Článek
V České republice je zákonem zakázáno zpochybňovat holocaust a tento fakt je obecně znám i mezi laickou veřejností. Paragraf 261a, který toto upravoval, byl do trestního zákoníku včleněn v roce 2000 a explicitně se v něm říká: Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Nechme prozatím stranou otázku, jestli ČR paragraf proti zpochybňování holocaustu vůbec potřebovala. Prostě jsme se rozhodli, že nepůjdeme cestou USA, Velké Británie nebo Švédska, kde takový paragraf neexistuje, ale cestou Německa, Polska nebo Izraele, kde ho mají. Potud v pořádku, neboť formulace paragrafu 261a nedávala moc možností k různým výkladům a prakticky všichni, včetně orgánů činných v trestním řízení, chápali, proti komu je určen - primárně proti neonacistickým popíračům holocaustu. Proto se taky ani neobjevily žádné pochybovačné hlasy, když se v roce 2009 novelizoval trestní řád a § 261a byl nahrazen paragrafem 405, který říká: Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Na první pohled je znění téměř stejně, ale ďábel je vždy skryt v detailu, jímž je v tomto případě slovíčko JINÉ. Jinými slovy - odteď lze trestat zpochybňování či popírání nejen holocaustu, ale jakékoliv genocidy. A jsme u toho.
Dokud nezačala válka na Ukrajině a následně pak izraelská operace v Gaze, ležel tento paragraf zapomenut mezi mnoha dalšími, minimálně používanými paragrafy. V kontextu těchto událostí se z něj ovšem může stát smrtící past. Je totiž běžnou praxí, že se ve válkách obě válčící strany obviňují z genocidy. Kdo bude mít rozhodující slovo, aby posoudil, co genocida je a co ne a podle toho rozhodl, koho v Česku za jeho slova podpory trestat?
Podívejme se na to konkrétně. Jihoafrická republika podala k Mezinárodnímu soudnímu dvoru žalobu na Izrael, který se podle ní dopouští v pásmu Gazy genocidy. Dejme tomu, že by ICJ v Haagu dal Jihoafričanům za pravdu a jednání Izraele za genocidu skutečně označil. Česká republika, jakožto stát, která autoritu haagského tribunálu uznává (na rozdíl od Izraele) by pak musela podle paragrafu 405 začít stíhat všechny, kteří budou mít názor jiný a veřejně si dovolí vyslovit, že Izrael žádnou genocidu nepáchá. Umíte si jen představit, kolik našich politiků, novinářů a veřejně známých osobností by se rázem stalo pachateli trestného činu popírání genocidy? Nejen, že by klesli na úroveň plešatých devadesátkových řvounů v bombrech, ale co hůř, klesli by na úroveň popíračů ruských zločinů na Ukrajině. Stali by se zločinci, ale ne proto, že něco spáchali, ale proto, že si myslí a říkají něco jiného, než co je oficiálně schváleno a povoleno. Možná i jim by pak došlo, jak dvousečné tyhle nekonkrétní a zaprášené paragrafy mohou být a jak je snadné se stát pachatelem verbálního trestného činu.
Jestli můžu něco doporučit naším zákonodárcům, pak aby tento paragraf z trestního zákoníku urychleně vyňali. Ve skutečnosti ho nepotřebujeme, naopak jeho rizika daleko překonávají přínosy.
