědka a táhnou ho s sebou . Že on o to ani za mák nestojí, je zjevné.
Přijdou k tý kase a tam se dohadujou. Dík za nahlídnutí do vaší domácnosti, na návštěvu bych nešla. Baba diriguje, dědek se někdy podřizuje, někdy hádá. J
Leze ti na nervy? Nech ho doma, v autě, pošli ho do trafiky …
Všem bude líp, věř mi.
