Hlavní obsah
Věda a historie

Britský Stalingrad: Zapomenutá bitva o Kohimu (1944)

Foto: NPC/ChatGPT

Zapomenutá bitva v horách Indie zastavila japonskou invazi a změnila průběh války v Asii. Kohima – místo, kde se bojovalo o impérium i holé přežití.

Článek

Mlha se lepila na kůži jako studený hadr. Nebyla to exotická Indie z pohlednic, ale chladné, vlhké hory, kde noc přinášela třes a den zápach rozkladu. Britský pěšák ležel v mělkém zákopu vyhloubeném do hlíny a kamení. Před sebou měl nízkou kamennou zeď. Za ní byl tenisový kurt.

Ještě před několika měsíci tu koloniální úředníci v bílých košilích hráli tenis, popíjeli gin a řešili byrokracii impéria. Teď byla síť roztrhaná, antuka rozrytá granáty a kolem ležela mrtvá těla. Některá britská, některá japonská. Některá tu byla už příliš dlouho.

Na druhé straně kurtu byli Japonci. Tak blízko, že bylo slyšet jejich dech. Tak blízko, že bylo možné zahlédnout oči ve tmě. Vzdálenost mezi nepřáteli se měřila v metrech, někdy v krocích. Válka se zde smrskla na primitivní zápas o prostor, jídlo a čas.

Kohima. Jméno, které téměř nikdo nezná. A přesto právě tady se rozhodovalo o osudu celé britské Asie.

Válka mimo záběry kamer

Druhá světová válka má své slavné obrazy: tanky v Normandii, ruiny Stalingradu, Berlín v plamenech. Jenže zatímco se pozornost světa soustředila na Evropu, v jihovýchodní Asii probíhala válka stejně krutá, možná ještě krutější.

Byla to válka v džungli, kde se bojovalo s nepřítelem i s přírodou. Válka, kde malárie zabíjela stejně spolehlivě jako kulky. Válka, kde se těla rozkládala rychleji, než je bylo možné pohřbít.

Bitva o Kohimu do této války patří. Ne jako okrajová epizoda, ale jako jeden z jejích klíčových momentů.

Japonské ambice a sen o Indii

Na začátku roku 1944 se Japonské císařství stále tvářilo jako nebezpečný protivník. Přestože se situace v Pacifiku začínala obracet, velení japonské armády věřilo, že na pevnině může zasadit Spojencům rozhodující úder.

Indie byla symbolem. Zdrojem vojáků, materiálu i prestiže. Její pád by otřásl Britským impériem v samotných základech. Generál Renja Mutaguči proto prosadil plán operace U-Go – odvážnou, až šílenou ofenzívu přes barmské hory do Indie.

Plán počítal s tím, že tři japonské divize, dohromady kolem 85 000 mužů, proniknou extrémním terénem, rozdrtí britskou 14. armádu a obsadí Imphal a Kohimu. Logistika byla podceněna. Zásoby omezené. Počítalo se s tím, že vojáci budou žít z ukořistěných britských skladů.

Byl to hazard. A Kohima se stala místem, kde se tento hazard zlomil.

Foto: Autor neznámý/Wikimedia Commons, volné dílo

Útok Japonců na Kohimu v roce 1944. Autor neznámý. (public domain)

Proč právě Kohima

Kohima nebyla velké město. Nebyla průmyslovým centrem ani pevností. Ležela však na hřebeni, který ovládal jedinou silnici spojující železniční uzel Dimapur s Imphalem. Touto silnicí proudily zásoby, munice, posily. Bez ní by britské jednotky v Imphalu byly odříznuty.

Kdo držel Kohimu, držel klíč k severovýchodní Indii.

Když Japonci koncem března 1944 Kohimu obklíčili, měli převahu. Přibližně 15 000 japonských vojáků stálo proti zhruba 2 500 britským a indickým obráncům. Poměr sil byl drtivý.

Obležení: pomalé umírání

Obležení Kohimy nebylo jednou bitvou, ale sérií nepřetržitých střetů. Japonci útočili z džungle, často v noci, bez varování. Obránci se zakopávali, přesouvali, improvizovali.

Zásoby rychle docházely. Voda byla na příděl. Jídlo se dělilo na malé porce. Ranění leželi v provizorních krytech, často bez léků. Nemocnice se stala cílem dělostřelecké palby.

