Článek
Zima na východní frontě neodpouštěla chyby. Když se v letech druhé světové války rozprostřela nad nekonečnými pláněmi Sovětského svazu, proměnila krajinu v ledovou past. Sníh zasypával cesty, motory zamrzaly a vozidla, která si bez problémů poradila s evropskými silnicemi, se najednou stala nepoužitelnými. Vojáci mohli mít k dispozici tanky, nákladní automobily i nejmodernější techniku své doby, přesto často zůstávali uvězněni v pustině, kde rozhodovalo počasí více než nepřítel.
Právě v těchto podmínkách se zrodila myšlenka stroje, který by se dokázal pohybovat tam, kde běžná vozidla selhávala. Neměl jezdit po silnicích, ale po sněhu. Neměl se spoléhat na kola, ale na lyže. A místo klasického pohonu měl využívat velkou vrtuli podobnou té, jakou známe z letadel. Výsledkem byl jeden z nejzajímavějších projektů v historii automobilky Tatra. Stroj nesoucí označení V855.
Dnes jej zná jen hrstka nadšenců do historie techniky. Když se však člověk podívá na jeho fotografie, snadno získá dojem, že nevidí experiment z roku 1942, ale vozidlo z postapokalyptického filmu.
Válka přinesla neobvyklé požadavky
Německé tažení proti Sovětskému svazu přineslo mnoho překvapení. Jedním z nich byla schopnost sovětských jednotek využívat speciální aerosaně. Šlo o lehká vozidla pohybující se na lyžích, která poháněla vrtule. Dokázala se rychle přesouvat po zasněženém terénu a v oblastech, kde běžná technika uvázla, představovala významnou výhodu.
Sovětské aerosaně NKL-26 před bojovou akcí u Novgorodu v lednu 1944.
Není proto překvapivé, že podobná myšlenka zaujala i německé velení. V okupovaném Protektorátu Čechy a Morava dostali konstruktéři Tatry za úkol vytvořit stroj určený pro pohyb v hlubokém sněhu. Výsledkem však neměla být pouhá kopie sovětských konstrukcí. Tatra byla známá svou technickou originalitou a její inženýři chtěli přijít s vlastním řešením.
Projekt dostal označení V855 a už od prvních náčrtů bylo jasné, že půjde o něco mimořádného. Vozidlo mělo spojovat prvky automobilu, letadla i saní do jediného funkčního celku.
Automobil na lyžích
Když byl prototyp dokončen, vypadal jako stroj z jiné reality. Nízká karoserie spočívala na čtyřech širokých lyžích. Za kabinou se nacházela mohutná vrtule chráněná kovovou konstrukcí, která zabraňovala jejímu poškození.
Pod elegantní karoserií se ukrývala technika převzatá z osvědčených automobilů Tatra. Konstruktéři využili zkušenosti získané při vývoji modelů Tatra 87 a Tatra 97. Srdcem vozidla se stal vzduchem chlazený osmiválcový motor o objemu téměř tří litrů. Motor nepoháněl kola, protože žádná neexistovala. Veškerý výkon směřoval k velké tlačné vrtuli umístěné za kabinou.
Právě ta měla vozidlo pohánět vpřed podobně jako letadlo poháněné vrtulí. Na první pohled šlo o jednoduché řešení, v praxi však přinášelo řadu technických problémů.
Originální řešení z Kopřivnice
Konstruktéři si brzy uvědomili, že samotná vrtule nebude stačit. Při vyšší rychlosti fungovala dobře, ale rozjezd na hlubokém sněhu představoval komplikaci. Proto vzniklo řešení, které nemělo ve světě automobilů obdoby.
Do zadní části vozidla byl zabudován speciální hnací buben napojený na motor. Ten bylo možné spustit k povrchu a využít jej při rozjezdu nebo v náročném terénu, kde pomáhal vozidlu získat potřebnou trakci. Současně mohl sloužit i při brzdění. Tatra V855 tak spojovala pohon vrtulí s neobvyklým pomocným systémem, který z ní činil jednu z nejodvážnějších konstrukcí své doby.
Aerosaně Tatra V855 v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici.
Neobvyklé bylo také samotné řízení. Kabina byla vybavena dvojitým volantem tvořeným dvěma soustřednými věnci. Podle dochovaných popisů jeden sloužil k natáčení lyží a určování směru jízdy, zatímco druhý ovládal jejich naklápění. Ovládání tak připomínalo spíše pilotáž experimentálního letadla než řízení automobilu.
Pro člověka, který by usedl za volant poprvé, musela být jízda velmi nezvyklým zážitkem. Stačilo si představit hukot osmiválcového motoru, vítr vytvářený rotující vrtulí a sněhovou pláň ubíhající pod lyžemi vysokou rychlostí.
Interiér repliky aerosaní Tatra V855 v Lane Motor Museum v americkém Nashvillu. Zajímavý je zejména neobvyklý dvojitý volant.
Ambiciózní stroj pro extrémní podmínky
Přestože šlo pouze o prototyp, výsledky zkoušek nebyly vůbec špatné. Vozidlo dokázalo dosahovat rychlosti kolem osmdesáti kilometrů za hodinu, což byla na podobný stroj velmi slušná hodnota. Některé prameny uvádějí teoretickou maximální rychlost přes 100 km/h, její dosažení však není spolehlivě doloženo.
V855 měla být schopna pohybovat se v terénu, kde by klasické automobily neměly šanci. Právě to představovalo její hlavní přednost. Zatímco běžná vozidla byla odkázána na cesty nebo zpevněné komunikace, tento stroj mohl využívat rozsáhlé zasněžené plochy jako vlastní dopravní síť.
Jenže technické schopnosti samy o sobě nestačily.
Projekt, který předběhl svůj osud
Když byla Tatra V855 připravena k dalšímu vývoji, situace na frontě se začínala měnit. Rok 1942 a následné události ukázaly, že válka nebude krátká ani snadná. Německý průmysl se stále více soustředil na výrobu osvědčené techniky a experimentální projekty ustupovaly do pozadí.
Původně se počítalo s výrobou více prototypů, nakonec však vznikl pouze jediný exemplář. Vozidlo se nikdy nedostalo do sériové výroby a nebylo nasazeno v bojových podmínkách. Jeho příběh skončil dříve, než mohl skutečně začít.
Právě v tom spočívá jistá ironie. Stroj navržený pro jednu z největších válek v dějinách nikdy válku nezažil.
Tatra V855 v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici, detail uchycení lyží.
Dochovaný svědek neobvyklé doby
Mnoho experimentálních vozidel z období druhé světové války zmizelo beze stopy. Byla sešrotována, zničena během bojů nebo rozebrána na náhradní díly. Tatra V855 však měla nečekané štěstí.
Jediný vyrobený kus přežil válečné i poválečné období a zachoval se až do současnosti. Díky tomu si jej mohou návštěvníci Technického muzea Tatra v Kopřivnici prohlédnout na vlastní oči. Při pohledu na něj je snadné pochopit, proč dodnes přitahuje pozornost historiků i milovníků techniky.
Nepůsobí totiž jako relikt minulosti. Naopak. I po více než osmdesáti letech vypadá překvapivě moderně a neobvykle. Málokterý stroj z první poloviny dvacátého století dokáže vyvolat dojem, že přijel z budoucnosti.
Experimentální aerosaně Tatra V855 v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici
Stroj, který stále budí fantazii
Tatra V855 je připomínkou doby, kdy konstruktéři hledali řešení problémů s odvahou, která dnes působí téměř neuvěřitelně. Nebáli se spojovat prvky automobilů, letadel ani zcela nové nápady. Výsledkem byl stroj, který se vymykal všemu, co tehdejší lidé znali.
Možná právě proto fascinuje i dnes. Nejen svým vzhledem, ale také příběhem. Příběhem technické odvahy a budoucnosti, která se nikdy nenaplnila.
Když člověk stojí před Tatrou V855, nedívá se pouze na starý prototyp. Dívá se na připomínku okamžiku, kdy konstruktéři z Kopřivnice hledali nový způsob, jak se pohybovat v krajině, která představovala jednu z největších výzev východní fronty. A vytvořili při tom jeden z nejpozoruhodnějších strojů, jaké kdy v Kopřivnici vznikly.
Seznam použitých zdrojů:
[1] WIKIPEDIE. Tatra V 855 [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatra_V_855
[2] VÁLKA.CZ. Tatra V 855 (aerosaně) [online]. Dostupné z: https://www.valka.cz/CZK-Tatra-V-855-aerosane-t39700
[3] SECURITY MAGAZÍN. Aerosaně Tatra V855 měly být nacistickou odpovědí na sovětská sněžná vozidla [online]. Dostupné z: https://www.securitymagazin.cz/historie/aerosane-tatra-v855-mely-byt-nacistickou-odpovedi-na-sovetska-snezna-vozidla-1404065811.html
[4] AUTA5P. Tatra V 855, 1942 [online]. Dostupné z: https://auta5p.eu/muzea/tm_tatra_koprivnice_2018/tm_tatra_25.php
[5] LANE MOTOR MUSEUM. Tatra-V855 Aerosled Prototype (replica) – 1942 [online]. Dostupné z: https://www.lanemotormuseum.org/collection/cars/item/tatra-v-855-aerosled-replica-1942
