Bob Semple Tank: Tank z traktoru, kterému se smál celý svět

Motor duněl tak hlasitě, že přehlušil rozhovory vojáků postávajících podél prašné cesty. Pásy se pomalu zakously do štěrku a několik desítek tun kovu se dalo do pohybu. Muži v uniformách mlčky sledovali nezvyklý kolos, který se sunul vpřed rychlostí pomalu jdoucího člověka. Z úzkých střílen vykukovaly hlavně kulometů a vysoká hranatá nástavba z vlnitého plechu působila dojmem, jako by někdo postavil malý dům na podvozek stavebního stroje.

Někteří přihlížející si nedokázali odpustit úsměv. Jiní však žádný důvod k pobavení neviděli. Psal se rok 1941 a ve světě probíhala největší válka v dějinách. A před nimi se pohybovalo jediné obrněné vozidlo, které jejich země dokázala vlastními silami postavit.

Dnes fotografie Bob Semple Tanku obvykle doprovází posměšné komentáře. Na internetu bývá označován za nejhorší tank historie a jeho podivný vzhled se stal vděčným materiálem pro vtipy. Jen málokdo si ale položí otázku, proč vůbec vznikl. Když se totiž přeneseme do první poloviny čtyřicátých let, začne celý příběh dávat mnohem větší smysl.

Ostrovní stát na konci světa

Nový Zéland leží více než osmnáct tisíc kilometrů od Londýna. Ve třicátých letech minulého století se právě vzdálenost považovala za jednu z jeho největších výhod. Války se odehrávaly převážně v Evropě a obyvatelé ostrovů měli pocit, že oceán představuje dostatečnou ochranu před většinou hrozeb.

Tento pocit bezpečí se rozplynul v září 1939. Když nacistické Německo napadlo Polsko, Nový Zéland jako součást britského impéria vstoupil do války po boku Spojeného království. Tisíce dobrovolníků zamířily do Evropy a severní Afriky. Společně s nimi odplouvala i značná část moderní výzbroje.

Zpočátku se zdálo, že boje zůstanou daleko. Jenže události nabraly rychlý spád. V květnu 1940 zahájilo Německo bleskovou ofenzivu proti západní Evropě. Belgii, Nizozemsko i Lucembursko přemohlo během několika dnů a Francie, považovaná za jednu z nejsilnějších vojenských mocností světa, kapitulovala za pouhých šest týdnů.

Británie náhle stála proti Hitlerovi téměř sama.

Veškerá výroba zbraní se soustředila na obranu samotných Britských ostrovů. Tanky i letadla byly potřeba doma. Na vzdálený Nový Zéland už nezbývaly ani výrobní kapacity. A země si začala uvědomovat nepříjemnou skutečnost. Pokud by někdo zaútočil na její území, nemusela by dorazit žádná pomoc.

Nebezpečí přichází z opačné strany

Evropská válka nebyla jedinou hrozbou. V Asii sílilo Japonské císařství, které už několik let vedlo válku v Číně a postupně rozšiřovalo svůj vliv v celém Tichomoří. Japonští vojenští plánovači otevřeně počítali s dalším postupem na jih, kde se nacházely kolonie bohaté na ropu a další strategické suroviny.

Novozélandská vláda sledovala vývoj s rostoucími obavami. Ostrovní stát měl jen omezené ozbrojené síly a prakticky žádné moderní tanky. Obrněná vozidla představovala tehdy nezbytnou součást každé moderní armády. Přitom Nový Zéland neměl továrny schopné vyrábět tankové motory, převodovky ani pancéřovou ocel potřebnou pro výrobu tanků.

Když 7. prosince 1941 japonské letouny zaútočily na americkou základnu Pearl Harbor, změnil se celý Tichomořský region během jediného dne. Následoval rychlý sled japonských vítězství. Padl Hongkong, Filipíny, Malajsko i Singapur, který byl dlouhá léta považován za nedobytnou britskou pevnost. O několik dní později začaly bomby dopadat na australský Darwin, vzdálený od Nového Zélandu jen několik hodin letu tehdejších bombardérů.

Ve Wellingtonu zavládlo přesvědčení, že pokud Japonci budou pokračovat stejným tempem, mohou se jednou objevit i u novozélandských břehů.

Když není co koupit, musí se to vyrobit

Za normálních okolností by vláda jednoduše objednala tanky v Británii nebo Spojených státech. Jenže válka změnila pravidla. Britské továrny pracovaly na hranici svých možností a Američané ještě před vstupem do války nestačili pokrývat ani vlastní potřeby. Čekací doby se počítaly na mnoho měsíců a nikdo nedokázal zaručit, že objednaná vozidla skutečně dorazí.

Právě tehdy vstoupil do příběhu muž, jehož jméno dnes znají nadšenci do vojenské historie.

Robert Semple byl politik, kterého by si s konstruktérem tanků spletl jen málokdo. Před vstupem do politiky pracoval jako horník a několikrát se dostal do konfliktu s úřady kvůli organizování stávek. Vystupoval přímočaře a věřil, že i složité problémy mají řešení.

