Článek
Tulipánová horečka je jednou z nejpozoruhodnějších epizod v ekonomické historii. V Nizozemí 17. století se tulipány staly symbolem bohatství a prestiže, ale také předmětem spekulativního šílenství, které vedlo k vytvoření první zdokumentované finanční bubliny. Tento příběh ukazuje, jak daleko může lidská posedlost krásou zajít a jak snadno mohou ekonomické systémy podlehnout spekulacím.
Tulipány přicestovaly do Evropy z Osmanské říše v druhé polovině 16. století a rychle se staly obdivovaným symbolem. Jejich exotický vzhled a pestré barvy si získaly srdce nizozemské elity. Zvláště ceněné byly tzv. „zlomené“ tulipány, jejichž původně hladké okvětní lístky získaly pruhované vzory kvůli virové infekci. Tyto vzory nebylo možné předem předpovědět ani reprodukovat, což jim přidávalo na exkluzivitě a hodnotě.
Na začátku 17. století začala poptávka po tulipánech narůstat. Bohatí obchodníci a šlechta se snažili předčit jeden druhého ve sbírkách a ceny tulipánových cibulek začaly nebezpečně růst. V letech 1634 až 1637 dosáhla tulipánová horečka vrcholu, kdy cibulky některých odrůd dosáhly ceny rovnající se hodnotě domu v Amsterodamu.
Tulipánový trh byl založen na smlouvách o budoucí dodávce cibulek, což znamenalo, že spekulanti obchodovali s cibulkami, které ještě ani nebyly zasazeny. Tato praxe vedla k explozivnímu nárůstu cen. Například vzácná odrůda Semper Augustus byla prodávána za více než 6 000 guldenů, což byla tehdy astronomická částka.
Spekulativní horečka zasáhla nejen obchodníky a šlechtu, ale také řemeslníky, zemědělce a dokonce i služebnictvo. Všichni doufali, že získají rychlý zisk a do obchodu vstupovali s vidinou snadného bohatství. Tulipány se staly společenským fenoménem a jejich vlastnictví bylo otázkou prestiže. Nicméně trh byl mimořádně nestabilní, protože cena cibulek nebyla odvozena z jejich skutečné hodnoty, ale spíše z iracionální poptávky.
Jedním z nejčastěji vyprávěných příběhů tulipánové horečky je legenda o námořníkovi, který si spletl vzácnou tulipánovou cibulku s obyčejnou cibulí. Podle dobových záznamů námořník našel cibulku odrůdy Semper Augustus, která měla hodnotu přesahující roční příjem bohatého obchodníka. Netušíc nic o její ceně, snědl ji s chlebem k snídani. Když jeho čin vyšel najevo, byl prý zatčen a uvězněn, čímž se stal symbolem neuvěřitelné absurdity té doby. Ačkoliv je pravděpodobné, že tento příběh je z velké části mýtus, zachycuje šílenství a hodnotu, jakou lidé tulipánovým cibulkám přikládali.
Zemědělec Pieter Van der Meer, který celý život obdělával svou malou farmu na periferii Haarlemu, se během tulipánové horečky rozhodl zariskovat. Prodal svou farmu, aby investoval do několika vzácných cibulek, doufaje, že díky nim zabezpečí svou rodinu na generace dopředu. Na vrcholu spekulace se jeho investice zdála geniální, ale když trh zkolaboval, přišel o vše. Následně se stal jedním z tisíců lidí, kteří museli začít znovu od nuly. Jeho příběh je připomínkou toho, jak nebezpečné může být spekulativní riziko.
Příběh školního učitele Jana Smitsa je dalším z obrazů této doby. Byl známý svou vášní pro tulipány a většinu svých úspor investoval do raritních cibulek. Během horečky se cítil jako vítěz – jeho sbírka neustále zvyšovala svou hodnotu. Dokonce přestal učit, aby se věnoval obchodování. Když však trh v roce 1637 zkolaboval, jeho úspory se ztratily přes noc a byl nucen vrátit se k tabuli. Tento příběh ukazuje, jak snadno mohli i vzdělaní lidé podlehnout ekonomické iluzi.
Ne všichni během tulipánové horečky prohráli. Příběh Jacoba de Graafa, obchodníka, který dokázal využít situace, je ukázkou podnikatelského důvtipu. De Graaf si uvědomil, že šílenství okolo tulipánů nemůže trvat věčně, a proto začal své cibulky prodávat těsně před kolapsem trhu. Díky správnému načasování se stal jedním z mála, kteří během tulipánové horečky skutečně zbohatli. Jeho opatrnost a schopnost vyhodnotit rizika mu zajistily místo mezi nejbohatšími obchodníky své doby.
Kolaps tulipánového trhu nastal v únoru 1637, kdy se na aukci v Haarlemu nenašel jediný kupující ochotný zaplatit za nabízené cibulky požadované ceny. Tato událost způsobila řetězovou reakci a ceny začaly dramaticky klesat. Panika se rychle šířila a mnoho obchodníků nebylo schopno splnit své finanční závazky. Dobové záznamy popisují, jak se ulice Haarlemu po kolapsu trhu naplnily lidmi, kteří přišli o vše. Obchodníci, kteří ještě den předtím slavili své bohatství, se najednou ocitli bez prostředků a smyslu života. Podle jednoho anonymního kronikáře to bylo, jako by „město zaplavila vlna ticha a smutku, zatímco květy, které přinesly tolik radosti, přinesly i zkázu.“
Ačkoliv někteří historici tvrdí, že tulipánová horečka měla devastující dopad na nizozemskou ekonomiku, moderní studie ukazují, že krize byla relativně omezená a postihla především spekulanty a finanční zprostředkovatele. Běžný život v Nizozemsku pokračoval bez většího narušení. Dnes je tulipánová horečka symbolem varování před nebezpečím spekulativních bublin a iracionálních investic. Tulipány však zůstávají nedílnou součástí nizozemské kultury a každoroční květinové festivaly jsou připomínkou jak jejich krásy, tak lekce, které lze z historie čerpat.
Seznam zdrojů:
1. Dash, M. (1999). Tulipomania: The Story of the World's Most Coveted Flower and the Extraordinary Passions It Aroused. New York: Crown Publishers.
2. Goldgar, A. (2007). Tulipmania: Money, Honor, and Knowledge in the Dutch Golden Age. Chicago: University of Chicago Press.
3. Garber, P. M. (1989). Tulipmania. Journal of Political Economy, 97(3), 535–560.
4. Thompson, E. A. (2006). The Tulipmania: Fact or Artifact? Public Choice, 130(1/2), 99–114.
5. Dash, M. (2011). The Anatomy of the Tulip Mania. In Speculative Bubbles and Economic Crashes. London: Penguin Books.
6. Kindleberger, C. P., & Aliber, R. Z. (2011). Manias, Panics, and Crashes: A History of Financial Crises. New York: Palgrave Macmillan.
7. Mackay, C. (1841). Extraordinary Popular Delusions and the Madness of Crowds. London: Richard Bentley.
8. De Vries, J. (1976). The Dutch Rural Economy in the Golden Age, 1500–1700. New Haven: Yale University Press.
