Článek
Motor zakašlal, zavrčel a pak se rozběhl. Zvuk nebyl hlasitý, spíš vytrvalý, monotónní. Alvin Straight seděl shrbený na staré zahradní sekačce a díval se na úzkou silnici před sebou. Pole po obou stranách se ještě leskla rosou. Bylo brzké ráno a slunce teprve hledalo cestu nad obzor.
Na okamžik zaváhal. Ne proto, že by nevěděl, kam jede. Ale proto, že si plně uvědomil, jak pomalu tam dorazí.
Pak zařadil rychlost. Asi 6 kilometrů v hodině. A vyrazil.
Telefonát, který přišel pozdě
Ještě před několika dny seděl na verandě svého domu v Laurens v Iowě. Poslouchal vítr v korunách stromů a vzdálený hukot silnice, po které projížděla auta rychlostí, jakou si už dávno nedokázal představit. Stáří přichází nenápadně. Ne jako náraz. Spíš jako postupné zmenšování světa.
Telefon zazvonil bez varování. Na druhém konci linky zaznělo jméno, které Alvin deset let nevyslovil: Lyle. Bratr. Mrtvice. Nemocnice ve Wisconsinu. Nejistá prognóza.
Deset let mlčení se v tu chvíli smrsklo do jediné otázky. Jestli ještě existuje čas.
Alvin věděl, že pokud zůstane sedět, už nikam nepojede. A věděl také, že kdyby měl čekat na ideální podmínky, nikdy se nepohne.
Muž, kterého formovalo 20. století
Alvin Straight se narodil v roce 1920. Dětství strávil v chudobě hospodářské krize. Dospělost přišla rychle a tvrdě – v uniformě americké armády. Sloužil během 2. světové války a později v Koreji. Nebyl důstojníkem. Nebyl hrdinou z propagandistických plakátů.
Byl jedním z milionů mužů, kteří se naučili snášet nepohodlí bez stížností.
Válka mu zanechala chronické bolesti a poškozené plíce. Později přišla cukrovka, zhoršující se zrak a zákaz řízení. Lékaři mu jednoduše řekli, že už nesmí sednout za volant auta.
Pro většinu lidí by to znamenalo konec pohybu. Pro Alvina to znamenalo hledání jiné cesty.
Americký Středozápad bez auta
Americký Středozápad není místem, kde se dá stárnout pohodlně bez auta. Autobusy jezdí sporadicky, vlaky se malým městům vyhýbají. Důchod sotva stačí na nájem, jídlo a léky. Cesta hromadnou dopravou by byla drahá, složitá a místy nemožná.
Ale Alvin měl stroj, který mu ještě nikdo nezakázal.
Ve stodole stála stará zahradní sekačka John Deere z poloviny 60. let. Robustní, zelenožlutá, pomalá. Maximální rychlost kolem 8 km/h v ideálních podmínkách. Alvin to věděl. Také věděl, že ideální podmínky mít nebude.
Za sekačku připojil malý přívěs. Naložil kanystry s benzínem, konzervy, vodu, nářadí a spacák. Žádný plán B. Jen sever. Směr Wisconsin. Přibližně 380 kilometrů, možná víc.
„Chtěl jsem vidět svého bratra dřív, než jeden z nás zemře,“ řekl později.
Zahradní sekačka John Deere. Autor: SeppVei, Wikimedia Commons. (public domain)
První kilometry: tělo proti rozhodnutí
První dny byly kruté. Tvrdé sedadlo, neustálé vibrace, slunce nad hlavou. Alvin jel většinou rychlostí 5 až 6 km/h. Pomaleji by se motor dusil. Rychleji by to nezvládlo tělo.
Každý kilometr se zapisoval do zad, kolen a páteře. Ruce brněly. Oči slzely. Přesto pokračoval. Ne proto, že by byl tak silný. Ale proto, že se už rozhodl.
