Hlad v Sudetech: České pohraničí po odsunu Němců

V lednu 1947 mrzlo i uvnitř domů. Mlha se valila z údolí a pokrývala střechy bílou krustou. Josef Pátek a jeho rodina dorazili do vesnice v severních Čechách po několikahodinové cestě po polních cestách, které byly rozmočené a kluzké od mrazu. Když vstoupili do přiděleného domu, zima jim doslova vyrazila dech. V komoře zůstalo jen pár sklenic zavařenin, ve stodole byly rozbité hrábě a na půdě dětská bota, která připomínala, že dům ještě nedávno patřil někomu jinému.

„První zimu jsme jedli hlavně brambory,“ vzpomínal Josef desítky let později. „A to, co se podařilo vypěstovat. V obchodě skoro nic nebylo. Tuk, cukr, maso – to byla vzácnost. Kdo měl štěstí, sehnal trochu mléka nebo pár vajec od sousedů. Jinak bylo třeba improvizovat.“

Jeho příběh není výjimkou. Je to střípek mozaiky, která se skládala po celém českém pohraničí v letech 1946 a 1947. A přesto, že statistiky neukazují dramatický nárůst úmrtnosti, hlad byl všudypřítomný.

Tři miliony odcházejí, krajina osiřela

Po skončení války začala největší demografická proměna českého pohraničí 20. století. Mezi lety 1945 a 1947 bylo z Československa odsunuto přibližně tři miliony Němců. V některých okresech Sudet poklesl počet obyvatel o více než 80 procent. Domy zůstaly prázdné, stáje bez hospodářů, pole ladem.

Historik Tomáš Staněk popisuje tuto situaci jako „největší nucený přesun obyvatelstva v dějinách českých zemí, který přerušil kontinuitu a znalosti hospodaření po generace“. Noví osídlenci přicházeli v tisících. Češi z vnitrozemí, Slováci, volyňští Češi, vracející se emigranti z Balkánu, ale náhlá změna demografické struktury znamenala, že zkušenost s místní půdou, horským chovem dobytka a pastvinami prakticky zmizela.

Bez znalosti krajiny, zkušeností předchozích generací a s omezenými prostředky se každý nový den stal výzvou. „Neznali jsme tu půdu, neznali jsme klima,“ vzpomínal později Josef Pátek. „Bylo to, jako bychom byli prvními lidmi v této zemi.“

Příděly a suchá zima roku 1947

Rok 1947 přinesl do československého pohraničí suchou a krutou zimu. Úroda obilí byla slabá, přídělový systém, který zůstal po válce, nestačil. Lidé stáli fronty ve městech, vesnice často zůstávaly bez zásob. Příděly mouky, cukru, tuku a masa byly omezené a pravidelně se snižovaly.

Kroniky obcí a výpovědi pamětníků zachycují, jak lidé improvizovali. Lesní plody, brambory a náhražkové polévky se staly každodenní realitou. Černý trh byl nejen projevem oportunismu, ale nutností přežití.

Historik Jan Rychlík konstatuje, že „rok 1947 byl z hlediska zásobování mimořádně obtížný. Krize se projevovala v přídělových kartách i ve snížených dodávkách do pohraničí, což zhoršovalo situaci nových osídlenců, kteří ještě neznali místní podmínky a hospodářskou realitu“.

Vylidněné vesnice a osamění

Hlad nebyl jen otázkou jídla. Byl otázkou osamění a sociální izolace. Vesnice byly prázdné, sousedi často chyběli, ti, kteří přišli, se teprve učili spolupracovat. Mnoho rodin, které přišly do pohraničí, první zimu nezvládlo – ne fyzicky, ale psychicky.

Josef Pátek vzpomínal: „Byli jsme na hraně. Když se pokazilo počasí, neměli jsme nikoho, kdo poradí. A obchod? Jen pár věcí a většinou draze.“

Historik Adrian von Arburg upozorňuje, že „osidlování pohraničí probíhalo v podmínkách značné hospodářské a sociální nejistoty. Část novousedlíků oblast po první zimě opustila.“

Každodenní strategie přežití

Denní život se stal počítáním krajíců chleba, přídělů brambor a trošek tuku. Lidé chodili sbírat lesní plody, hledali výměnu s příbuznými ve vnitrozemí, improvizovali s náhradními potravinami.

Děti chodily do školy s prázdným žaludkem, ženy vařily z náhražek a doufaly, že příští rok bude lepší. Starší lidé vzpomínali na předválečné roky, kdy bylo všechno přirozené a samozřejmé – nyní bylo všechno nejisté.

Ticho a hlad provázely vesnice. Nedostatek nebyl dramatickým hladomorem, ale neustálou, všudypřítomnou realitou.

Politika, sucho a budoucnost

Hospodářský a potravinový nedostatek měl i politické důsledky. Tlak na dovoz obilí, příděly a frustrace obyvatel zvyšovaly napětí ve společnosti. Krizový rok 1947 předznamenal postupnou centrální kontrolu a politické zásahy, které přerostly v kolektivizaci po roce 1948.

Sudety se měnily rychle. Lidé přicházeli, odcházeli, hledali své místo. Nové osídlení nebylo jen administrativní akcí – byla to sociální, ekonomická a emocionální zkouška.

Kraj, který nezapomíná

Dnes projíždějící turista vidí v Sudetech malebné louky, lesy a opravené domy. Jen málokdo si uvědomí, že před osmdesáti lety se zde tisíce rodin potýkaly s nedostatkem, který byl viditelný v každém prázdném hrnci a v každé praskající střeše.

Josef Pátek nakonec zůstal. Pole se naučil obdělávat, syn vyrostl a dům přestal být cizí. Ale vzpomínka na první zimu – na brambory, studená kamna a ticho po chybějících sousedech – zůstala.

Hlad v Sudetech nebyl dramatickým hladomorem, ale tichou, chronickou zkušeností. Bylo to připomenutí, že politická rozhodnutí o přesunech milionů lidí mají reálné, každodenní důsledky – ve střechách nad hlavou, v prázdných polích a v žaludcích dětí.

Seznam použitých zdrojů:

1. „Odsun Němců z Československa“ [online]. Infopedia.cz [cit. 2026-02-17]. Dostupné z: https://www.infopedia.cz/index.php/Odsun_Němců_z_Československa

2. „Expulsion of Germans from Czechoslovakia“ [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia [cit. 2026-02-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Expulsion_of_Germans_from_Czechoslovakia

3. „Noví lidé do pohraničí: Jak vypadalo poválečné osídlování Sudet“ [online]. 100+1 zahraniční zajímavost [cit. 2026-02-17]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/novi-lide-do-pohranici-jak-vypadalo-povalecne-osidlovani-sudet

4. „Před 80 lety začalo osidlování československého pohraničí“ [online]. iROZHLAS.cz [cit. 2026-02-17]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/posileni-vlivu-komunistu-i-cele-vylidnene-oblasti-pred-80-lety-zacalo-osidlovani_2510191616_jho

5. STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945–1947. Praha: Academia, 1991. ISBN 80-200-0323-7.

6. RYCHLÍK, Jan. Československo v období 1945–1948. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-274-3.

7. VON ARBURG, Adrian a kol. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5183-8.