Článek
Představte si místo, kde se strach stává skutečnou hrozbou, kde hranice mezi realitou a noční můrou mizí. Místo, kde vás nezachrání křik, slzy ani prosby. Tohle není obyčejný strašidelný dům. Tohle je McKamey Manor, nejextrémější hororová atrakce na světě, kde jediná jistota je, že vás psychicky i fyzicky zlomí. Otázka nezní, zda to vzdáte. Otázka je, kdy to vzdáte.
Už od prvních minut se ocitnete v pekle. Ruce svázané, pytel přes hlavu. Křičí na vás, válí v blátě, táhnou po zemi. Tělem vám projede ostrá bolest - údery nejsou hrané. Křičíte „dost“, ale nikdo vás neposlouchá. Pak následuje topení, chladná voda přes hlavu znovu a znovu, nedokážete se nadechnout. Vlasy padají na zem - stříhají je bez ptaní, trhají obočí, ponižují vás každou možnou cestou. A to je jen začátek.
McKamey Manor, původně otevřený v San Diegu a dnes působící v Tennessee, nenabízí žádné obvyklé strašící scény, upíry, kostlivce nebo umělou krev na stěnách. Místo toho dostanete osobní horor ušitý přímo na míru vašim největším fobiím.
A vstup rozhodně není jednoduchý. Zapomeňte na to, že si prostě koupíte lístek a postavíte se do fronty. Ne, ne, ne. Tady musíte podepsat 40stránkovou smlouvu, která v podstatě říká, že vám mohou dělat cokoliv, co uznají za vhodné. Musíte projít psychologickým vyšetřením, doložit zdravotní pojištění a absolvovat telefonický pohovor s tvůrcem samotného pekla - Russellem McKameyem.
A pak je tu ještě jedna drobnost: výstupní slovo neexistuje. Tady nefunguje obvyklé „stop“, tady jste v pasti, dokud se oni nerozhodnou, že už jste si dostatečně prošli peklem.
Co se uvnitř děje? Nikdo to přesně neví. Ti, kteří přežili, mluví o hodinách absolutního teroru. Čeká vás topení v ledové vodě, uzavírání do rakví, výslechy, kdy vás donutí pochybovat o realitě, fyzické násilí a psychický nátlak tak extrémní, že se většina lidí zhroutí během první hodiny.
A pokud si myslíte, že jste tvrdí a vydržíte déle, věřte, že McKamey Manor se na takové lidi těší.
Ne každý, kdo vkročí do McKamey Manor, se vrátí stejný. Někteří odcházejí s prázdným pohledem, jiní s otřesenou psychikou, ale většina nikdy nevydrží až do konce. Zde jsou svědectví těch, kteří si prošli peklem.
„Dělali mi věci, které ani nemůžu říct nahlas“: Jedním z nejznámějších účastníků byl muž jménem Josh. Byl přesvědčený, že to zvládne. Byl sportovec, silný, psychicky odolný. Jenže jakmile se dveře zavřely, pochopil, že se ocitl v něčem mnohem horším, než si dokázal představit.
„Dali mi pytel přes hlavu, svázali ruce. Pak mě táhli po zemi a polévali mě ledovou vodou. To bylo jen zahřívací kolo. Stříhali mi vlasy, dávali mi do úst věci, které jsem ani nechtěl vědět, co jsou. Když jsem se pokusil křičet, vrazili mi hadr do pusy a drželi mi hlavu pod vodou. Trvalo to věčnost. Myslel jsem, že umřu.“
Josh vydržel tři hodiny. Pak se zhroutil, slzy mu tekly po tvářích a prosil o konec. Trvalo ještě dalších třicet minut, než ho skutečně pustili.
„Viděla jsem věci, které bych raději zapomněla“: Lisa byla jednou z mála žen, které se rozhodly vstoupit do McKamey Manor. Byla sebevědomá, říkala si, že je to jen hra. Po dvaceti minutách už věděla, že se zmýlila.
„Chtěli, abych snědla něco slizkého, nevím, co to bylo. Když jsem odmítla, přiběhli ke mně a začali mi rvát vlasy z hlavy. Ostatní účastníci jen stáli a dívali se, jak mě lámou. Před očima mi tancovaly světla, hlava se mi motala. Pak mě hodili do rakve, přibouchli víko a já slyšela, jak na mě sypou hlínu.“
Lisa skončila dříve, než sama chtěla. Když ji vytáhli ven, byla na pokraji kolapsu. „Když jsem se viděla v zrcadle, skoro jsem se nepoznala. Rozmazaná řasenka, rozbitý ret, modřiny na rukou. Nebyla to atrakce. Bylo to mučení.“
„Chtěli mě zlomit. A povedlo se.“: Další muž, který si přál zůstat v anonymitě, strávil v McKamey Manor čtyři hodiny. Přiznává, že ho stále pronásledují noční můry.
„Dali mě do místnosti, kde byla jen stroboskopická světla a hlasité zvuky. Mysl se vám tam rozpadne. Pak mě odtáhli pryč, sundali mi oblečení a polili mě krví – nevím, jestli to byla skutečná krev, ale smrdělo to jako hniloba. Drželi mi hlavu v nádobě s vodou a počítali sekundy. Každou chvíli jsem čekal, že se utopím. Bylo to jako výslech u psychopatických vězňů.“
Po návratu domů se potýkal s těžkou úzkostí. Nemohl spát, v hlavě slyšel hlasy, které na něj křičely během „hry“. „Tohle není dům hrůzy. Tohle je místo, kam jdete umřít – alespoň psychicky.“
Příběhy z McKamey Manor nejsou jen historkami na strašení. Jsou svědectvím o temné stránce lidské mysli – jak daleko jsme ochotni zajít, abychom se dostali na hranici strachu? A co se stane, když tu hranici překročíme?
McKamey Manor stále funguje. A stále hledá nové „dobrovolníky“. Troufli byste si?
Seznam zdrojů
1. Senanayake, N. (2024). Controversial Haunted House Where Staff Physically Assaults Patrons Is Still Open, Despite Backlash. PEOPLE. [cit. 27.02.2025]. Dostupné z: https://people.com/mckamey-manor-still-open-despite-backlash-tennessee-haunted-house-arrest-owner-8724606
2. Margaritoff, M. (2023). Inside McKamey Manor, The Most Extreme Haunted House In The World. All That's Interesting. [cit. 27.02.2025]. Dostupné z: https://allthatsinteresting.com/mckamey-manor
3. Hodge, M. (2018). Inside the world’s scariest haunted house where NOBODY lasts more than six hours and ‚guests are waterboarded and have their heads shaved‘. The Sun. [cit. 26.02.2025]. Dostupné z: https://www.thesun.co.uk/news/7446329/mckamey-manor-worlds-scariest-haunted-house-san-diego/
4. Morris, D. (2015). Extreme haunted house: inside the real life kingdom of masochists. The Guardian. [cit. 27.02.2025]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2015/oct/30/extreme-haunted-house-masochists-mckamey-manor
