Avro Arrow: Kanada postavila letoun budoucnosti. Pak ho nechala zničit

V hangáru hučely motory a stovky mužů nervózně sledovaly obrovský bílý stroj připravený na start. Psal se 25. březen 1958 a na základně v Maltonu nedaleko Toronta se schylovalo k okamžiku, který měl změnit dějiny kanadského letectví. Pilot Janusz Żurakowski pomalu posunul páku vpřed a letoun Avro Canada CF 105 Arrow se rozjel po dráze. Kovový obr s ostrým nosem a gigantickým delta křídlem zrychloval stále víc. Lidé kolem ranveje ani nedýchali.

Pak se stroj odlepil od země.

Kanada právě vyslala do vzduchu jednu z nejpokročilejších stíhaček planety.

Arrow nevypadal jako běžné letadlo své doby. Připomínal spíš technologii z budoucnosti. Dlouhý štíhlý trup, mohutná křídla bez klasických ocasních ploch a výkon, který měl překonat většinu tehdejší konkurence. V době, kdy mnohé armády stále spoléhaly na konstrukce vycházející z druhé světové války, Kanaďané navrhovali stroj schopný letět více než dvojnásobnou rychlostí zvuku.

Jenže o necelý rok později přišel rozkaz, který dodnes Kanaďané označují za jednu z největších národních katastrof v oblasti techniky. Program Arrow byl okamžitě zrušen. Prototypy měly být rozřezány, výkresy spáleny a celý projekt vymazán z existence.

Strach z jaderné války

Po druhé světové válce se svět změnil v nervózní šachovou partii mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Obě supervelmoci budovaly obří flotily bombardérů schopných nést atomové zbraně. Kanada se ocitla přímo mezi nimi. Sovětské bombardéry letící přes Arktidu mohly v případě války zamířit právě přes kanadské území.

Ottawa chtěla letoun, který dokáže nepřítele zachytit vysoko nad severem ještě před dosažením amerických měst. Zadání bylo extrémně náročné. Nový stroj měl létat rychlostí Mach 2 (dvojnásobek rychlosti zvuku, v závislosti na letové výšce přibližně 2 100 až 2 470 km/h), operovat ve výškách přes 15 kilometrů a nést moderní raketovou výzbroj.

Mnozí odborníci považovali podobné požadavky za téměř nemožné.

Společnost Avro Canada ale přišla s odvážným návrhem. CF 105 Arrow měl být obrovský dvoumotorový přepadový interceptor s elektronikou, která v některých směrech předběhla dobu o celé roky. Letoun měl používat pokročilé radarové systémy a automatizované řízení palby v éře, kdy velká část vojenských letadel stále využívala poměrně jednoduché analogové přístroje.

Ještě ambicióznější byly motory Orenda Iroquois. Ty měly patřit mezi nejsilnější proudové motory světa. Kanada se tak nesnažila jen vyrobit moderní stíhačku. Pokoušela se vytvořit kompletní špičkový letecký průmysl schopný konkurovat Američanům i Britům.

Letadlo z jiné doby

Když byl Arrow 4. října 1957 slavnostně představen veřejnosti, působil jako zjevení. Obrovský bílý stroj vypadal vedle ostatních letadel téměř mimozemsky. Symbolické bylo i datum. Ve stejný den Sovětský svaz vypustil Sputnik 1 a svět vstoupil do kosmického věku.

První testovací lety dopadly překvapivě dobře. Zkušební piloti popisovali stroj jako stabilní, rychlý a mimořádně pokročilý. A to létal ještě s dočasně použitými americkými motory Pratt and Whitney J75. Výkonnější Iroquois měly výkony posunout ještě dál.

Podle některých odhadů mohl Arrow dosahovat rychlosti přes Mach 2 a ve vysokých rychlostech zůstával neobvykle dobře ovladatelný. Letoun měl navíc značný dolet a velký vnitřní prostor pro nesení řízených střel.

V mnoha směrech šlo o stroj, který připomínal spíš letadla šedesátých a sedmdesátých let než polovinu let padesátých.

