Článek
Byla hluboká noc z 13. na 14. dubna 1945. Hodiny na kostelních věžích odbily půlnoc a jejich zvuk se rozplynul mezi prázdnými ulicemi. Okna byla zatemněná, lampy zhasnuté, závěsy stažené. Ve sklepech, pod schody a v zadních místnostech domů seděly rodiny. Někteří lidé se modlili, jiní mlčeli. Děti byly oblečené, s botami po ruce. Všichni čekali.
Zwolle mělo tehdy přibližně padesát tisíc obyvatel. Staré domy z cihel, úzké uličky, historické centrum, které přežilo staletí. Teď ale mohlo zmizet během několika hodin. Kanadská armáda stála jen několik kilometrů od města a rozkaz byl jasný: pokud Němci neustoupí, přijde dělostřelecká příprava. Granáty se neptají, kdo je voják a kdo civilista. V dubnu 1945 se už na jemnosti nehrálo.
Nikdo z obyvatel Zwolle netušil, že osud jejich města se právě v té chvíli láme v rukou jediného muže.
Průzkum, který neměl být bojem
Desátník Leo Major a jeho přítel Willy Arsenault vstoupili do města krátce před půlnocí. Jejich úkol byl prostý a nevděčný: průzkum. Zjistit, kolik Němců město brání a zda má smysl pokusit se o přímé obsazení bez bombardování. Měli se podívat a vrátit. Nic víc.
Byli to zkušení vojáci. Nezastavovali se, nemluvili. Každý krok byl promyšlený. Věděli, že Němci mají ve městě hlídky, že každá chyba může být poslední.
Pak zazněl výstřel.
Arsenault padl okamžitě. Kulka ho zasáhla tak přesně, že nestihl vykřiknout. Major se k němu sklonil, snažil se ho otočit, ale bylo jasné, že je mrtvý.
V tu chvíli měl Major odejít. Měl se stáhnout ke své jednotce a oznámit smrt spolubojovníka.
Leo Major ale sevřel samopal a rozběhl se do tmy.
Muž, který už jednou porazil osud
Leo Major nebyl obyčejný pěšák. Už při vylodění v Normandii v červnu 1944 dokázal něco, co mu vyneslo respekt i nedůvěru zároveň: sám zajal přibližně 93 německých vojáků. Ne silou, ale psychologií, odvahou a drzou jistotou. Právě tehdy byl poprvé navržen na vysoké vyznamenání.
Krátce poté přišel o levé oko, když mu vedle hlavy explodoval fosforový granát. Lékaři mu oznámili konec služby. Major odmítl. „Jedno oko mi stačí,“ prohlásil a vrátil se na frontu. Od té chvíle byl považován za muže, který ignoruje autoritu.
Teď kráčel Zwolle sám. Se samopalem Sten, několika granáty a zkušeností, která mu říkala, že válka se často rozhoduje dřív, než padne první výstřel.
První střet, první klam
Major se pohyboval pomalu. Naslouchal. Když zahlédl německou hlídku, neváhal. Krátká dávka. Jeden voják padl, druhý utekl. Major změnil směr, nezůstal na místě.
O několik minut později hodil granát do opuštěné budovy. Výbuch se rozlehl ulicemi. Pak další výstřel, o dvě ulice dál. Z pohledu Němců to nevypadalo jako jeden muž. Vypadalo to jako postup celé jednotky.
Major začal systematicky vytvářet iluzi. Střílel, mizel, znovu se objevoval. Běhal přes dvorky, zahrady, průchody. Hlídky, které potkal, odzbrojoval nebo zaháněl. Některé vojáky donutil odejít z města s tím, že Kanaďané jsou už všude.
Podle pozdějších svědectví šlo o desítky Němců, kteří se stáhli ještě před svítáním. Přesný počet zajatců z této noci není doložen, ale historici se shodují, že Major zajal a vyvedl z města několik skupin vojáků, čímž posílil dojem masivního útoku.
Gestapo v plamenech
Jedním z nejdůležitějších momentů noci byl útok na budovu gestapa. Pro Majorovu strategii to byl symbolický cíl. Gestapo představovalo moc, strach a kontrolu. Když padne gestapo, padne město.
Major dovnitř hodil granáty a zapálil dokumenty. Výbuchy roztrhly noční ticho a plameny vyšlehly do tmy. Pro německé vojáky to byl jasný signál: město je ztracené. Nikdo nechtěl čekat, až se objeví tanky a dělostřelectvo.
Zvěsti se šířily rychle. „Kanaďané jsou všude.“ „Jsme obklíčeni.“ „Je jich příliš mnoho.“
Nikdo nevěděl, že je tam jen jeden muž.
Strach v posledních dnech Říše
Duben 1945 byl měsícem rozpadu. Německá armáda byla vyčerpaná, demoralizovaná a bez víry ve vítězství. Berlín byl obklíčen, Hitler se skrýval v bunkru. Rozkazy přicházely pozdě nebo vůbec. Jednotky v Nizozemsku byly často složené z unavených vojáků bez těžké techniky.
Strach z obklíčení byl silnější než disciplína. A Major toho využil.
Noc, která se zdála nekonečná
Hodiny ubíhaly. Major byl vyčerpaný, ale nepřestal. Každý výstřel měl význam. K ránu slyšel motory. Německá posádka se rozhodla odejít.
Když se rozednilo, Zwolle bylo tiché. Prázdné. Osvobozené.
Ráno, které mělo začít jinak
Kanadské jednotky vstoupily do města opatrně. Očekávaly odpor. Nenašly nic. Civilisté vycházeli z úkrytů, plakali, objímali se. Město stálo. Historické centrum přežilo. Plánované bombardování bylo zrušeno.
Nikdo z obyvatel netušil, že jejich domovy zachránil jediný muž.
Co zůstalo po jedné noci
Za čin ve Zwolle obdržel Leo Major medaili za vynikající službu. Stejné vyznamenání získal ještě jednou během korejské války, čímž se zařadil mezi naprosté výjimky vojenských dějin Commonwealthu.
Ve Zwolle se stal legendou. Čestným občanem. Jeho jméno nese pamětní deska i ulice. V Kanadě však zůstal dlouho téměř zapomenut.

Památník se sochou Leo Majora ve městě Lévis, Kanada. Autor: Bernard Gagnon, zdroj: Wikimedia Commons, licence CC BY 4.0.
Odkaz jednoho rozhodnutí
Příběh Leo Majora není o tom, kolik mužů zabil nebo zajal. Je o tom, že v jedné noci rozhodl o osudu desítek tisíc civilistů. Bez rozkazu. Bez podpory. Bez jistoty, že přežije.
Ne proto, že by válka potřebovala další hrdiny.
Ale proto, že někdy dějiny změní jeden muž, který se rozhodne neodejít.
Seznam použitých zdrojů:
1. Léo Major [online]. Veterans Affairs Canada [cit. 2025-12-30]. Dostupné z: https://www.veterans.gc.ca/en/remembrance/people-and-stories/leo-major
2. Cpl. Léo Major – World War II [online]. Canadian War Heroes [cit. 2025-12-30]. Dostupné z: https://www.canadianwarheroes.com/citations/world-war-2/cpl-leo-major/
3. Corporal Leo Major and the liberation of Zwolle [online]. Liberation Route Europe [cit. 2025-12-30]. Dostupné z: https://www.liberationroute.com/pois/2450/corporal-leo-major-and-the-liberation-of-zwolle
4. Leo Major: de bevrijder van Zwolle [online]. Jong Historici [cit. 2025-12-30]. Dostupné z: https://www.jhsg.nl/leo-major-zwolle/
5. Leo Major – A Dutch Tribute to Canada [online]. 80 Years of Freedom [cit. 2025-12-30]. Dostupné z: https://www.80yearsoffreedom.com/stories/leo-major