Mrtví se někdy nedali pohřbít. Leželi v zákopích, v kráterech po granátech, na svazích kopců. Zápach rozkladu se mísil s kouřem a vlhkem džungle.

Tenisový kurt jako bojiště dějin

Tenisový kurt u místní rezidence se stal nejznámějším symbolem bitvy. Ne proto, že by byl strategicky důležitý, ale proto, že zde byla válka nahnána do absurdní intimity.

Zákopy obou stran byly místy vzdálené jen šest až osm metrů. Granáty létaly přes zeď. Kulky se odrážely od kamenů. Vojáci po sobě házeli granáty, slyšeli výkřiky raněných, někdy i poslední slova.

Historici později popsali boje na kurtu jako jedny z nejintenzivnějších pěchotních střetů celé druhé světové války.

Vzduch jako rozhodující faktor

Zásadní zlom přineslo letectvo. Spojenci dokázali využít vzdušné zásobování v dosud nevídaném rozsahu. Letadla shazovala munici, potraviny, léky i posily přímo na obležené pozice.

Jen během dubna 1944 bylo do oblasti dopraveno několik tisíc tun materiálu. Japonci nic takového neměli. Jejich zásobovací linie se táhly stovky kilometrů džunglí. Jídlo došlo. Munice došla. Síly došly.

Protiútok a zhroucení ofenzívy

Když se 18. dubna 1944 probily první britské posily z Dimapuru, bitva vstoupila do nové fáze. Obrana se změnila v útok. Postup byl pomalý, krvavý, metr po metru. Japonci se bránili fanaticky, ale jejich stav byl beznadějný.

Ústup se změnil v katastrofu. Odhaduje se, že z přibližně 85 000 nasazených japonských vojáků bylo kolem 53 000 zabito, zraněno nebo zemřelo na nemoci a hlad. Mnozí padli během ústupu, vyčerpáni, bez jídla, neschopni pokračovat.

Spojenecké ztráty byly rovněž těžké: v bitvách u Kohimy a Imphalu zahynulo kolem 4 000 mužů a více než 10 000 bylo zraněno. Přesto šlo o vítězství, které změnilo válku.

Foto: Autor:Official photographer of No.9 Army Film and Photographic Unit/Wikimedia Commons, volné dílo

Bitva o Kohimu: Pohled na bojiště na Garrison Hill. Autor: Official photographer of No.9 Army Film and Photographic Unit. (public domain)

Největší porážka japonské pozemní armády

Bitvy u Kohimy a Imphalu jsou dnes považovány za největší porážku japonské pozemní armády ve druhé světové válce. Po létě 1944 už Japonsko nikdy nepodniklo velkou ofenzívu na pevnině. Spojenci převzali iniciativu, osvobodili Barmu a otevřeli cestu zpět do jihovýchodní Asie.

Indie zůstala nedobyta.

Proč „britský Stalingrad“

Winston Churchill nazval Kohimu „britským Stalingradem“ z prostého důvodu. Stejně jako u Volhy zde byla zastavena zdánlivě nezadržitelná ofenzíva. Stejně jako tam zde došlo ke zlomu, po němž se válka obrátila.

Rozdíl byl jen v paměti světa.

V těch horách se nerozhodovalo jen o bitvě. Rozhodovalo se o tom, zda se válka rozšíří do Indie. Kohima obstála. A přesto zůstala téměř zapomenutá.

Seznam použitých zdrojů:

1. Battle of Kohima [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia [cit. 2026-01-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Kohima

2. Kohima [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2026-01-04]. Dostupné z: https://www.britannica.com/place/Kohima

3. Battles of Imphal and Kohima [online]. The Royal British Legion [cit. 2026-01-04]. Dostupné z: https://www.britishlegion.org.uk/get-involved/remembrance/what-were-remembering-this-year/battles-of-kohima-and-imphal

4. Operation U-Go [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia [cit. 2026-01-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_U-Go

5. The ‚Forgotten Battle‘ of Imphal-Kohima in 1944, When the Japanese Almost Invaded India [online]. IndiaTimes, 2023 [cit. 2026-01-04]. Dostupné z: https://www.indiatimes.com/news/india/the-forgotten-battle-of-imphal-kohima-in-1944-when-the-japanese-almost-invaded-india-605536.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz