Parazitická stíhačka XF-85 Goblin: startovala z bombardéru, návrat byl hazard

Edwin Schoch měl za sebou první samostatný let, když se pokusil přiblížit k bombardéru. Pod ním nebylo letiště, kam by mohl jednoduše zamířit. Jeho malý proudový letoun ani neměl klasický podvozek a jedinou cestou zpět bylo zachytit hák na přídi za trapéz zavěšený pod obrovským bombardérem B-29.

Goblin se ale v turbulentním vzduchu začal chovat nepředvídatelně. Čím více se přibližoval k letícímu bombardéru, tím obtížnější bylo udržet přesnou polohu. Při druhém pokusu narazil do trapézu tak prudce, že se roztříštila kabina a pilotovi náraz strhl helmu i kyslíkovou masku. Schoch nakonec dostal poškozený letoun pod kontrolu a zamířil dolů k vyschlému dnu jezera v Kalifornii.

Nouzově přistál na břiše.

Pro běžnou stíhačku by podobný výsledek znamenal těžkou nehodu. Pro XF-85 Goblin to byl celkem očekávaný způsob, jak se vrátit na zem. Přibližně polovina letů skončila nouzovým přistáním, protože se pilotovi nepodařilo znovu zachytit bombardér.

A právě v tom spočíval největší paradox celého projektu.

Stíhačka, která neměla přistávat

Po skončení druhé světové války začalo americké letectvo řešit nový problém. Připravovaný B-36 Peacemaker měl létat na takové vzdálenosti, kam běžné stíhací doprovody nedokázaly doletět. Bombardér mohl pokračovat hluboko nad nepřátelské území, zatímco jeho stíhačky by se musely dávno předtím otočit zpět.

Konstruktéři proto přišli s nápadem, který zněl odvážně a zároveň poněkud šíleně: bombardér by si svou vlastní stíhačku vezl s sebou.

Malý letoun by byl ukrytý uvnitř pumovnice. Pokud by se objevily nepřátelské stíhačky, bombardér by otevřel vrata, vysunul speciální mechanismus a spustil svého obránce do proudu vzduchu. Pilot by nastartoval motor, odpojil se a vyrazil do boje.

Po splnění úkolu by se měl vrátit. Jenže tentokrát už nešlo jednoduše otevřít vrata a nechat stíhačku vklouznout dovnitř.

Musela se trefit na hák.

Goblin vznikl podle jediné zásady

Společnost McDonnell dostala zakázku v roce 1945 a její konstruktéři museli od začátku podřídit letoun neobvyklému požadavku. XF-85 se musel vejít do pumovnice B-36. Výsledkem byl jeden z nejpodivnějších proudových letounů, jaké kdy Spojené státy postavily.

Goblin měl krátký, zavalitý trup, sklápěcí křídla a charakteristické ocasní plochy. Měřil jen několik metrů a jeho rozměry byly ve srovnání s obřím B-36 směšné. Přesto měl být skutečnou bojovou stíhačkou.

Poháněl ho proudový motor Westinghouse J34 s tahem přibližně 13,3 kN a podle plánů měl dosahovat rychlosti kolem 1 046 km/h. Výzbroj tvořily čtyři kulomety ráže .50. Na palubě nebylo místo pro žádné zbytečnosti. Goblin měl jediného pilota a jeho konstrukce byla podřízena především tomu, aby mohl být ukrytý v bombardéru.

A proto také neměl normální podvozek. Proč by ho potřeboval? Jeho letištěm měla být pumovnice B-36. Goblin se přiblížil pod bombardér, pomocí háku na přídi se zachytil za trapéz, ten ho následně zvedl a zasunul zpět do pumovnice.

Vývoj samotného Goblinu postupoval rychleji než vývoj systému, který ho měl skutečně používat. B-36 totiž nebyl v době začátku letových zkoušek k dispozici v podobě potřebné pro testování.

Američané proto vzali B-29 Superfortress a přestavěli ho na létající zkušební laboratoř. Dostal označení EB-29B a příznačnou přezdívku Monstro. Pod jeho trupem vznikl výsuvný trapéz, který měl Goblin spouštět do proudu vzduchu a později ho zase zachytit.

Na zemi ovšem nastal další problém. Goblin byl tak malý a mechanismus tak nízko, že jeho manipulace pod B-29 nebyla jednoduchá. Na základně Muroc proto vznikla speciální jáma, do níž se letoun spouštěl, aby ho bylo možné umístit pod bombardér.

Už tehdy bylo jasné, že to nebude obyčejný letecký projekt.

První let

Před skutečným vypuštěním absolvoval Goblin pět takzvaných upoutaných letů. Byl spuštěn do proudu vzduchu pod B-29, pilot nastartoval motor a zkoušel, jak se malý letoun chová v blízkosti mateřského stroje.

Pak přišel 23. srpen 1948. Edwin Schoch se odpojil od B-29 ve výšce přibližně 6 100 metrů. Goblin se poprvé vydal do skutečného volného letu. A ukázalo se, že samotné létání není tím největším problémem.

Schoch si ověřil ovládání a manévrovatelnost letounu. Goblin byl ve volném prostoru překvapivě dobře ovladatelný. Potíž nastala v okamžiku, kdy se pilot pokusil vrátit k bombardéru. Musel se dostat přesně pod něj.

A pak se trefit hákem do trapézu.

