Článek
Začínalo se šeřit, když kolem šesté hodiny ranní stoupala od řeky Koloči mlha. Byla hustá, těžká, a zahalovala krajinu tak, že se zdála být mrtvá a tichá. Jen z dálky bylo slyšet občasné ržání koní a tlumené povely důstojníků. V té chvíli se z mlhy začaly vynořovat první siluety francouzských děl. Hlaveň za hlavní, kola zabořená v zemi a kolem nich mužstvo, které se chystalo na den, o němž všichni tušili, že bude krvavý.
Napoleon sledoval krajinu z vyvýšeniny nedaleko řeky, jeho zrak byl klidný, tvář bez emocí. Ale uvnitř cítil, že se nachází na prahu okamžiku, který může rozhodnout nejen o válce, ale o celé jeho kariéře. V jeho armádě bylo přes 130 000 mužů – vojáci, kteří prošli půlkou Evropy, muži s tvářemi spálenými sluncem Španělska, s jizvami z bitev u Austerlitzu či Wagramu. Naproti nim generál Kutuzov, starý a nemocný, ale s neochvějnou vůlí, měl pod sebou přibližně 120 000 Rusů. Ti věděli, že brání vlastní půdu, a ta se brání jinak než cizí.
Když zazněly první výstřely, mlha se rozechvěla a země se otřásla. Rachot bubnů se rozléhal po polích a dříve než se obloha stačila rozzářit červánky, byla už naplněna dýmem z pušek. V ten úsvit Evropa vstoupila do svého nejkrvavějšího dne.
První úder: Bagrationovy šípy
Krátce po šesté udeřil maršál Davout a princ Eugen na levé křídlo Rusů, kde stály Bagrationovy šípy – systém polních opevnění, který ruské vojáky částečně chránil. Šlo o zemní valy, palisády, improvizovaná opevnění, která však v očích obránců znamenala poslední naději. Francouzské kolony postupovaly s bubny a vlajkami, mušketové salvy řezaly ranní mlhu a každý krok vpřed byl vykoupen desítkami mrtvých.
Boje tu byly šílené. Útoky a protiútoky se střídaly tak rychle, že bylo těžké říci, komu opevnění vlastně patří. Francouzští granátníci vpadli do zákopů, aby je po hodině opět ztratili, když se Rusové vrhli vpřed s bajonety. Uprostřed tohoto pekla padl generál Bagration, smrtelně zasažen úlomkem dělové koule. Jeho vojáci na chvíli zaváhali, pak je ale ztráta velitele uvrhla do zuřivého běsnění. Bylo to, jako by chtěli pomstít jeho krev a francouzské útoky se měnily v řeku, která se rozbíjí o skálu.
Peklo u Borodina
Zatímco se levé křídlo topilo v krvi, na pravém se sváděl boj o vesnici Borodino. Poniatowského Poláci museli dům od domu dobývat hořící vesnici. Střechy se bortily, stodoly se měnily v pevnosti, ulice v masové hroby. Každá stodola, každý dvůr byl zaplacen krví desítek vojáků. Ti, kdo přežili, později vzpomínali, že se jim zdálo, jako by celá vesnice hořela a oni bojovali ne proti lidem, ale proti ohni a kouři.
Raevského reduta: srdce bitvy
Kolem jedenácté hodiny se boje přesunuly ke středu ruských linií. Tam stála Raevského reduta, mohutný zemní val, který chránila silná baterie děl. To byl nejvýznamnější bod, a obě strany to věděly. Francouzské jednotky útočily v mohutných vlnách, kyrysníci se vrhali vpřed ve třpytící se zbroji, pěchota šla s bajonety napřed. Rusové čekali v zákopech, kde se bojovalo z bezprostřední blízkosti. Děla střílela tak blízko, že šrapnely rozervávaly nepřátelům těla přímo před očima obránců.
Reduta během několika hodin třikrát změnila majitele. Když ji Francouzi konečně dobyli, ležely v jejích příkopech hromady mrtvých lidí a koní. Bylo to místo, které přeživší nazývali „srdcem pekla“.