Spal tam, kde se dalo. V příkopech, na okrajích polí, někdy pod širým nebem. Déšť ho promáčel. Slunce pálilo. Rána bolela víc než večery.
Ale motor pokaždé znovu naskočil.
Poruchy, peníze a čekání
Sekačka se porouchala několikrát. Alvin ji opravoval sám, s nářadím, které si vezl. Jednou mu došly peníze úplně. Zastavil. Rozložil spacák. Čekal několik dní, než mu přišel další důchod.
Nezlobil se. Nezoufal.
Čekání bylo možná nejtěžší. Nejet znamenalo přemýšlet. O hádce, která nebyla výbuchem, ale pomalým rozpadem. O tvrdohlavosti. O větách, které nikdy nezazněly.
Amerika, která spěchá
Auta ho míjela vysokou rychlostí. Někteří řidiči se smáli. Jiní zpomalovali. Nabízeli vodu, jídlo, opravu. Alvin pomoc přijímal zdrženlivě. Nechtěl být atrakcí. Nechtěl být symbolem.
Když se o něm začala zajímat média, odpovídal klidně. Bez patosu. Bez velkých slov. Starý muž na sekačce byl v kontrastu s Amerikou, která spěchala vpřed a neměla čas čekat.
Šest týdnů pomalého času
Cesta trvala 6 týdnů. Šest týdnů, během nichž se čas rozpadl na jednotlivé kilometry. Ráno. Start. Jízda. Bolest. Pokračování.
V době, kdy jiní urazí stejnou vzdálenost za pár hodin, Alvin potřeboval týdny. A právě v tom byl smysl celé cesty.
„Někdy musí člověk jet hodně dlouhou cestu oklikou, aby se mohl vrátit krátkou cestou správně,“ řekl později.
Poslední kilometry
Když se blížil k Blue River ve Wisconsinu, byl na hraně sil. Motor sotva držel. Poslední kilometry mu pomohl místní farmář. Ne proto, že by Alvin žádal. Ale proto, že bylo jasné, že tohle není obyčejná jízda.
Alvin zastavil sekačku před domem svého bratra a vypnul motor.
Ticho bylo jiné než to první. Bylo plné přítomnosti.
Proč ten příběh zůstává
Příběh Alvina Straighta není o zahradní sekačce. Je o odpovědnosti, která nekončí se stářím. O generaci, která byla zvyklá nést následky svých rozhodnutí. O tom, že některé dluhy se nedají splatit rychle.
V době rychlosti je jeho cesta připomínkou, že pomalost může být formou odvahy.
A že někdy je největším hrdinstvím prostě vyrazit.
Seznam použitých zdrojů:
1. Alvin Straight [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia [cit. 2026-02-16]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alvin_Straight
2. Alvin Straight travelled on his riding lawn mower [online]. KnowIt707 Blog [cit. 2026-02-16]. Dostupné z: https://knowit707.blogspot.com/2017/04/alvin-straight-traveled-on-his-riding.html
3. Alvin Straight’s Journey [online]. FactualAmerica.com [cit. 2026-02-16]. Dostupné z: https://www.factualamerica.com/behind-the-screenplay/alvin-straights-ride-the-true-tale-of-the-straight-story
4. Alvin Straight [online]. Justapedia.org [cit. 2026-02-16]. Dostupné z: https://justapedia.org/wiki/Alvin_Straight
5. Alvin and the lawn mower [online]. AFA Journal (1995) [cit. 2026-02-16]. Dostupné z: https://afajournal.org/past-issues/1995/february/alvin-and-the-lawn-mower/
6. That Time a 73-Year-Old World War II Vet Drove 240 Miles on a Riding Mower [online]. Military.com, 8 September 2023 [cit. 2026-02-16]. Dostupné z: https://www.military.com/off-duty/movies/2023/09/08/time-73-year-old-world-war-ii-vet-drove-240-miles-riding-mower.html