Jako ministr veřejných prací měl pod kontrolou rozsáhlý park stavebních strojů. Když armáda upozorňovala na nedostatek obrněné techniky, Semple se odmítal smířit s tím, že Nový Zéland musí čekat na pomoc ze zahraničí. Podle jeho názoru bylo lepší postavit tank vlastními silami než nemít žádný.

Tato myšlenka se dnes může zdát naivní. V létě roku 1940 však zněla překvapivě logicky.

Nápad, který rozdělil celou zemi

Semple nevymýšlel tank od úplného začátku. Pozornost jeho spolupracovníků upoutal americký projekt Disston Tractor Tank, který rovněž využíval pásový traktor jako základ improvizovaného obrněného vozidla. Nešlo o špičkovou techniku, ale dokazoval, že podobná cesta je možná.

Novozélandští technici proto začali přemýšlet, co mají k dispozici. Odpověď našli poměrně rychle. Po celé zemi pracovaly desítky robustních pásových traktorů Caterpillar D8. Byly spolehlivé a zvládaly i náročný terén. Nebyly sice navrženy pro boj, ale představovaly jediný stroj, který bylo možné okamžitě přestavět.

Rozhodnutí padlo. Z obyčejného stavebního traktoru měl vzniknout tank, který bude chránit Nový Zéland před nepřítelem.

Jen málokdo tehdy tušil, že se rodí jedno z nejznámějších improvizovaných obrněných vozidel druhé světové války. A ještě méně lidí si dokázalo představit, že jeho jméno si lidé budou připomínat i o více než osmdesát let později.

Zrod obra z vlnitého plechu

Konstruktéři stáli před obyčejným pásovým traktorem Caterpillar D8. Tento stroj měl za sebou tisíce hodin při stavbě silnic nebo přípravě stavebních pozemků. Měl silný motor a dokázal se pohybovat i tam, kde by běžný nákladní automobil zapadl. To z něj činilo vhodný základ pro improvizovaný obrněnec. Zároveň však nesl jedno zásadní omezení. Nikdy nebyl navržen jako bojové vozidlo.

Na podvozku začala vyrůstat vysoká ocelová konstrukce připomínající kostru malé budovy. Tu následně pokryly vlnité ocelové plechy. Právě ony daly tanku jeho nezaměnitelný vzhled. Dodnes se traduje, že konstruktéři věřili, že zvlněný povrch bude střely odrážet podobně jako šikmý pancíř. Skutečnost byla mnohem prozaičtější. Nový Zéland jednoduše neměl pancéřovou ocel potřebnou pro výrobu tanků, a tak použil materiál, který byl k dispozici. Vlnitý plech sice představoval lepší ochranu než nechráněná kabina traktoru, proti protitankovým zbraním nebo dělostřelecké palbě však neměl žádnou šanci.

Samotná stavba probíhala překvapivě improvizovaně. Vozidlo nevznikalo ve specializované zbrojovce, ale v dílnách ministerstva veřejných prací. Mnoho součástí se přizpůsobovalo až během montáže a technici často hledali řešení metodou pokusů a omylů. Byla to práce lidí, kteří měli zkušenosti se stavební technikou, nikoliv s konstrukcí tanků.

Když byl první prototyp dokončen, budil respekt především svou velikostí. Na výšku měřil přibližně 3,65 metru, tedy téměř o metr více než většina tehdejších tanků. Jeho hmotnost dosahovala asi 25 tun. Na fotografiích působí nezvykle mohutně, ale při pohledu zblízka musel být ještě působivější. Problém spočíval v tom, že stejně nápadně musel působit i pro nepřátelského střelce.

Místa nebylo nazbyt

Interiér připomínal spíše strojovnu než bojový prostor. Posádku tvořilo šest až osm mužů. Každý měl přesně určený úkol, přesto se všichni museli pohybovat ve velmi stísněných podmínkách. Nad hlavami vedly nosníky konstrukce a všude kolem byly uloženy zásobníky střeliva.

Výzbroj tvořilo šest lehkých kulometů Bren ráže .303. Jeden mířil dopředu, další chránily boky i zadní část vozidla. Myšlenka byla jednoduchá. Tank měl být schopen vést palbu do všech směrů současně a odrazit útok pěchoty z různých stran.

Rozmístění zbraní však přineslo nečekané komplikace. Pro jednoho z kulometčíků už uvnitř nezbylo místo. Musel proto ležet na matraci položené přímo nad motorem. Nešlo o nouzové řešení při zkouškách, ale o součást plánovaného uspořádání posádky. Motor pod ním vydával vysokou teplotu a neustálý hluk. Dlouhodobý boj v takových podmínkách by byl mimořádně vyčerpávající.

Ani výhled z vozidla nebyl dobrý. Malé pozorovací štěrbiny poskytovaly jen omezený rozhled a vysoká konstrukce vytvářela řadu slepých úhlů. To představovalo vážný problém zejména při pohybu v členitém terénu nebo mezi budovami.