Problém nebyl jen v přesnosti pilota. Oba letouny kolem sebe vytvářely proudění vzduchu, které Goblin v těsné blízkosti bombardéru rozhazovalo. Pod B-29 navíc panovaly turbulence, které byly pro malou stíhačku mnohem nebezpečnější než pro samotný bombardér.

Goblin byl proti obrovskému B-29 lehký a citlivý na každou změnu proudění. Schoch musel neustále korigovat plyn, výšku i směr. Při prvním letu se několikrát pokusil přiblížit k trapézu. Nakonec přišel osudový pokus.

Goblin minul hák a narazil do konstrukce trapézu. Kabina se roztříštila a Schochovi náraz strhl helmu i masku. V tu chvíli už nemohl pokračovat v pokusech o připojení. Zbývalo mu jediné.

Přistát bez podvozku. Schoch zamířil na vyschlé dno jezera u Murocu. Goblin dosedl a pilot nehodu přežil.

Druhá šance

Letoun byl opraven a upraven. Změny se týkaly aerodynamiky i ovládání a Schoch mezitím trénoval přibližování k jiným letounům, aby získal cit pro přesný manévr.

14. října 1948 se konečně podařilo to, kvůli čemu celý projekt vznikl.

Schoch se po volném letu znovu přiblížil k B-29 a tentokrát se hákem zachytil za trapéz. Následující den přišly další dva úspěšné pokusy. Najednou se mohlo zdát, že největší překážka byla překonána.

Jenže skutečnost byla méně povzbudivá.

Úspěšné zachycení vyžadovalo vynikajícího pilota a značnou dávku přesnosti. V případě skutečné bojové mise by přitom pilot neměl mít za sebou klidný let. Před návratem by mohl mít za sebou souboj, ubývalo by mu palivo a kolem něj by stále panoval turbulentní vzduch pod obrovským bombardérem.

A pokud by se netrefil, neměl kam letět.

Představa skutečného nasazení XF-85 byla fascinující. B-36 by mohl letět tisíce kilometrů od základny a uvnitř pumovnice by vezl vlastní obranu. Pokud by se objevily nepřátelské stíhačky, Goblin by se spustil ven, nastartoval a zaútočil. Jenže potom by musel najít svůj bombardér.

A trefit se do trapézu.

Stačilo několik centimetrů chyby. Následoval náraz.

A právě to se při zkouškách opakovalo. Při jednom z pozdějších pokusů se Schoch nedokázal k B-29 připojit ani po několika přiblíženích. Nakonec narazil do trapézu a poškodil hák na přídi Goblinu. Znovu musel přistát na vyschlém jezeře.

Zkušební program tak začal připomínat zvláštní hru, v níž bylo pokaždé potřeba přežít posledních několik minut letu.

Praktičtější řešení

Technologie se mezitím posunula. Začalo být stále jasnější, že stíhačky mohou svůj dolet výrazně prodloužit pomocí tankování za letu. Najednou nebylo nutné vozit malou stíhačku uvnitř bombardéru jen proto, aby se dostala dostatečně daleko.

Konvenční stíhací letoun mohl letět s bombardérem mnohem déle. A především mohl po splnění mise normálně přistát na letišti. Americké letectvo nakonec projekt v roce 1949 zrušilo. Oba prototypy dohromady nalétaly jen 2 hodiny a 19 minut.

Nakonec se ukázalo, že největší problém není dostat parazitickou stíhačku z bombardéru ven. Nejtěžší bylo dostat ji zpět. A právě proto zůstal XF-85 Goblin jedním z nejpodivnějších experimentů v historii proudového letectví. Měl být stíhačkou, která se objeví z břicha obřího bombardéru, zaútočí na nepřítele a zase zmizí.

Jenže k tomu potřeboval něco, co se ukázalo jako mnohem těžší než samotný boj.

Trefit se zpět na hák.

Seznam použitých zdrojů:

1. NATIONAL MUSEUM OF THE UNITED STATES AIR FORCE. McDonnell XF-85 Goblin [online]. Dayton: National Museum of the United States Air Force. [cit. 28. 8. 2026].

https://www.nationalmuseum.af.mil/Visit/Museum-Exhibits/Fact-Sheets/Display/Article/195800/USAFmuseum/mcdonnell-xf-85-goblin/

2. AIR FORCE TEST CENTER. August 23, 1948: XF-85 Goblin Aircraft Debuts [online]. Edwards Air Force Base: U.S. Air Force, 2020. [cit. 28. 8. 2026].

https://www.aftc.af.mil/About-Us/History/On-This-Day-in-Test-History/Article-Display-Test-History/Article/2285389/august-23-1948-xf-85-goblin-aircraft-debuts/

3. AIR FORCE MATERIEL COMMAND. A look back: Peacemaker Parasites – Goblins and other strange proposals [online]. U.S. Air Force, 2023. [cit. 28. 8. 2026].

https://www.afmc.af.mil/News/Article-Display/Article/3477066/a-look-back-peacemaker-parasites-goblins-and-other-strange-proposals/

4. NATIONAL AERONAUTICS AND SPACE ADMINISTRATION. Design Trends in Military Aircraft [online]. NASA Technical Memorandum 4179. Washington, D.C.: NASA. [cit. 28. 8. 2026].

https://ntrs.nasa.gov/api/citations/19900014022/downloads/19900014022.pdf?attachment=true

5. WIKIPEDIA. McDonnell XF-85 Goblin [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation. [cit. 28. 8. 2026].

https://en.wikipedia.org/wiki/McDonnell_XF-85_Goblin