Černý pátek

Jenže svět se mezitím změnil.

Vojenské plánovače začaly stále více děsit mezikontinentální balistické rakety. Někteří politici začali tvrdit, že klasické bombardéry brzy ztratí význam a drahé přepadové stíhačky budou zastaralé ještě před dokončením výroby.

Do toho přišly astronomické náklady.

Vývoj Arrow spolykal obrovské množství peněz a Kanada nebyla ekonomickou supervelmocí. Nová vláda premiéra Johna Diefenbakera začala projekt vnímat jako příliš drahý hazard.

Dne 20. února 1959 přišel okamžik, který vstoupil do dějin jako Black Friday.

Program Arrow byl okamžitě ukončen.

Nešlo jen o zastavení výroby. Vláda nařídila zničit téměř vše. Prototypy, součástky, výrobní přípravky i technickou dokumentaci. Dělníci, kteří ještě nedávno budovali technologický zázrak, sledovali rozřezávání letadel autogeny.

Mnozí tomu nemohli uvěřit.

Existují svědectví zaměstnanců, kteří si tajně odnášeli části dokumentace nebo malé kovové součástky jako památku na projekt, jenž měl změnit budoucnost země.

Mozky pro Ameriku

Následky byly obrovské. Přibližně čtrnáct tisíc lidí přišlo o práci okamžitě. Další desítky tisíc pracovních míst zmizely nepřímo.

Kanada navíc přišla o celou generaci špičkových inženýrů. Mnoho odborníků odešlo do Spojených států. Někteří později pracovali na amerických nadzvukových letounech, jiní se podíleli na kosmickém programu NASA a projektu Apollo.

Ironie byla bolestivá. Země, která dokázala vytvořit jeden z technologicky nejodvážnějších letounů své doby, se svého vlastního úspěchu vzdala právě ve chvíli, kdy mohl začít přinášet výsledky.

Dodnes se vedou spory, zda bylo zrušení Arrow nevyhnutelné. Část odborníků tvrdí, že Kanada si projekt jednoduše nemohla dovolit. Jiní věří, že šlo o katastrofální politické rozhodnutí, které zničilo budoucnost kanadského leteckého průmyslu.

Legenda, která neumřela

Přesto Arrow nikdy nezmizel z paměti lidí. V Kanadě se stal téměř národní legendou. Vznikly knihy, filmy, dokumenty i repliky letounu. Dodnes se objevují spekulace, že některé části dokumentace byly tajně zachráněny a že jeden z prototypů mohl uniknout zničení.

Důkazy pro podobné teorie chybí. Přesto ukazují, jak silně příběh Arrow působí i po téměř sedmdesáti letech.

CF 105 Arrow nebyl jen vojenský letoun. Byl symbolem okamžiku, kdy Kanada uvěřila, že může patřit mezi technologické giganty světa. A právě proto jeho zánik dodnes vyvolává emoce.

Protože někdy nestačí postavit stroj budoucnosti. Ještě je potřeba přesvědčit politiky, aby mu dovolili vzlétnout.

Seznam použitých zdrojů:

1. WIKIPEDIA. Avro Canada CF-105 Arrow [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Avro_Canada_CF-105_Arrow

2. GOVERNMENT OF CANADA. CF-105 Arrow [online]. Dostupné z: https://www.canada.ca/en/air-force/services/aircraft/cf-105.html

3. THE ROYAL CANADIAN MINT. From Lift Off to Legendary: The Lore Behind the Avro Arrow [online]. Dostupné z: https://www.mint.ca/en-us/blog/2025-05-avro-arrow-lore

4. TORONTO HISTORICAL ASSOCIATION. Avro Arrow [online]. Dostupné z: https://www.torontohistory.net/avro-arrow/

5. EBSCO RESEARCH STARTERS. Avro Arrow (aircraft) [online]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/research-starters/history/avro-arrow-aircraft

6. NATIONAL RESEARCH COUNCIL CANADA. About the collection – Avro Canada CF-105 Arrow [online]. Dostupné z: https://nrc-digital-repository.canada.ca/eng/avro/about/