Článek
Summit a domácí přetahovaná
Prezident si prosadil svoje,
v letadle místo také pro něj zbude.
Místo shody zase spor,
to je náš politický vzor.
Kdo na Summit vyrazí,
kdo se doma urazí?
Místo řešení důležitých věcí
sledujeme další kolo slovních přestřelek přeci.
Mezi Hradem a vládou jiskry létají,
oba tábory své pravdy uhájí.
Žaloba míří k Ústavnímu soudu,
veřejnost jen kroutí hlavou znovu.
Kdo zaujme první řadu,
kdo zůstane někde vzadu?
Když se spolu neshodnou,
těžko cestu společnou naleznou.
Jeden říká: „Stát je nade vším.“
Druhý: „Já to vidím jiným směrem.“
Místo jednotného vystoupení
přichází další rozdělení s hněvem.
Proč prezident o účast tolik stál,
to ví snad jen on sám.
Chce hájit zájmy republiky,
či vyslat vlastní politické signály?
Ozývají se různé dohady,
každý hledá svoje důvody.
Někdo mluví o prestiži,
jiný v tom vidí předvolební vizi.
Jedni věří, že jde o princip,
druzí v tom hledají politický trik.
Pravdu nakonec ukáže čas,
ne hlasitý spor a mediální hlas.
Ať už rozhodne soud jakkoliv,
prospěje to všem jen tehdy,
když Česká republika bude navenek působit
jako stát, který se umí spojit.
Ve světě nás neposuzují
podle hádek a osobních sporů,
ale podle schopnosti táhnout za jeden provaz spolu.
Česká země si zaslouží víc, než nekonečných politických tahanic.
