Domašov (1758): Laudon zničil 45 km dlouhý pruský konvoj a zachránil Olomouc

Na jaře roku 1758 vpadla pruská armáda krále Fridricha II. Velikého na Moravu. Jejím hlavním cílem byla Olomouc, významná pevnost habsburské monarchie. Její dobytí mělo otevřít Prusům cestu k dalšímu postupu a výrazně oslabit postavení Marie Terezie. Jenže dobýt opevněné město nebylo tak snadné, jak si pruský panovník představoval.

Pruské vojsko čítalo přibližně 40 000 mužů a od května svíralo Olomouc v obležení. Obránci však odolávali dělostřeleckému bombardování a pevnost se nedařilo přimět ke kapitulaci. Rakouský polní maršál Leopold Daun navíc odmítal svést s Fridrichem rozhodující bitvu. Místo přímého střetu raději ohrožoval zásobovací trasy a nutil protivníka vynakládat stále více sil na ochranu vlastního týlu.

To začínalo být pro Prusy vážným problémem. Obléhací armáda spotřebovávala obrovské množství potravin i munice. Bez pravidelného zásobování nemohla pokračovat. Fridrich proto připravil rozsáhlý transport, který měl situaci zvrátit.

Čtyři tisíce vozů na cestě k Olomouci

Pruské velení nechtělo riskovat menší zásobovací oddíly. Rozhodlo se soustředit zásoby do jediného mohutného konvoje a přidělit mu silný vojenský doprovod.

Transport tvořilo přibližně 4 000 vozů a kolem 2 500 kusů dobytka. Když se kolona dala do pohybu, její délka dosahovala podle historických údajů až 45 kilometrů. Na vozech se nacházely potraviny, munice, vojenské vybavení, a také peníze určené na výplaty vojáků. Jejich hodnota je odhadována na miliony pruských tolarů.

Ochranu zajišťoval oddíl pod velením plukovníka Friedricha Wilhelma von Mosela. Jeho původní síla se uvádí přibližně na 10 870 mužů. K transportu se měl připojit také sbor generála Hanse Joachima von Zietena, který měl zajistit bezpečný průchod.

Prusové zvolili trasu z Opavy přes Melč, Budišov nad Budišovkou a Domašov nad Bystřicí. Rakouské velení se však o postupu kolony dozvědělo a Daun začal připravovat přepadení. Úkol svěřil generálům Ernstu Gideonu von Laudonovi a Josefu Šiškovičovi. Úspěch závisel především na tom, zda se oběma velitelům podaří načasovat útok tak, aby se protivník nemohl soustředit proti jedinému z nich.

Dolní Guntramovice: první útok

Rakouský plán měl problémy už od začátku. Laudon a Šiškovič postupovali odděleně a jejich vzájemná koordinace vázla. Když Laudon 27. června dorazil do Šternberka, ztratil spojení se Šiškovičovými jednotkami. Rozhodl se proto jednat samostatně.

Následujícího dne, 28. června 1758, zaútočil u Dolních Guntramovic na pruský doprovod. Proti jeho přibližně 4 500 mužům stálo kolem 7 000 Prusů. Rakouské dělostřelectvo zahájilo ráno palbu a zpočátku protivníka překvapilo. Plukovník Mosel však dokázal své vojáky zorganizovat a přešel do protiútoku.

Po několika hodinách bojů musel Laudon ustoupit směrem k Moravskému Berounu. Prusové zůstali na bojišti a mohli své vítězství považovat za úspěch. Rakouský generál však ještě neřekl poslední slovo.

Střetnutí mělo totiž důsledek, který mohl být pro další vývoj mnohem důležitější než samotný výsledek. Pruský transport se zdržel, jeho doprovod se musel znovu zorganizovat a velitelé řešili poškozené vozy i rozptýlené části kolony. Získaný čas umožnil rakouským jednotkám připravit další útok.

Pruské velení navíc posílilo ochranu transportu. K Moselovým vojákům se připojil Zietenův sbor a počet doprovodných jednotek vzrostl přibližně na 20 000 mužů. Prusové se mohli domnívat, že po předchozím vítězství a posílení doprovodu už mají cestu k Olomouci otevřenou.

Laudon mezitím připravoval odvetu.

Domašov: past sklapla

Rozhodující střetnutí se odehrálo 30. června 1758 v prostoru mezi Domašovem nad Bystřicí a Novou Véskou. Rakouské jednotky zde našly přesně takový terén, jaký potřebovaly. Zalesněné svahy, úzké cesty a členitá krajina komplikovaly pohyb dlouhé zásobovací kolony.

Šiškovič rozmístil své muže na jedné straně silnice, zatímco Laudon zaujal postavení na opačné straně. Jejich záměrem bylo nechat pruské jednotky proniknout do prostoru mezi oběma oddíly a potom zaútočit současně. Pokud by se plán podařil, Prusové by museli bojovat na několika místech a zároveň chránit tisíce vozů.