První jízdy odhalily nepříjemnou pravdu

Jakmile se těžký kolos rozjel, začaly se objevovat slabiny, které nebylo možné přehlédnout. Traktorový motor měl dostatek síly pro tahání zemních strojů, nikoliv však pro obrněné vozidlo s několikatunovou nástavbou. Tank se po silnici pohyboval maximální rychlostí kolem 24 kilometrů za hodinu, v náročnějším terénu však pouze 5 až 10 kilometrů za hodinu. Ještě větší potíže způsobovala převodovka. Při řazení bylo často nutné téměř zastavit, což by v boji znamenalo snadný cíl.

Vysoké těžiště způsobovalo nepříjemné naklánění při překonávání nerovností. Každá větší díra nebo prudší svah rozkýval celý stroj. Posádka uvnitř narážela do stěn a kulometčíci jen obtížně udržovali zbraně na cíli.

Silné vibrace představovaly další problém. Přenášely se z motoru do celé konstrukce a rozvibrovaly prakticky všechno, co bylo uvnitř. Zaměřování za jízdy bylo velmi obtížné a přesná střelba se stávala spíše otázkou štěstí.

Ani komunikace mezi členy posádky nebyla jednoduchá. Hluk motoru a rachot pásů přehlušovaly většinu povelů. To snižovalo schopnost rychle reagovat na měnící se situaci.

Kritika přichází dříve než nepřítel

Když byl Bob Semple Tank předveden armádním představitelům a veřejnosti, reakce byly velmi rozporuplné. Část přítomných oceňovala skutečnost, že se malý stát dokázal pustit do vývoje vlastního obrněného vozidla. Jiní však nedokázali přehlédnout jeho nedostatky.

Novináři upozorňovali na neobvykle vysokou siluetu, která z tanku činila snadno zasažitelný cíl. Kritizovali také slabou ochranu i obtížnou ovladatelnost. Některé zahraniční listy přinesly fotografie vozidla s ironickými komentáři a během několika měsíců se z něj stal objekt posměchu.

Nejtvrdší kritika však přicházela od vojáků, kteří měli s obrněnou technikou zkušenosti. Uvědomovali si, že moderní tank musí být především pohyblivý a dobře chráněný. Bob Semple Tank nesplňoval ani jednu z těchto podmínek. Přesto většina z nich uznávala jednu věc. V době, kdy Nový Zéland neměl téměř žádná obrněná vozidla, představoval alespoň pokus něco změnit.

V té době však už události ve světě nabíraly nový směr. Na obzoru se objevovala pomoc, která měla rozhodnout nejen o osudu podivného tanku z vlnitého plechu, ale i o bezpečnosti celého Nového Zélandu.

Po vstupu Spojených států do druhé světové války se začala situace v Tichomoří obracet ve prospěch Spojenců. Na Nový Zéland postupně dorazila moderní obrněná technika, která improvizovaný Bob Semple Tank rychle zastínila. Celkem vznikly pouze tři exempláře a žádný z nich nikdy nezasáhl do boje. Jakmile pominula bezprostřední hrozba invaze, projekt byl ukončen, vozidla rozebrána a žádný z nich se nedochoval.

Nejhorší tank historie, nebo symbol odhodlání?

Z čistě technického hlediska měl Bob Semple Tank k dokonalosti daleko. Byl vysoký, pomalý, špatně chráněný a nikdy nezasáhl do boje. Přesto by bylo nespravedlivé označit ho jen za nejhorší tank historie. Vznikl v době, kdy Nový Zéland neměl vlastní tankový průmysl ani jistotu, že se v případě útoku dočká pomoci spojenců. Byl produktem mimořádné situace, nikoli běžného vojenského vývoje.

Právě proto zůstává Bob Semple Tank dodnes jedním z nejznámějších improvizovaných obrněnců druhé světové války. Neproslavil se svými bojovými úspěchy, ale příběhem lidí, kteří se tváří v tvář možné invazi rozhodli jednat místo čekání. Nebyl to tank, který změnil válku, ale dodnes připomíná, jak daleko může zajít snaha ubránit vlastní zemi.

Seznam použitých zdrojů:

1. MILITARY HISTORY NOW. Tanks for Nothing – New Zealand's Regrettable WW2-Era Fighting Machine [online]. Dostupné z: https://militaryhistorynow.com/2013/11/05/tanks-for-nothing-new-zealands-regrettable-ww2-era-fighting-machine/

2. TANK AFV. Bob Semple Tank (1940) [online]. Dostupné z: https://tank-afv.com/ww2/NewZealand/Bob_Semple_Tank.php

3. WAR HISTORY ONLINE. The Bob Semple Tank: One Of The Most Ridiculous Tank Designs Ever [online]. Dostupné z: https://www.warhistoryonline.com/military-vehicle-news/the-bob-semple-tank-ridiculous.html

4. WIKIPEDIA. Bob Semple tank [online]. Wikimedia Foundation. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bob_Semple_tank

5. YOUTUBE. The Bob Semple Tank [video online]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=1XSFIlDf-Cg