Chirurg Larrey psal, že se pole proměnilo ve „strašlivý lazaret“. Tisíce raněných se svíjelo na zemi, volali o vodu, o lékaře, o slitování. Koně se váleli v krvi a mezi nimi projížděla děla, která drtila těla pod koly. Už to nebyla bitva – byla to smrt, která pohlcovala vše.
Napoleonovo váhání
A právě v těch chvílích měl Napoleon možnost rozhodnout. V záloze stála jeho garda – nejoddanější a nejzkušenější vojáci, kteří nikdy neprohráli. Byli připraveni, odpočatí, s očima upřenýma k císaři. Maršálové žádali útok. Davout i Ney věřili, že jediný mohutný nápor gardy prorazí ruskou obranu a bitvu ukončí.
Napoleon však zůstal stát, mlčel a díval se na bojiště zahalené dýmem. V jeho hlavě se odehrávala tichá bitva. Věděl, že pokud garda selže, nezůstane mu už žádná rezerva. Věděl, že stojí tisíce kilometrů od Paříže, v nepřátelské zemi, kde každá vesnice může shořet, každá řeka zamrznout. A přesto – byla to jeho chvíle, jeho jediná šance na rozhodující vítězství. Přesto gardu neposlal.
Bylo to krátké, ale osudové váhání. Možná šlo o strach, možná o chladnou kalkulaci, možná o únavu člověka, který už věděl, že jeho hvězda klesá. Generál Rapp později napsal: „Tato nerozhodnost stála císaře vítězství.“ Pro jeho vojáky, kteří umírali u redut a šípů, to byla chvíle, kdy pochopili, že jejich císař váhá. A to bylo smrtelnější než ruská děla.
Soumrak nad krvavým polem
K večeru, když poslední salvy utichaly, zapadalo slunce do kouře. Pole byla pokryta mrtvými. Přes 70 000 mužů padlo nebo bylo zraněno – 35 000 Francouzů a 45 000 Rusů. Vojáci bloudili mezi těly, napájeli raněné vodou, hledali své přátele. Pach krve, střelného prachu a spáleného dřeva byl tak silný, že se vryl do paměti na celý život.
Cena vítězství
Francouzi drželi bojiště, ale jejich vítězství bylo prázdné. Rusové ustoupili spořádaně, jejich armáda nebyla zničena. Moskva padla, ale hořela – a místo triumfu čekala Napoleona zkáza. Borodino se tak stalo dnem, kdy se Francie ocitla na vrcholu své moci, ale zároveň začala její cesta dolů. Den, kdy Napoleon, muž plný rozhodnosti a železné vůle, poprvé zaváhal. Den, kdy Evropa pochopila, že říše založená na neporazitelnosti může krvácet a ustupovat.
Borodino bylo víc než bitva. Bylo to zrcadlo, v němž se ukázala lidská odvaha i lidská malost. A také den, kdy se změnila Evropa.
Autor: NPC
Seznam použitých zdrojů:
1. MARK, Harrison W. Battle of Borodino. World History Encyclopedia [online]. 30. 8. 2023 [cit. 1. 9. 2025]. Dostupné z: https://www.worldhistory.org/article/2274/battle-of-borodino/
2. MIKABERIDZE, Alexander. The Battle of Borodino: Napoleon Against Kutuzov. Fondation Napoléon [online]. [cit. 1. 9. 2025]. Dostupné z: https://www.napoleon.org/en/magazine/publications/the-battle-of-borodino-napoleon-against-kutuzov/
3. REID, Kevin B. Battle of Borodino. EBSCO Research Starters [online]. 2023 [cit. 1. 9. 2025]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/research-starters/military-history-and-science/battle-borodino
4. POTTS, Joshua. The Battle of Borodino – A Hollow Victory. Discerning History [online]. 1. 4. 2019 [cit. 1. 9. 2025]. Dostupné z: https://discerninghistory.com/2019/04/the-battle-of-borodino-a-hallow-victory/
