Madeira je tajuplný ostrov plný pohody, klidu a relaxace. Bude se líbit i vám

Na dovolenou na Madeiru jsem se vydal před dvěma lety v lednu, kdy se mi podařilo sehnat levné letenky okolo 5 tisíc za zpáteční let přímým spojem z Prahy. Na Madeiru doletíte za příjemných 4,5 hodiny. Zajímavostí je už samotné letiště na Madeiře, kde je dráha dlouhá 2777 metrů a letadlo po přistání musí ihned maximálně brzdit. Přistávat zde mohou jen piloti, kteří absolvují speciální školení. Na dovolenou jsem vyrazil v mužské sestavě se svým otcem a tchánem.

Madeiře se přezdívá ostrov věčného jara, láká tedy k návštěvě celoročně, jen v zimních měsících zde bývá více deštivo. V lednu zde přes den panovalo příjemných 21 stupňů Celsia, noční teploty klesaly k 15 stupňům Celsia, panovalo tedy ideální počasí pro pěší turistiku.

Nutností této dovolené bylo vypůjčení auta, autobusy nejezdí k nejvyhlášenějším turistickým lákadlům ostrova nebo jen k některým. Pokud tedy plánujete dovolenou na tomto ostrově, auto je nezbytností. Předem se psychicky připravte na velmi úzké cesty a velmi strmá stoupání. Auto jsme si vypůjčili na letišti a zde jsme ho pak i vrátili.

V průběhu týdenní dovolené jsme objeli celý ostrov, ubytování jsme střídali. Vždy jsme vybírali hotel s bazénem a wellness, abychom mohli po túře zrelaxovat, a se snídaní. Začali jsme dovolenou v hotelu O Colmo v Santaně, zde jsme zůstali tři noci. Po příjezdu jsme vyrazili k ikonickým domečkům, pro které je Santana známá, a hned ráno po snídani jsme se vydali na naši první túru PR8 Ponta de São Lourenço.

Došli jsme až k vyhlídce Mirador Ponta de Furado, tuto túru jsme zvládli za 4 hodiny, a protože nám vyšlo počasí, kochali jsme se nádhernými výhledy na krajinu, útesy a oceán. V této oblasti jsme nemohli vynechat prohlídku lihovaru North Mills Distillery včetně ochutnávky. A pozdní odpoledne jsme strávili na pláži Praia da Alagoa – vlny byly vysoké, oceán chladný, ale nohy jsme si osvěžili. Po zpáteční cestě k hotelu jsme navštívili ještě vyhlídku Miradouro do Guindaste, což je skleněná plošina nad oceánem, a pokud vám vyjde počasí, naskytnou se vám úchvatné výhledy.

Další den jsme si naplánovali túru levádou, vybrali jsme PR9 Levada do Caldeirão Verde. Leváda je označení pro zavlažovací kanál, který svádí vodu do zemědělských oblastí, a nejlepší turistické trasy vedou právě podél těchto levád. Naše trasa měla asi 15 kilometrů, viděli jsme několik vodopádů a spatřili úžasné výhledy.

Naším dalším ubytováním byl hotel Euro Moniz ve městě Porto Moniz. Cestou jsme navštívili mystické ruiny Ruínas de São Jorge, kde se zastavil čas. Je to kouzelné, mytické neobydlené místo, kde jsme byli jen my, kameny a oceán. Cestou k hotelu jsme zastavili na několika vyhlídkách a ve vinařství Quinta de Barbusano s úžasným výhledem do údolí. Sedli jsme si venku, koštovali víno, k němuž jsme zakousli pečivo se sýry a salámky, a užívali tento jedinečný okamžik. Zajímavostí bylo i místní stádo ovcí, které zabralo vnitřní prostory tohoto vinařství. Večer jsme dorazili k ubytování a vydali jsme se k přírodním jezírkům v Porto Moniz, ty však byly pro vysoké vlny zavřeny, tak jsme den zakončili prohlídkou nočního města a večeří.

Na další den jsme si naplánovali, jak jinak než další túru, tentokrát jsme vyrazili na PR14 ve směru na magický les Fanal. Ve vyšší nadmořské výšce nás překvapila mlha a rázem se nám naskytl opravdu tajuplný, magický pohled – jen pokroucené stromy v mlze a my. K večeři jsme si v hotelu objednali místní specialitu, rybu tkaničnici se smaženým banánem, je to opravdová pochoutka.

Sbalili jsme se a po snídani jsme vyrazili zase o kus dál. Naší první zastávkou byl maják Miradouro Farol da Ponta do Pargo na západním cípu ostrova s neskutečnými výhledy na oceán. Ještě dopoledne jsme dorazili do Calhety, kde se nachází jedna z mála písečných pláží na ostrově. Bylo slunečno, tak jsme se konečně vykoupali v oceánu. V Calhetě navštivte cukrovar Sociedade dos Engenhos da Calheta, poslední cukrovar na ostrově, kde se můžete podívat dovnitř a ochutnat místní rum nebo alkoholický nápoj Poncha. Vstup je zde zdarma, platí se jen ochutnávka.

Okolo jedné hodiny jsme dojeli do města Madalena do Mar, kde jsme se vydali na trasu banánovými plantážemi, RB3 Vereda da Vargem, a po ne příliš náročné procházce nás čekala prohlídka muzea Museu de Banana da Madeira – BAM. V muzeu banánů uvidíte banánové sazeničky ve skleníku, bude vás čekat krátká expozice uvnitř a prohlídka banánovníků okolo. Nevynechejte ochutnávku banánového piva – jako řidič si ho můžete koupit v PET láhvi, je příjemně osvěžující.

Cílem dne bylo naše další ubytování, hotel Enotel Sunset Bay. Dorazili jsme zde relativně brzy, a tak jsme se pěšky vydali k vodopádu Cascata dos Anjos, který je oblíbeným fotografickým cílem, protože padá z výšky na dnes nevyužívanou slepou cestu.

Poslední den dovolené jsme si nechali na hlavní město, Funchal. Cestou do Funchalu jsme ještě navštívili vyhlídku Miradouro do Cabo Girão, skleněnou plošinu vysoko na útesech, a pak nás už čekalo hlavní město. Zde jsem se nejvíc těšil na muzeum Christiana Ronalda, ale to bylo bohužel v neděli zavřené.

Po poledni jsme se vydali lanovkou k botanické zahradě Jardim Botânico da Madeira – nadšenci rostlin zde stráví celý den. Části botanické zahrady jsou stylizované podle světadílů a zemí. Po návštěvě botanické zahrady nás čekalo vrácení auta v půjčovně a poslední noc v hotelu u letiště před ranním brzkým odletem.

Madeira je nádherný ostrov, příště si na ni nechám více času, ideální by bylo alespoň 10–14 dní. Zajímavé by mohlo být spojení aktivní dovolené na Madeiře s plážovou dovolenou na sousedním ostrově Porto Santo, kam dojedete z Madeiry trajektem – tak třeba příště.

Zdroje:

https://visitmadeira.com/en/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Madeira_(souostrov%C3%AD)

https://www.madeirago.cz/banana-museum-of-madeira-bam/

https://www.bbc.com/travel/article/20240123-the-dark-history-behind-madeiras-famous-levadas

https://cs.wikipedia.org/wiki/Porto_Santo