Rakouské jednotky vyčkaly, až do prostoru dorazí hlavní část transportu. Potom zahájily palbu. Dělostřelecké granáty dopadaly mezi vozy a způsobovaly zmatek. Koně se plašili, povozy se zastavovaly a na úzké cestě začaly vznikat překážky, které bránily dalšímu postupu. Pruský doprovod se pokoušel vytvořit obrannou linii a zastavit rakouský útok. Jenže chránit tak rozsáhlou kolonu nebylo jednoduché. Vojáci museli bránit nejen vlastní pozice, ale také vozy a tažná zvířata.

Do boje se zapojily Šiškovičovy jednotky a následně také Laudonovi vojáci. Rakouský útok postupně sílil a Prusové se ocitli pod tlakem z více stran. Jejich početní převaha jim tentokrát příliš nepomáhala. Na omezeném prostoru nemohli nasadit všechny síly a dlouhá kolona jim překážela.

Boj se protahoval a jednotlivé části pruského doprovodu se snažily udržet své pozice. Rakouským jednotkám se však podařilo narušit jejich obranu. Část vozů padla do jejich rukou, další byly opuštěny a některé se staly obětí požárů a výbuchů munice.

Po několika hodinách bylo rozhodnuto. Pruské jednotky nedokázaly útok odrazit a musely ustoupit.

Konec pruského tažení na Moravu

Rakouské vítězství přineslo obrovskou kořist. V rukou vítězů skončily potraviny, munice, zbraně, koně i značná část vozů. Zvlášť citelnou ztrátou byly peníze určené na výplaty pruských vojáků. Jejich hodnota se v historických přehledech uvádí v řádu jednoho až dvou milionů tolarů.

Taková ztráta představovala pro Fridricha II. vážnou ránu. Nešlo jen o cenu ukořistěného materiálu. Pruská armáda přišla o zásoby, které nutně potřebovala k pokračování obléhání. Ztráty na životech byly rovněž značné. Odhady pruských ztrát se pohybují mezi 2 700 a 3 500 muži, zatímco rakouská armáda přišla přibližně o 680 vojáků. Čísla zahrnují padlé, raněné, zajaté i pohřešované.

Především však Prusové ztratili materiál a munici, bez nichž nemohli v obléhání pokračovat. Fridrich II. proto 2. července 1758 nařídil obléhání Olomouce ukončit. Pouhé dva dny po porážce u Domašova začal stahovat své jednotky z Moravy. Tažení skončilo neúspěchem.

Pro Laudona znamenalo vítězství významný krok v jeho vojenské kariéře. V následujících letech se stal jedním z nejvýznamnějších rakouských vojevůdců.

Na bojiště dnes odkazuje Černý kříž, který nechali v roce 1858, při stém výročí střetnutí, vztyčit olomoučtí měšťané. Připomíná událost, při níž rakouská armáda připravila pruského krále o zásoby nezbytné k dobytí jejich města.

Bitva u Domašova nebyla největším střetnutím sedmileté války, ale její důsledky byly velké. Fridrich II. měl zkušené vojáky a silné dělostřelectvo. Ani to mu však nepomohlo, když přišel o zásoby, na nichž záviselo celé jeho tažení. O osudu Olomouce nakonec nerozhodlo bombardování hradeb, ale zničení několika tisíc vozů na moravských cestách.

Seznam použitých zdrojů:

1. ČESKÝ ROZHLAS. Černý kříž nad Domašovem připomíná slavnou bitvu. Český rozhlas Olomouc, 4. 9. 2025. Dostupné z: https://olomouc.rozhlas.cz/cerny-kriz-nad-domasovem-pripomina-slavnou-bitvu-6383181

2. KRONOSKAF. 1758 – Prussian invasion of Moravia. Project Seven Years War. Dostupné z: https://www.kronoskaf.com/syw/index.php?title=1758_-_Prussian_invasion_of_Moravia

3. KRONOSKAF. 1758 – Siege of Olmütz. Project Seven Years War. Dostupné z: https://www.kronoskaf.com/syw/index.php?title=1758_-_Siege_of_Olm%C3%BCtz

4. SEZNAM ZPRÁVY. KOMÁREK, Michal. Slavné jméno z písničky. Generál, o kterém téměř nikdo nic neví. Seznam Zprávy, 30. 6. 2022. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-slyseli-o-nem-vsichni-a-temer-nikdo-o-nem-nic-nevi-kdo-byl-general-laudon-207855

5. UNIVERZITA OBRANY. BINAR, Aleš. Vojenskohistorický kalendář: Obležení Olomouce a bitva u Domašova dne 30. června 1758. Zpravodajský portál Univerzity obrany, 12. 7. 2018. Dostupné z: https://lib.unob.cz/INFO_ARCHIV/INFO/info.unob.cz/Stranky/2018/07/20180712.html

6. WIKIPEDIA. Battle of Domstadtl. Wikipedia: The Free Encyclopedia. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Domstadtl