Článek
V posledních dnech se veřejným prostorem rozvířila slova herečky Jaroslavy Obermaierové, která měla připomínku k moderátorce Pavlíně Wolfová. Uvedla, že by se za ni musel stydět její dědeček – legendární herec František Filipovský. Důvodem má být údajná neobjektivita a zaujatost Pavlíny Wolfové v politických debatách, které moderuje. Je na místě se k této kritice vyjádřit a zasadit ji do kontextu.
Profesionálka každým coulem
Pavlína Wolfová je moderátorka, která si svou pozici v českých médiích vybudovala nikoliv slavným jménem, ale desítkami let poctivé práce. Ať už šlo o rozhlas, televizi, nebo publicistiku, vždy se opírala o fakta, důslednost a především slušnost.
V době, kdy se novinářská etika mnohdy i bulvarizuje, zůstává Wolfová jednou z mála tváří, které si drží vysoký standard a profesionální vystupování.
Její politické debaty jsou známé tím, jak jsou vedeny korektně. Nechce připouštět manipulaci, ani není lhostejná ke sklouznutí k osobním útokům. Dovede být přiměřeně přísná na všechny stejně.
Neoprávněná kritika a bez důkazů
Slova Jaroslavy Obermaierové tak působí spíš jako emoce než fundovaná výtka. Že prý straní politikům z ODS. To jsou jen obecná, a vlastně zbytečná slova o nespravedlnosti a o tom, že by se dědeček za ni styděl.
A právě tady je problém – osobní útoky a soudy bez opory, které mohou zraňovat.
Navíc, argumentovat jménem někoho, kdo už nemůže odpovědět, je hodně nešťastné.
František Filipovský byl velkou postavou české kultury a nepochybně by byl hrdý na to, jak jeho vnučka přispívá k udržení demokratické diskuze. Ať už měl jakékoliv politické názory, určitě by ocenil novinářskou poctivost, a tu Pavlína Wolfová rozhodně má.
Síla slušnosti
Kritika novinářů je v demokracii normální a správná, když je věcná a podložená. Ale útoky na osobní čest, zvlášť s odkazem na rodinné vazby, do veřejného prostoru by neměly nepatřit.
Pavlína Wolfová si nezaslouží, aby jí byla připisována vina za domnělé politické sympatie. Zaslouží si respekt. Za to, jak drží laťku novinářské profese vysoko i v době, kdy to opravdu není lehké.
